Netflix dlouho hledal další drogovou zábavu pro své publikum, jež by zvládla nahradit Narcos, které jsou jedním z nejoblíbenějších seriálů (nejen) daného žánru. Nakonec se u streamovacího giganta rozhodli představit nám krvavý příběh narkobaronky Griseldy, od čehož si slibovali velký úspěch. Ten se jednoznačně dostavil, jelikož Griselda se i téměř měsíc po své premiéře stále drží v netflixovských žebříčích na vysokých příčkách. Po stránce kvality je to ovšem přeci jen trochu jiný příběh. Pojďme se tedy spolu podívat na to, co v seriálu funguje skvěle, ale také na to, co Griseldu drží od kvalitativních výšin jejích předchůdců.

Griselda Blanco utíká z Medellínu v Kolumbii na konci sedmdesátých let do Miami, aby začala nový život se svými třemi syny. Starý zvyk je ovšem železnou košilí a proto si sebou přiváží jedno kilo kokainu, aby měla nějaké peníze do začátku. Snahy o prodej balíčku ovšem rozjedou sekvenci událostí, které vedou k vyhroceným konfrontacím s dalšími zástupci drogového podsvětí a její postupnou cestu až na vrchol tohoto nelítostného potravinového žebříčku.

Seriál si připravil všechny správné stavební kameny, ale výsledek přeci jen není tak jistý a stabilní, jak tvůrci chtěli. Nic není zásadně špatně, ale jedná se o tu situaci, kdy v seriálu jsou všechny ty jednotlivé věci, které divák může očekávat, ale jako celek se prostě zdá, že něco chybí. Tvůrci si totiž ukousli velké sousto a chtěli ukázat nejen Griseldinu drogovou kariéru, ale také její osobní život, vztahy, problém s drogami, efekt který měla na své spolupracovníky, a ještě i události na druhé straně zákona - detektivy, kteří se snaží Griseldu zastavit. V tomto výčtu vše působí na výbornou, ale zároveň je to také velký objem materiálu na šestidílnou minisérii a na výsledku je to hodně znát.

Griseldě by jednoznačně prospělo buď pár dílů navíc nebo naopak trochu užší pohled na její život, ale rozsah šesti dílů a tak široký záběr prostě skřípe a seriál v důsledku toho není zdaleka tak dobrý, jak mohl být. Je pak trochu ironické, že Netflix, který býval v minulosti často kritizován za to, že zbytečně natahuje své projekty a že často by prospělo vyhodit pár dílů, se nyní nachází na opačné straně této pomyslné barikády. Nejméně fungující věcí v seriálu je dynamika mezi Griseldou a detektivy, kteří se ji snaží dostat. V posledním díle tvůrci hodně chtěli, aby mezi Griseldou a detektivy fungovala nějaká chemie a celé to trochu evokuje velmi nepovedenou snahu o Nelítostný souboj, ale celá tahle dynamika byla bohužel úplně mimo.

Sofía Vergara se v roli Griseldy opravdu vyžila a předvedla naprosto úžasný herecký výkon. Zasazení do Miami na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let má skvělou atmosféru a celková produkční hodnota je opravdu obrovská. Seriál celkově plyne velmi dobře, až na ty zmíněné zkratkovité věci. Nejpatrnější to je v pátém dílu, kdy si Griselda dělá pořádek ve své organizaci a v epizodě se prolínají témata důvěry, drog, pochybností a sebedestruktivních tendencí. Právě zde je nejvíce znát zkratkovitost díla, protože Griselda za jednu epizodu odehrávající se během několika málo dnů projde obrovskou změnou a působí to velmi uspěchaně.

Šest epizod mi ovšem uteklo velmi rychle a jakmile seriál začnete sledovat, tak je skoro těžké přestat koukat. V tomto ohledu je kratší stopáž naprosto skvělá, protože se jedná o sérii, kterou člověk může shlédnout za jedno odpoledne a nepřestane se u toho bavit. Seriál kromě zajímavé hlavní hrdinky oplývá velmi pestrou nabídkou zajímavých postav a vzhledem k tomu, jak pracuje s časovou osou Griseldiny cesty k moci, tak se zde pořád něco děje a i přes výše popsané výtky nehrozí, že byste se nudili.

---

Autor: Jakub Kratochvíl
Foto: Netflix