Humans: 1. série
10:00 | 08.08.2015 |
Pokud se v jednom z letošních největších sci-fi překvápek – seriálu Humans – budete vrtat trošku více do hloubky, zjistíte, že se na něm kromě stanic AMC a Channel 4 podílela také televize Kudos. Což je poměrně legrační. Toto původně řecké slovo se dnes totiž v populární kultuře používá zejména v souvislosti s nadšeným vychvalováním, a můžeme jej volně přeložit třeba jako "skvělá práce". No a skvělá práce jsou přesně ty dvě slova, která parádně vystihují celou tuhle futuristickou show. Chcete vědět víc? Chcete.
O tom, že dramatem natřískané scífo dnes může v bedně fungovat i za nuzný tvůrčí peníz, se pode mnou rozepsal Spooner, tudíž zde nebudu zbytečně nosit písmenka do Wordu. Co se celkového ztvárnění Humans týče, tak jednoduše vězte, že se opravdu jedná o úctyhodně atmosférický kousek, který si s veškerou rádoby epickou tvorbou SyFy za poslední dekády vytírá kybernetickou zádel. Fungující science-fiction story je ale živa nejen strhující futuro-atmoškou aneb k tomu, abyste to příběhu celé zbaštili i s navijákem, je toho zapotřebí mnohem více. Začněme s herci.
Neznalost osvěžuje. Většinu nejen robotických, ale i lidských tváří, na které v seriálu narazíte, asi nebudete schopni na první dobrou označkovat jejich pravými hollywoodskými jmény. Což je, troufám si napsat, záměr. V Humans se nehraje na herecké celebrity z ranku True Detective. Místo nich budete obdivovat různorodou plejádu spíše neznámých, zato ale rozhodně sympatických a převážně mladých talentů, kteří na svou velkou filmovou příležitost teprve čekají. A ať sním své boty, jestli si jich po tomhle robotickém majstrštyku nikdo za mořem nevšimne.
Hrát "bezcitného" robota určitě není jen tak. Zdejší (scénářem do podrobna poučení) herci ale našli ten nejvhodnější ze způsobů, jak přivést plechové bytosti plné jedniček a nul k životu a nepochroumat si při tom čest. Prostě kudos. Téhle zatím osmidílné show prostě uvěříte první poslední, a dost často při tom zapomenete i dýchat. Kdykoliv má být v Humans na scéně robot, nemá divák problém myslet si, že jej tvůrci ukradli z tajných testovacích laboratoří v Japonsku. Kdy vás naposledy mrazilo z hereckých výkonů? V bedně!? Takže ano, mezi slovy britská produkce a epesní herci je tu opět rovná se.
Odfláknuté finále nás nikdy nebolelo víc, jinak jsou ale Humans naprosto super!Už jste tedy pravděpodobně uhodli, na čem zhruba postavit věrohodné televizní sci-fi drámo o tom, kterak se lidé učí žít mezi jejich na první pohled nerozeznatelnými kopiemi. Humans holt šlapou zejména díky tomu, že v nich neúčinkuje nikdo, kdo na umělecké škole neprospěl s vyznamenáním. Sledujeme několik samostatných liní, které se časem (možná) propojí, a v každé z nich exceluje nějaký sympaťák. Od původní seznamovačky s rodinou, která si v úvodu koupila mechanickou Anitu, se postupně dostaneme k vládnímu honu na hrstku podivínských robotů, kteří dle všeho disponují lidskými vlastnostmi – a to včetně široké palety emocí.
Humans jsou sice převážně dramatem, dost často se v nich ale hraje i na thrillerovou survival strunu. Roboti se začínají chovat jako lidé, a to se nelíbí několika dýchajícím zástupcům naší rasy. Jak je možné, že několik vyvolených dokáže cítit, přemýšlet? Nezatajil něco jejich tvůrce široké veřejnosti? A proč se nádherná domácí služka na baterky sem tam chová jako chladnokrevné monstrum z komorního psychologického dramatu? Získavat odpovědi na všechny tyto otázky je zábava, stejně jako sledování čím dál tím napínavějšího a vyhrocenějšího děje. Plus ta hudba! A potom... potom přijde ten odfláknutý finiš.
