První řada Californication patří k tomu nejlepšímu, co pro malou televizní obrazovku vzniklo. Byl to pečlivě vybalancovaný mix pulpové zábavy a sondy do duše ztrápeného umělce, který touží být vzorným otcem od rodiny, ale příliš často podléhá svým mrzkým pudům. Hlavní roli perfektně ztvárnil David Duchovny, který se tak oprostil od nálepky „suchar agent Mulder“. Celé to tenkrát skončilo happyendem, takže dle očekávání mohla každá další řada pověst seriálu už jedině rozmělnit k horšímu.

To se vyplnilo tak napůl. Žádná další série se té první nevyrovnala, ale seriál také nikdy nesklouzl ke zbytečnosti. Občas se objevila nějaká hluchá epizoda, celkově se Californication stalo lehce senzacechtivějším, ale o Hankovi (Duchovny) a spol. pořád bylo co říct a sem tam se objeví epizoda na úrovni toho nejlepšího z první řady, jako například emocionálně zdrcující finále třetí řady (Hankovo zatčení). Vždycky však bylo jasné, že Hankovo řádění nemůže trvat donekonečna. Kdyby své životní lásce Karen a dceři Becce ubližoval svým nezodpovědným chováním i nadále a ony mu i nadále odpouštěly, bylo by jen otázkou času, kdy nás ten natahovaný kolovrátek přestane zajímat.

Tom Kapinos, autor seriálu, si toho naštěstí byl vědom, a tak pátou sérii začal s úplně čistým štítem. Děj se posunul o necelé tři roky kupředu, během nichž se Hank odstěhoval do New Yorku, a místo nekonečných depresí a pitek zase konečně začal pořádně psát. Karen se vdala za Richarda Batese, jejího bývalého profesora a vyléčeného alkoholika, kterého jsme poprvé poznali už ve třetí sérii. Becca šla na vysokou a dala se dohromady s mladíkem, který je chováním nápadně podobný jejímu otci. Marcy se vdala za Stua Beggse a s Charliem se střídá v péči o jejich společného syna.

Hank se do Los Angeles vrací po tom, co mu jeho poslední milenka vypálila byt a Charlie mu nabídnul zajímavou práci u filmu – měl by psát scénář pro slavného rappera Samurai Apocalypse. Ze Samuraie se však vyklube šílenec se sklony k agresivitě, který nejednou násilným způsobem ovlivní život Hanka i dalších hrdinů. Navíc chodí s překrásnou Kali, která se stane jeho nejnovější femme fatale. Hank se jí však překvapivě nesnaží skolit úplně za každou cenu a i všechny své další eskapády omezí na absolutní minimum.

Seriál tak nabral skutečně nový směr, když jsme dostali Hanka střídmějšího a zodpovědnějšího. Místo toho, aby Karen a Becce působil jeden problém za druhým, tak se snaží pomoct, kde se dá. Tu se drží zpátky, tady nezneužije situace a tamhle zase udělá něco nesobeckého na úkor svého osobního blaha. Co se stalo? Za ty tři roky měl Hank zřejmě čas přemýšlet a došel k názoru, že víc, než získat svou rodinu zpátky, chce, aby jeho rodina byla šťastná. Situaci rozhodně napomáhá i fakt, že v bezohledném příteli své dcery Tylerovi vidí sám sebe. Hořká medicína, pozorovat „svoje“ sobecky destruktivní chování z vnějšku na vlastní oči. A co si budeme povídat, pokud jde o částečnou zdrženlivost ohledně Kali, Samuraiovo neustálé mávání bouchačkou určitě také pomohlo. Změna je to každopádně nesmírně osvěžující. Je fajn mít Hanka zase jednou rád jinak, než Hankovi navzdory.

Protože se Hank vydal (lehce) pokornější cestou, musí většinu těch nejšílenějších eskapád obstarávat Charlie Runkle, který sice konečně naplnil své předsevzetí a osouložil sto žen, ale po několika letech bez Marcy se cítí osamělý. Snaží se tak najít životní partnerku a při tom hledání zažije nejednu šílenou situaci, jako je osahávání chůvy nebo odpaňování pomocí své vlastní hanby. Nemluvě o chvílích, kdy se snaží vetřít do přízně mladého Tylera a následně i do přízně Hanka, který přítele Beccy nemůže vystát a cítí se zrazen. To se pak teprve dějí věci. Ale přesně kvůli tomuhle rozpustilému harašení má řada lidí seriál tak ráda.

Z vedlejších postav páté řady je nejvděčnější asi profesor Bates, který se po požití alkoholu stává běsnícím zvířetem, jež se na veřejnosti vysvléká do naha a chlubí se penisem pečlivě ukrytým mezi sraženými stehny. Oproti předešlé řadě nijak nepolevil ani Stu Beggs, kterého si užívá Stephen Tobolowsky (jeden z těch herců, kterého jste viděli už tisíckrát, ale na jeho jméno si nemůžete nikdy ani za boha vzpomenout). Naopak nováčkům se daří pouze částečně. Kali patří mezi Hankovými múzami spíš k těm slabším a Samurai Apokalypse je s tím svým gangsta natřásáním vyloženě na přesdržku. Nemluvě o tom, že mu není rozumět ani slovo. Pověst tak novým postavám zachraňují Tyler, který v některých chvílích opravdu působí jako mladší a samolibější verze Hanka, a Charlieho nová milenka Lizzie, jež, na rozdíl od Kali, naopak patří k těm nejfešnějším nahotinkám, které nám Californication za ta léta naservírovalo.

I přes několik méně zajímavých vedlejších postav a slabších epizod ale pátá sezona Californication potvrdila, že se liché řady seriálu vždycky povedly lépe než sudé, a že Hank a jeho nejbližší pořád mají co nabídnout. Tenhle dojem zpečetilo depresivní (a vynikající) finále, ve kterém polepšený Hank konečně jedná ve všech rozhodnutích správně, má štěstí na dosah a jeho krutý osud ho stejně nakonec dostihne a stáhne ho zpátky do bahna průšvihů. Za rok nashledanou pane Moody.