„Do naší hospůdky vedou jen tři schůdky...“ Diváci seriálu, který letos slaví 30 let od své premiéry, jistě zpozorněli. Ano, dvaapadesátidílná Hospoda letos slaví tři desetiletí od uvedení první epizody. Seriál režiséra Jaroslava Dudka se mezitím stal kultovní televizní klasikou, která už řadu let neodmyslitelně patří k letnímu vysílání TV Nova. Dobrodružství z hospody, kterou po svém zesnulém příteli převezme Jaroslav Dušek v podání Petra Nárožného, baví diváky i po letech. Ať už se zde natáčí reklama, populisté si získávají přízeň voličů nebo štamgasti společně sledují fotbal, seriál vždy dokáže nabídnout humor i příjemnou atmosféru. Právě díky tomu vytváří pocit, že hospoda může být místem, kde se člověk na chvíli oprostí od starostí běžného života.

Je to však zároveň trochu smutný pohled. Z hlavních štamgastů, kteří pravidelně sedávali u stolu, dnes žije už pouze Jan Kanyza. Ladislav Potměšil, Bronislav Poloczek, Pavel Vondruška, Lubomír Lipský i Jiří Krytinář už odešli. Díky svým nezapomenutelným postavám a hláškám ale zůstávají nesmrtelnou součástí české televizní historie. Největší předností seriálu je právě sehranost celého osazenstva. U jednoho stolu se pravidelně scházejí právník, psychiatr, kotelník, špeditér nebo kamelot. Přestože pocházejí z odlišných prostředí, nikdy se na sebe nedívají skrz prsty. Naopak se respektují, berou se jako přátelé a neustále si ze sebe utahují. Jejich slovní přestřelky mnohdy přivádějí hospodského Duška téměř k šílenství.

Jen výjimečně na sebe jednotlivé epizody přímo navazují. Většina z nich funguje jako samostatný příběh. Jednou se hledá nový kuchař, jindy hospodu rozvíří článek ve Forbesu a často se objevují rozmanití hosté, kteří děj příjemně oživují. Někteří si se štamgasty rychle padnou do oka, jiní se stanou doslova pohromou pro celé osazenstvo. Nikdo z nich ale nezanechá tak výraznou stopu jako Jonáš – zhrzený syn bývalého majitele hospody, který si umíní udělat Duškovi ze života peklo. Jeho plány se většinou obrátí proti němu samotnému, přesto se občas stane, že nechtěně vykoná i něco dobrého.

Ani samotní štamgasti však nejsou žádní svatoušci. Mnohé příběhy proto obsahují určitou formu morálního ponaučení. Nikdy ale nepůsobí mentorujícím dojmem. Vycházejí z obyčejných životních situací a připomínají, že chybuje každý. Máme tu klasické případy, kdy otec od rodiny tráví až příliš času v hospodě, stejně tak i případy, kdy pochybný způsob života dostal daného člověka na dno. Vždyť i Jonáš, který chce v první řadě působit jako ztělesnění morálních hodnot, dělá spousty přešlapů a vede docela smutný život. I skrze to Hospoda dokázala nosně vykreslit nečernobílost světa. Nikdo není dokonalý, každý občas pochybí. I proto čast jeho epizod vyznívá až tragikomicky. 

Po opakovaném sledování seriálu je patrné, že jeho kouzlo nespočívá pouze v humorných situacích a slovních přestřelkách, ale především v autentickém vykreslení života štamgastů a jejich každodenních radostí i starostí. Hospoda výborně kombinuje tragikomické momenty s realistickými příhodami, přestože některé situace záměrně přehání nebo staví na groteskním chování postav, jako jsou Jonáš či Joska. Dušek a ostatní vytvářejí prostředí, v němž i drobné konflikty, hazard, stávky nebo obyčejná nedorozumění získávají humorný, ale zároveň lidský rozměr.

Seriál navíc dokonale vystihuje atmosféru českých hospod devadesátých let, které dnes už z velké části zmizely. Právě tato nenápadná nostalgie dodává jednotlivým epizodám zvláštní kouzlo. Mnohá témata přitom neztratila nic ze své aktuálnosti. Ať už jde o politiku, mezilidské vztahy nebo obyčejné lidské slabosti, řada situací působí překvapivě nadčasově i po třiceti letech.

Největší síla seriálu spočívá ve skvěle napsaných postavách, přirozených dialozích a autentické atmosféře hospody jako místa, kde se prolínají radosti, frustrace i každodenní absurdita života. Hrdinové často chybují, ztrapňují se nebo jednají sobecky, přesto si získávají divákovy sympatie. Působí totiž jako obyčejní lidé, které bychom mohli potkat v kterékoliv české hospodě.

Přitom nechybělo mnoho a seriál mohl pokračovat. Scenárista Jiří Drejnar napsal dalších šestadvacet epizod. Jonáš se měl stát poslancem, Novák se měl vrátit z vězení a ke stolu štamgastů měl přisednout novinář Meluzín. Pokračování ale nakonec nevzniklo. Po letech se ukázalo, že prodleva je příliš dlouhá a původní koncept založený na energii a bláznivých situacích by už s výrazně starším obsazením nefungoval stejně dobře. Ještě v roce 2014 se objevila možnost volného pokračování na TV Barrandov, po smrti Jiřího Drejnara a postupném odchodu řady hlavních představitelů však byly tyto plány definitivně opuštěny. Naštěstí tu stále zůstává všech 52 epizod, ke kterým se diváci rádi vracejí i dnes.

Hospoda tak ani po třiceti letech nezůstává jen zábavným sitcomem, ale také překvapivě výstižnou výpovědí o lidské povaze, přátelství a každodenním soužití. Připomíná dobu, kdy obyčejná hospoda představovala místo setkávání lidí různých profesí i názorů a kdy se většina problémů řešila u jednoho stolu nad půllitrem piva. Právě díky své lidskosti, výborně napsaným postavám a nadčasovému humoru patří dodnes mezi nejpovedenější české televizní sitcomy a není divu, že se k němu diváci pravidelně vracejí.

 
Autor: Tomáš Bejvl
Foto: TV Nova
Zdroj: TV Nova