Psal se rok 2006 a seriálová scéna byla už pár let na vzestupu. Jack Bauer kosil už nějaký ten pátek úspěšně teroristy, Ztraceni byli v té nejlepší formě, Dr. House hláškoval jak o život a koukání na Kriminálku Las Vegas bylo v té době ještě cool. Jo, byly to super časy. A právě tehdy se zničehonic objevili Hrdinové. Superhrdinská pecka pojednávající o obyčejných lidech, kteří se srovnávali se svými zvláštními schopnostmi, se ihned díky svému zpracování a sympatickým charakterům ihned stala hitem, který hltal prakticky každý. Jenže kousek, jenž v první a částečně i druhé řadě nabízel výtečnou zábavnou podívanou, se v posledních dvou sériích přeměnil v téměř nudný patvar, jenž už neměl moc co nabídnout a po zásluze byl raději zrušen. Jenže fanoušků se i po letech a rozpačitém konci stále najde celkem dost, a jelikož doba přeje seriálovým rebootům, došlo i na tuhle hrdinskou bandu. Má ale Tim Kring se svou nejslavnější látkou ještě vůbec co nabídnout, nebo se jedná jen o nudné ždímání slavné značky? Vypadá to, že možnost B bude v tomto případě správně.

Očekávaný návrat starých známých se kvůli neochotě známých herců či jejich závazkům jinde povětšinou nekoná, a tak se musíme spokojit s menším restartem s novými tvářemi a zbytkem těch pár věrných, kteří se rozhodli zůstat. Posouváme se tak o několik let kupředu, kdy už je existence lidí se speciálními schopnostmi (zkráceně EVO) díky událostem z konce čtvrté řady veřejně známá a chvilku se i zdálo, že by tyto dvě skupiny mohly společně koexistovat. Jenže pak přišel ničivý teroristický útok na mírovém shromáždění, z něhož byli kromě starého známého Mohindera obviněni právě všichni EVO, z nichž se rázem stali štvanci, po kterých jde vláda i obyčejní občané. A právě rok po tragických událostech začneme sledovat osudy několika lidí ze všech koutů světa, jejichž osudy se dříve či později protnou. Hlavně tu však máme diváckého oblíbence Noaha Benetta, jenž začíná zjišťovat, že se onen teroristický útok odehrál jinak, než si všichni myslí, a nejspíš byl jen počátkem daleko děsivějších událostí. A že on o tom díky vymazaných vzpomínkách také něco málo ví.

A právě tato linie láká v úvodu restartu zaručeně nejvíce. Předkládá zajímavé otázky ohledně Noahovy vymazané paměti, jež nám budou tvůrci evidentně poodkrývat velmi pozvolna, a vrací nám do hry i povědomé tváře či organizace. Také skok o několik let kupředu a představení temnějšího světa dává vzhledem k restartu seriálu a seznámení s novými hrdiny nakonec smysl. Stejně tak se musí ocenit fakt, že tvůrci naštěstí téměř vůbec nesázejí na nostalgii či neustálé odkazování na předchozí série a snaží se jet na vlastní triko. Jenže nápad a dobrý úmysl je jedna věc a zpracování věc druhá. A v tom noví Hrdinové až překvapivě selhávají.

Všechno snažení je totiž marné, když scenáristé naprosto selhávají v seznamování s novými postavami, tedy v tom, v čem tkvěla svého času síla jedničky. Na nového Petera a spol. tedy rovnou zapomeňte. Tady totiž dosud dostáváme jen skupinku nezajímavých a v některých případech i dost nesympatických charakterů, jejichž zápletky se pohybují od zaměnitelné nudy až po totální bizár. Jako je hezké, že se Kring snaží vymýšlet nové a originální schopnosti. To, co nám předvádí v Japonsku, ovšem útočí na největší WTF zážitek tohoto roku. Ani zbytek nově příchozích vám však k srdci příliš nepřiroste a divák zatím nemá důvod, proč by zmatenému puberťákovi či bývalému vojákovi měl vůbec fandit. Své dělá i nepříliš povedené obsazení. Jack Coleman aka Noah si sice zase odehraje to svoje, jinak se ale jedná o přehlídku zaměnitelných televizních ksichtů. Což je u takového Zachari Leviho, jemuž jsem po Chuckovi přál další úspěch, opravdu škoda. Tady však v roli záporáka vykonávajícího pomstu není bohužel příliš uvěřitelný.

Scénář samotný je pak hlavně v první epizodě docela nesourodý guláš, v němž se nám tvůrci snaží co nejrychleji představit co nejvíce postav a skáče se furt z jednoho kontinentu na druhý. Ve výsledku je to ovšem roztříštěné, zmatené a díky nudným dialogům vás to po chvíli vlastně přestane zajímat. Ani režie to příliš nezachraňuje. Atmosféra první série je zkrátka už definitivně pryč, tempo také není dvakrát strhující a kdykoliv, kdy přijde na řadu akční scéna s odfláklými triky, není to moc veselé pokoukání. Aspoň, že z grafiky v té debilní hře tolik nekrvácejí oči.

Úvod nových Hrdinů je tak bohužel přesně takový, jak jsem se obával. Je sice vidět, že se Tim Kring a jeho tým snaží přijít s novými věcmi a neustrnout na místě. Jenže to je k ničemu, když ty nové nápady a postavy dosud diváka nemají moc čím oslovit a spíše jasně ukazují, že tvůrci už nemají v této značce zkrátka moc co nabídnout. Ústřední zápletka, jež bude sázet i na nějaké ty menší návraty starých známých, sice může být pořád hodně fajn, zbytek se ovšem rýsuje v prozívanou nudu připomínající zoufalost čtvrté série. Ano, je samozřejmě možné, že Kring má ještě nějaké to eso v rukávu a ještě se to hodně slušně rozjede. Po zkušenostech z minulých let tomu ovšem příliš nevěřím. Zdá se tedy, že se tady se nám rýsuje jeden z těch zbytečnějších televizních návratů, jenž zaujme jen hodně skalní fandy.