V současné době je už pomalu běžné nazývat každý druhý úspěšný seriál legendárním či kultovním, ale snad žádný z nich se nemůže rovnat takové legendě, jakou je Dallas. O kvalitách příběhů rodiny Ewingů si sice můžeme myslet to nejhorší a můžeme k tomu vymýšlet nejrůznější fórky, ale faktem zůstává, že svého času dokázal seriál pobláznit diváky po celém světě od rodin ve Spojených státech až po naše babičky v Horní Dolní. Dallas byl zkrátka seriálový fenomén se vším všudy a to, že si z něj dnes většina lidí pamatuje jen chytlavou znělku, zlotřilého J. R.a a Bobbyho ve sprše, na tom nic nemění. Viděli jsme ho zkrátka všichni a kdo říká, že ne, tak prostě kecá.

Po neúspěšných pokusech o filmové zpracování se nakonec povedená naftařská rodina vrací do televize, kde jim to šlo ostatně vždycky nejlépe. Ze starých známých se sice objeví jenom slavné trio Bobby, J. R. a Sue Ellen (další dvě postavy se pouze zastaví na menší cameo), které tu plní hlavně roli nostalgického pojítka s původním seriálem, ale i ti budou asi pamětníkům seriálu ze začátku ke štěstí stačit. Zvláště při pohledu na hodně sešlého Larryho Hagmana, jehož játra nejspíše kolují po amerických středních školách jako výstraha proti pití alkoholu, musí člověk přece jenom ocenit snahu tvůrců dát aspoň ty nejznámější tváře znovu dohromady. Snaha samotná však bohužel nestačí a nový výlet na texaský ranč moc jiných důvodů k úsměvu nenabízí.

U Larryho Hagmana člověk někdy neví, zda se směje nebo zrovna prožívá mozkovou příhodu.Příběhově se toho vlastně moc nezměnilo, všechny problémy dle očekávání jenom přešly na novou generaci. Christhopher a John Ross jsou synové Bobbyho a“ džejára“ a nemají se dvakrát v lásce. Jeden má rád methan, druhý zase ropu. První se žení, ale přitom má rád stále dívku toho druhého, no zkrátka typické problémy texaských zbohatlíků, které všichni dobře známe. A do toho si navíc přijde Bobby Ewing, snad jediný sympaťák v celém seriálu, se snahou prodat rodinný ranč Southfork, aby už měla celá rodina konečně klid. Což se ani jednomu z hlavních hrdinů nelíbí a své si k tomu samozřejmě řekne i J. R., svého času vysedávající v léčebně. A aby toho nebylo málo, tak Bobby musí navíc čelit nemoci, před kterou ho nezachrání ani ta sprcha.

Po 20 letech se tak opět roztáčí řetězec intrik a podvodů, kde jsou všichni proti všem a každý má svůj postranní úmysl. Princip tak vlastně stále zůstává stejný a za vší tou snahou o moderní dramatický seriál s líbivou kamerou a písničkami z rádií se pořád skrývá ne moc chytře napsaný příběh s nezajímavými charaktery. U nové generace se sice asi už nedočkáme nechtěně vtipných zvratů a zápletek. I přesto vám scénář vykouzlí pár úsměvů na rtech, to když se starý dobrý “džejár“ dostane z klinické deprese díky znovunalezené ropě, nebo při Bobbyho drsném vyhrožování o (ne)těžbě ropy na jeho ranči. Takových momentů zde ale bohužel moc není a člověk se tak baví ještě méně, než čekal. Je pravda, že ze začátku se nečekaně dostaví také trocha té nostalgie, hlavně při téměř nezměněné úvodní znělce a při prvním setkáním se starými známými. Ani ta však nevydrží dlouho a zejména ve druhém díle už začnou diváka ty klišoidní dialogy a rádoby nečekané zvraty nudit.

Ani herci toho však moc nezachrání. Mladá generace, složena ze zástupu mladých a pohledných modelů či modelek, jakoby soutěžila, kdo je z nich nejprkennější. Jestli má být mdlý Josh Henderson novým “džejárem“, tak to nás opravdu moc zábavy nečeká. Tento nevýrazný klučina na svého legendárního seriálového otce opravdu nemá. Všechno aspoň svým způsobem zachraňuje stará garda, i když u Larryho Hagmana člověk někdy neví, zda se směje nebo zrovna prožívá mozkovou příhodu. Když si ale poprvé nasadí se svým typickým výrazem kovbojský klobouk a začne kout pikle, tak to člověku onen nostalgický úsměv na tváři opět vykouzlí. Ani starší generace ale není natolik dobrá, aby uhrála ty nejblbější dialogy.

Nový Dallas tak vlastně stále zůstává na svém. Tvůrci se stejně jako jejich předchůdci snaží tvářit, že se jedná o napínavý a možná i chytrý seriál, ale přitom pořád zůstává nudným a nezajímavým produktem, kterému se však aspoň chvíli daří diváka zabavit díky nostalgii a známým tvářím. Otázkou je, kolik lidí na to po třiceti letech skočí. První zámořská čísla sice vypadají nadějně (více než 6 miliónů diváků je na kabelovku TNT velký úspěch), jen čas však ukáže, zda může diváky seriál kromě částečné nostalgie vůbec něčím oslovit. Chtělo by to mnohem zajímavější zápletky, nebo alespoň nechtěně vtipné scény, aby mohla nová dobrodružství Ewingů zaujmout na déle než dva díly. Bobby a J. R. už však dříve dokázali, že jsou prakticky nesmrtelní, tak uvidíme, jak to celé nakonec dopadne.