Sitcom jako takový u nás zrovna tradici nemá. Když pomineme Takovou normální rodinku, zůstali nám tu jen zapomenutí Nováci, nezapomenutelní Policajti z předměstí a incestem smrdící Horákovi. Žádný velký výběr to tedy není a s nabídkou zahraničních seriálů to také není zrovna ideální. Nebýt Přátel a klasického Krok za krokem, kde už ale trošku funguje nostalgie, byli by Češi v tomhle ohledu poměrně nevzdělaní. Televize Nova se však rozhodla to změnit a na rozdíl od ČT se vydala správným směrem. Cestou se ale malinko ztratila.

Comeback má prakticky všechno, co by správný sitcom měl mít. Máme tu hlavního hrdinu, který je na rozdíl od ostatních docela normální, pár dalších celkem inteligentních lidí a dva tupce, jejichž hlášky by měly tvůrcům pomoci v případě, že nefunguje příběh. Zapomeňme teď na to, že technicky a scénáristicky je Comeback v porovnání se zahraniční produkcí krokem zpátky. Čeští diváci nemají k sitcomům žádný výraznější vztah a je poměrně logické začít s nimi „od začátku.“ Jednotlivé epizody na sebe tudíž příliš nenavazují a žádná delší dějová linka tu není. V každém díle je zkrátka situace (malování, hubnutí, nemoc…) a na ni se vážou fóry. Někdy dobré, někdy špatné, ale většinou snesitelné. Což je víc, než v co bychom před rokem doufali.

Comeback má však zásadní problém v tom, že by se chtěl zavděčit všem a ve výsledku dohromady matlá úplně všechno, co mu přijde pod ruku. Budeme si utahovat ze Standy Hložka a jeho hitů z osmdesátých let? Proč ne, ale diváci pod dvacet let nejspíš nebudou vědět, co je ten člověk zač. OK, tak pro ně vymyslíme vtip s internetem, použijeme pár odborných výrazů a slang. A diváci nad padesát netuší, která bije. Comeback nemá vlastní tvář, již by mohl nabídnout a tvůrci by se měli rozhodnout, pro koho vlastně seriál dělají. Zábava pro všechny generace by neměla znamenat, že se budou střídat tři typy vtipů a u každých se bude smát někdo jiný.

Ale jak už bylo řečeno Comeback není úplný průšvih, vlastně je někdy docela fajn a můžou za to herci. Avšak ne ti známí. Martin Dejdar se sice snaží, ale postava Ozzáka je napsaná tak, že prakticky od začátku působí dost otravně a Tomáš Matonoha zase jen kulí oči a afektovaně křičí, což zrovna dvakrát vtipné není. Naštěstí je tu poměrně sympatická Kristýna Leichtová a především ze řetězu utržený Matouš Ruml, který si tupého Lexu patřičně užívá, avšak někteří diváci by s jeho postavou a hereckým stylem mohli mít velký problém.

Comeback zkrátka není žádná bomba a přiznám se, že kdyby v televizi běžel prakticky jakýkoliv jiný sitcom, asi bych se podíval na něj. Na druhou stranu ta necelá půlhodina jen málokdy urazí a občas i pobaví. A to je víc, než se dá o většině českých televizních projektů říct. A přiznejme si to – snesitelný průměr je docela dobré hodnocení.