Nenápadná série Ďáblova hodina, kterou Amazon vydal v kuse pár dní před Halloweenem, se na první pohled jeví jako vcelku obyčejná detektivka s prvky duchařiny. Nebo spíš naopak. Vyklubal se z ní obrovský hit, který má už teď jistou nejen druhou, ale také třetí řadu. A naprosto právem – seriál rozhodně není takový, jaký se na začátku zdá být, a navíc jsem ho osobně zkouknul jedním dechem (ve skutečnosti teda dvěma, ale to je jedno). Jeho děj je extrémně zamotaný, naprosto nepředvídatelný, originální a těžko říct, jestli přijdete na to, co a proč se tam děje, ale skoro bych řekl, že ne. Pojďme si tedy zhruba říct, o co tam jde a proč je to tak dobré.

Proč zhruba, ptáte se jistě. Inu, protože to, o čem to je ve skutečnosti, se jednak špatně popisuje a jednak jsou to spoilery. A kdybych vám to vykecal (což ani nedovedu), přišli byste o neuvěřitelnou podívanou v podobě poslední epizody, která je fakt něco. Výchozí zápletkou celého seriálu je ovšem to, že jeho hlavní hrdinka Lucy v podání Jessicy Raine se každou noc probouzí přesně ve 3:33 (což je čas, který je považován za Ďáblovu hodinu, takže už víte, proč se seriál tak jmenuje) a navíc má syna, který je... divný. Způsobem, který trochu připomíná Cola ze Šestého smyslu, ale tak nějak znepokojivěji. Lucyin život poslední dobou nedává vůbec smysl, a když navíc v okolí dojde k sérii brutálních vražd, začne se její osud propojovat s Pánem času Peterem Capaldim, který by na všechny ty podivnosti mohl mít odpovědi. Lucyina matka je navíc zavřena v ústavu a trpí podobným problémem jako její vnuk a aby toho nebylo málo, Lucy, kromě toho, že trpí nočními můrami, má také vidiny. Takže může vlastně policii i sama sobě posloužit jako médium. A zatímco první tři díly jsou více mysteriózní záležitost, kde detektivní linka hraje spíše vedlejší roli, v dalších dvou dílech se tenhle podíl výrazně prohodí. A šestý díl... tak to je, slovy Monty Pythonů, něco úplně jiného.

Než jsem si pustil díl první, byl jsem přesvědčen, že se mi tahle recenze bude psát snadno, ale už po chvíli mi bylo jasné, jak naivní jsem byl. Ne snad proto, že bych nedal dohromady, že ten od začátku nejasný příběh (o němž dlouho víme jen to, že sleduje více dějových linií, což je asi jediná věc, která je tu naprosto jasná) fakt stojí za to, a že příznivci obou žánrů si tady skutečně přijdou na své, protože něco podobného asi ještě nikdy neviděli. Měl jsem v plánu napsat i to, že herecké obsazení je naprosto výtečné a že obzvlášť Capaldi tady na relativně omezeném prostoru předvádí učiněný herecký koncert a uhrane nejednoho diváka (ano, na sólo pro jeho oči taky dojde). A o tom, že tenhle seriál nabízí kromě časových zamotanic také opravdu vydatnou porci hororové (nebo minimálně dost temné) atmosféry, je přímo povinnost informovat. Také dialogy jsou skvostné a scénář přímo fascinující. Za ním mimochodem stojí jediný člověk, Tom Moran. Ten za sebou zatím nic podstatnějšího nemá, ale tenhle projekt bohatě stačí k tomu, abych jeho kariéru důkladně sledoval. Já si prostě myslel, že budu schopen napsat ale ještě i něco víc a důkladněji to rozebrat. Ale nejen že mi to nejde, ale ani nemohu. 

Ďáblova hodina prostě není tím, čím se jeví být – tedy až na jedinou věc. Už od začátku se tváří také jako výborná podívaná a tou je bezesporu. Je strhující a místy až dechberoucí. Pohrává si s divákem, o němž pravděpodobně předpokládá, že je inteligentní, ale ona je ještě chytřejší. Tak moc je promyšlená. A vůbec nejlepší na tom je, že těch hodin je šest. Naprosto jedinečných a ohromně fascinujících. Jedinečný zážitek po všech směrech a zářivý příklad kvalitní britské tvorby. Navíc i ten žánrový mix je prostě neodolatelný. Pořádný mysteriózní seriál tady už roky chyběl. A když je navíc takhle odvážný ve svém konceptu a nápaditý tak, jako už dlouho nic, mé srdce plesá. Já osobně v tuhle chvíli sice absolutně netuším, o čem by další řady mohly být (ostatně jsem si říkal, že jako minisérie je to ideální), ale tak to má být. O budoucnost téhle parády se ovšem vlastně ani nebojím. A aspoň mám něco, na co se na Amazonu mohu těšit.