Když se před dvěma lety objevil na Netflixu zprvu nenápadný dokument Formula 1: Drive to Survive, nevěnovali mu někteří škarohlídi, kteří považují královnu motorsportu za nudnou podívanou, zprvu žádnou pozornost. A to byla chyba. Z dokumentární sondy na předešlý ročník formule 1 se totiž vyklubala strhující jízda, jež ukazovala zákulisí tohoto sportu tak našlapaným a svižným způsobem, jaký čekal jen málokdo. Rivality mezi týmy, jednotlivými jezdci či boj s psychikou jednotlivých závodníků… to vše navíc v tom nejlepším řemeslném podání, jež divákovi nedalo vydechnout. Ze sportovního dokumentu se tak stala ta nejlepší reklama na F1, kterou si tamní hlavouni mohli přát a evidentně i slušný hit, jenž se tento rok vrátil (samozřejmě opět před začátkem nové závodní sezóny) už do třetice. A šťáva tvůrcům ani tentokrát nedochází.

Svým způsobem je to pak trochu i malý zázrak, jelikož seriál vlastně jede logicky potřetí „to samé“, sází na podobné trumfy a snadno by mohl nastoupit syndrom přílišné repetitivnosti. Ostatně, kvůli prakticky nulovým změnám jsem loni malinko zapomněl na recenzi druhé řady. Jenže zde se prostě autorům sázka na ty samé karty vyplácí a jsou si vlastně po řemeslné stránce čím dál jistější v kramflecích. A do velké míry za to mohou vděčit právě loňskému ročníku, který byl na výživné události opravdu plodný a nevytěžit je, by bylo na seriálovou černou vlajku. Počáteční situace okolo koronaviru, Grosjeanova děsivá nehoda, příběhy Péreze či Gaslyho… ve všech těchto linkách se jede na maximum a tvůrci je dokážou vyždímat až na dřeň. Fanoušek se bude tetelit blahem, příležitostný divák pak bude několikrát čumět, jaká dramata a překvapení dokáže tento pro někoho nudný sport vykouzlit.

Jednotlivé příběhy a zápletky jsou zde tedy i tentokrát natočeny prakticky klasickou seriálovou formou, v níž se v každé epizodě podíváme do jiné stáje. Tvůrci si dokážou se „scénářem ze života“ patřičně hrát, šikovně dávkovat informace, pracovat s dějovými oblouky i ke konci vzrůstajícím napětím. Za pomoci parádních záběrů i vymazlené práce se střihem a hudbou, jež vám napumpuje adrenalin do žil, nám pak servírují mnohdy propracovanější a příběhově nabušenější díly než kdejaký hraný seriál. Na projektu je pak znát, že netflixovský štáb už se přeci jen pohybuje v paddocku pár let a tamní hráči se už na kamery a rozhovory naučili přeci jen reagovat. Jednotlivé týmy či jezdci už se snaží brát dokument jako své promo a logicky tak již neříkají na kamery všechno. Jenže i přesto, že první sezóna byla tedy z pohledu některých tváří značně otevřenější, neubírá tento faktor počinu prakticky nic na jeho lesku. V jistých linkách či konfliktech by se dalo jít samozřejmě více do hloubky, autoři ovšem i přesto dostanou od všech aktérů v podstatě co potřebují a umí z toho vytřískat v mnohých případech opravdu silné a emotivní situace.

Ano, i tentokrát se objeví pár slabších epizod a malinko mě zamrzelo ignorování odchodu legendární rodiny Williamsových či první velké šance George Russella, což jsou příběhy, jež by ještě jeden díl navrch určitě snesly. Anebo se daly vystřídat za Hamiltonovu tečku a povinné lákání na novou sezónu. Nemohl jsem se navíc úplně zbavit pocitu, že tentokrát se toho ze zákulisních informací nedozvídám tolik nového a nečekaného, jako v předchozích letech. To však může být způsobeno také tím, že jsem celkově sledoval loňské závodní víkendy podstatně více. 

I přesto si však třetí řada F1: Touha po vítězství stále drží své zatraceně nadstandardní kvality a je tou nejlepší reklamou motorsportu, jakou si tamní vedení může přát. Stejně jako pro jezdce samotné závodění, i dokument je neuvěřitelně návykovou a nezastavující jízdou, kterou si chce člověk vpálit co nejrychleji, a hned poté už maximálně natěšený hledá, kde si může tento víkend start nové formulové sezóny pustit. Špičková práce, která tu s námi doufejme ještě pár let bude.