Modrooký samuraj na sebe upoutal pozornost napříč internetem hned po své premiéře. Tento brutální animovaný seriál získal velmi pozitivní ohlasy a mně trvalo až hříšně dlouho, než jsem se k tomuto klenotu dostal. Jakmile jsem si ovšem pustil první díl, tak jsem byl vtažen do příběhu takovým způsobem, který se za celý loňský rok podařil jen malé hrstce seriálů. Pojďme se tedy podívat na to, proč je Modrooký samuraj nejen jedním z nejlepších loňských seriálů, ale také jedním z nejlepších animáků za poslední roky, možná vůbec. A na to, jak posouvá celý žánr animace o velký kus dál, což se málokdy povede jakémukoliv seriálu.

Mizu se narodila jako míšenka v Japonsku v období Edo (17. století), kdy celá země uzavřela své hranice okolnímu světu. V Japonsku se tak neměl vyskytovat nikdo jiný než samotní Japonci. Její nestandardní vzhled a modré oči se tak staly prokletím a důvodem pro persekuci po celý její život. Již jako malá přísahala, že se pomstí bělochům, kteří jsou právě tím důvodem, proč musí žít jako psanec a snášet urážky a ponižování od ostatních lidí. V Japonsku žili pouze čtyři běloši, kteří mohli být v očích Mizu viníky její situace, a protože spravedlnost je slepá a Mizu neuvěřitelně naštvaná, tak všichni čtyři musí zemřít.

Modrooký samuraj mě uchvátil už v prvních pár minutách svou unikátní vizuální prezentací. Úžasně barvitá animace, která kombinuje 2D a 3D technologie s pestrými a výraznými barvami, je velmi originální a vryje se do paměti každému divákovi. V kombinaci s perfektní kamerou pak každý díl nabízí skvělou podívanou. V úvodu, kdy je Japonsko zapadané sněhem, je barevná paleta v úžasném kontrastu k krví, kterou Mizu prolévá neuvěřitelným tempem. Seriál má také eRkový rating, který využívá naplno v každém díle. Mizo a její nelítostná cesta za pomstou za sebou zanechává obrovské množství krve, usekaných končetin a dalších brutálních výjevů. Seriál se také nebojí nahoty, což u animovaných seriálů nebývá úplně zvykem. Ani jedna ze zmíněných věcí ovšem není striktně prvoplánová a slouží v kontextu seriálu k realističtějšímu vyobrazení světa a emocionálního rozložení postav.

Seriál má obrovský cit pro detail, který jde vidět v každém jeho aspektu. Tvůrci si dali záležet na tom, aby připravili co nejvěrohodnější svět pro tento brutální příběh. Ve velkém detailu je zobrazena dobová japonská kultura i sociální situace a nerovnosti, s nimiž se museli obyvatelé Japonska potýkat. Ať už postavy řeší ztrátu cti, seberealizaci či možnosti, jež v životě mají či nemají, tak svět působí věrohodně a propracovaně. Za zmínku také stojí ukázka japonského loutkového divadla bunraku. To se stalo klíčovou částí naprosto úžasného pátého dílu a slouží jako lepidlo spojující dvě části příběhu. Snad jediná věc, která mě trochu zaskočila, je že seriál nemá japonský dabing, což jsem zde očekával.

Důležitým aspektem seriálu je také fakt, že Mizo je žena, což pro její cestu vytváří unikátní výzvy. Prezentuje se tak jako muž, aby se vyhnula nejen stigmatizaci, ale také zákonům a pravidlům, které ženy omezují a řídí mnohem více než muže. Na své cestě pak potkává další postavy, a i přes svou neochotu navazovat vztahy s lidmi dělá velký dojem na výrazné a propracované vedlejší postavy, které jí, i když to nechce připustit, v cestě pomáhají různými způsoby. S výjimkou bezrukého Ringa, jenž je často používaný na odlehčení některých scén, má seriál velmi vážný tón a v této rovině jsou prezentovány i všechny ostatní postavy. Ať už se jedná o ignorantského, ale slibného samuraje Taigena nebo jeho odhodlanou lásku Akemi, postavy působí i přes často přehnanou vizuální stránku akce extrémně realisticky.

Modrooký samuraj je dílo, které má obrovskou uměleckou hodnotu. Nabízí propracované postavy s hlubokými vnitřními motivacemi, jež prezentuje po vizuální stránce průkopnickým využitím nových technologií a přístupů k přenesení realistického zobrazení pohybů i emocí při vytváření jednotlivých scén. Už jen po vizuální stránce by seriál sklízel chválu a ocenění, ale v kombinaci s detailním a pečlivým vykreslením historického Japonska, dobové kultury a problémů postav se jedná o jeden z naprosto nejlepších seriálů loňského roku.

---

Autor: Jakub Kratochvíl
Foto: Netflix