Cyberpunk se rozšiřuje dále do popkultury. Anime série od Netflixu se velmi úzce prolíná s Night City, jehož vizuální stránka ohromila hráče před dvěma lety. Nechci zacházet do technických detailů hry, zvláště po vydání, ale svět původně deskové hry je velmi propracovaný a má co nabídnout. S tímto seriálem, který si po svém vydání získal opravdu vysokou míru popularity také naplánovli CD Project Red vydání dalšího většího patche do své hry Cyberpunk 2077 a vytvořila se tak velmi silná smyčka nadšení z toho světa. Co přesně se seriálu povelo tak dobře?

Edgerunners pojednávají o Davidovi. Ten sice navštěvuje prestižní Arasaka akademii, kam ho poslala jeho matka za těžce vydřené peníze, ale není zde rozhodně přijímaný. Konstantně se dostává do konflitků s místní smetánkou a již v úvodu je kvůli nemilosrdnému korporátnímu světu vržen do situace, ve které by se žádný nezletilý neměl nacházet. David se protorozhoduje pro extrémní řešení a nechává si implementovat experimentální modifikaci Sandevistan. S tímto upgradem a novými známostmi si pak začíná prorážet cestu skrz Night City s ostatními Edgerunnery a cyberpunkáči.

Japonský anime styl se k neonovému světu Cyberpunku velmi hodí. Celková vizuální stránka seriálu je velmi povedená. Temná i oslňující, drsná i honosná přesně v ty správné momenty.  Night City je umně představené skrz kontrast pestrých neonových barev korporátních budov a temných uliček, skladů či pochybných laboratoří. Podobně jako v jiných aspektech seriálu, i zde je vidět mnoho ikonických míst ze hry ve velmi věrném vyobrazení. To platí i pro vizualizaci hackování a dalších dovedností. Celkově je tento styl animace opravdu výbornou formou, jak vyobrazit schopnosti, jež jsou lidem propůjčovány skrz různé tělesné modifikace.

V seriálu spatřuji ovšem také několik problémů. Hlavní problém je, že že seriál od diváka očekává alespoň základní znalost světa a věcí, které v něm divák může vidět. Ať už se jedná o brain dance technologii, cyberpsychózu nebo vztahy mezi jednotlivými korporacemi, tak tyto informace v seriálu buď vůbec nejsou divákovi prezentovány a nebo jsou v podstatě pouze kontextuální. Zároveň na mě seriál ve svém konci až trochu moc přiklání do té doby šikovně balancované váhy k méně neuvěřitelným vyobrazením a anime pojetí pak začíná převládat. Což je škoda, protože to je na úkor uvěřitelnosti a konzistence do té doby budovaného Cyberpunk světa.

Seriál se pyšní úžasným soundtrackem, který opráší zapomenuté klenoty ze hry a představí i novou, kvalitní hudbu. Jakožto plnohodnotné anime jsou Edgerunners dostupní nejen v angličtině, ale také japonštině. Vyzkoušel jsem sledování v obou verzích a oba dabingy považuji za plnohodnotný zážitek. Pokud zvládnete seriál v angličtině, bez přílišného se opírání o titulky, tak budete mít výhodu lepší orientace v některých scénách, které dokáží být silně přestylizované a s očima přilepenými na titulky pak je takřka nemožné zaznamenat všechny věci, které se daný záběr snaží vykreslit.

Hodně silný je také samotný příběh, který ve svém distopickém zasazení umí cílit na emoce. Davidovi i několika dalším postavám se dostává hodně pod kůži a dává tak velmi detailní pohled na to, co po člověku žádá cesta za statusem legendy v Night City. Edgerunners sice nejsou perfektní, ale je to sakra dobrý seriál plný emocí a epických momentů, kterému se podařilo prodat až hypnoticky distopický život v Night City výborným způsobem.