Ryan Murphy, tvůrce Glee nebo American Horror Story, podepsal multimilionovou smlouvu s Netflixem a jedním z jejich prvních projektů je Hollywood. Murphy už dříve přemýšlel o antologii, jež by vrhala světlo na herce a filmaře, se kterými americká továrna na sny z různých důvodů nehezky zametla, zamýšlený projekt mu pak ale připadal příliš pesimistický a temný. Nakonec svůj koncept překlopil ve fikci v kulisách klasického Hollywoodu, kdyby byl tolerantnější, a vznikla tato minisérie.

Příběh se odehrává v poválečném Hollywoodu a točí se okolo aspirujících herců, hereček, scenáristů a dalších, kteří se snaží prosadit ve světě filmu. Jen často nemají to „správné“ pohlaví, barvu pleti nebo sexuální orientaci. První díl sleduje hlavně Sama Costello, válečného veterána, který se chce stát hercem, ale zároveň musí dělat ústupky, aby zajistil těhotnou manželku. Druhý díl se pak soustředí na další postavy, jako mladá afroamerická herečka, její přítel režisér nebo homosexuální scenárista a objeví se i herečka Samary Weaving a agent v podání Jima Parsonse.

První dvě epizody tvoří především expozici, jsou zkrátka prvním aktem šestihodinového příběhu. I proto se na jejich základě Hollywood trochu špatně hodnotí a později ještě může překvapit, ať už pozitivně nebo negativně. Herci odvádějí adekvátní výkony, kamera minimálně jednou potěší až překvapivě nápaditým průletem, výpravu má minisérie moc hezkou, vizuálně je laděná do příjemných teplých barev a jako soundtrack slouží stylový jazz. Dál je to ale složitější.

Hollywood míchá fiktivní a skutečné události, fiktivní postavy a fikcionalizované verze skutečných lidí. Není to ale ani tak historické drama jako přímo fantasy z alternativní historie. Místy se seriál tváří, že je cynický a tvrdý, jindy je ale zase vyloženě naivní. Ve svých sděleních je přímočarý až polopatický, vlastně přesný opak subtilnosti takových Mad Men. A ač má Hollywood srdce na pravém místě, je otázka, nakolik má smysl vkládat postavy se současnou morálkou do historického prostředí a poplácávat se po ramenou, jak je to progresivní nebo že to dokonce komentuje současnost. Možná později začne seriál pracovat s postavami nebo subtextem zajímavějším způsobem, ale ve svém rozjezdu v tom příliš přesvědčivý nebyl. A trochu to vypadá, že Ryan Murphy těch projektů už má příliš mnoho najednou na to, aby mohl odvádět výbornou práci na každém.