Po celou dobu jsou Humans napínaví, osobití a chytří, aby jim pak nečekaně podrazil nohy nemastný neslaný závěr. Podezřelá začne být ke konci již skutečnost, že se kamera nehýbe příliš daleko od jedné specifické kuchyně, v níž jakoby všichni zúčastnění na několik dlouhých minut uvíznou a baví se tu stále dokola o tom samém. Finální hodina se nese v duchu polopatického vysvětlování, nudného pobíhání sem a tam a řečiček, že všechno dobře dopadne. Oslí můstek ke druhé řadě za rok? Těžko říci. Snad se v ní dočkáme lepší katarze, než jen bezduchého odškrtávání si scénáristických položek na seznamu. Jinak ale absolutní spokojenost!
Verdikt
Davies182
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 8/10
TonyClifton
Humans: První dojmy
17:00 | 07.07.2015 |
Už na první pohled to znělo hodně zajímavě. Oceňovaná kabelovka AMC, domov všežravých zombíků či Waltera Whitea, se rozhodla spojit síly s britskými šikuly z Channel 4, aby nám naservírovali remake oceňovaného švédského sci-fi hitu Skuteční lidé, který si opět vzal na paškál staré známé otázky okolo umělé inteligence. AMC navíc nemá ve zvyku produkovat špatné seriály a britský dohled dělal tuto novinku ještě zajímavější. A nutno říct, že ani tentokrát si američtí kravaťáci žádnou ostudu neutrhnou. Do hlasitého potlesku a dalšího skládání ód na adresu britských ručiček je ovšem také proklatě brzo.
Karty jsou však hned od začátku rozehrány velmi nadějně. Ocitáme se totiž v alternativní přítomnosti na britských ostrovech, v níž už jsou roboti zcela normálním jevem. Potkáte je v bordelu, na ulici…ale hlavně téměř v každé domácnosti. Živí roboti, neboli Synthové, se stali téměř nutným doplňkem každé famílie. V domácnosti totiž fungují jako správná paní domácí, pečovatelka či chůva v jednom, jež splní všechna vaše přání a jako správný stroj se přitom řídí klasickými zákony robotiky. Prostě ideální pomocník. Jenže ne každý těmto chůvám nové generace věří a mezi nimi je nepříliš spolehlivá maminka Laura, jež se nelíbí, že její manžel Joe pořídil jejich početné rodince právě jednoho ze Synthů, proklatě sexy Anitu. Jenže to ještě nikdo (kromě množství filmů poučených diváků) netuší, že Anita ve skutečnosti patří ke skupince robotů, kteří již mají své vlastní vědomí. A její robokámoši se jí snaží za každou cenu najít.
To je ovšem jen jedna z celkem slušné řádky zápletek, jež nám tvůrci v tomto slušně načrtnutém světě v prvních třech epizodách předkládají. Úvodní díly nám totiž kromě klasického tématu o robotech a jejich zvyšující se inteligenci ukazují zejména to, jak se lidé zvládají žít se svými netradičními pomocníky. Na jedné straně tak máme celkem slušně rozjeté rodinné drama, které okořeňuje Anitino prapodivné chování. Pak tu máme staříka v podání Williama Hurta, jenž si ke svému starému Synthovi vypěstoval až příliš blízký vztah či detektivy vyšetřující potíže, jež po sobě banda rebelujících robůtků zanechává. Je toho prostě moc a scenáristům se zatím daří některé linky hodně zajímavě rozjíždět. Rodinné peripetie fungují, postavy se chovají uvěřitelně, otázek je více než dost a šance, že nám zde to po nutném pomalejším úvodu vyroste hutné sci-fi drámo, je pořád sakra vysoké.
Novinka ovšem neláká pouze příběhem, ale také hodně zajímavou atmosférou. Ta totiž díky zasazení do alternativní reality působí až nečekaně realisticky. Zapomeňte na nějaké futuristické vychytávky či drahé triky. Svět je tu přesně takový, jak ho známe a jediným technologickým vylepšením jsou tu jen všudypřítomní Synthové. Právě díky tomu působí úvod správně civilním a v jistých pasážích téměř až komorním dojmem. Sci-fi prvky jsou zde navíc aplikovány zcela nenásilně a v těch správných dávkách, takže se tvůrců onen pocit realičnosti pořád daří bez problémů držet.
Jenže i přes fajn zápletky, fungující atmosféru a na jistotu hrající obsazení se však nemůžu zbavit dojmu, že se z této látky dá vymačkat mnohem více. Tvůrci jakoby zatím jeli tak nějak na půl plynu, jednotlivé linky se rozbíhají hodně pozvolna a některé tu zatím působí i tak nějak navíc. Tempo je navíc místy až příliš pomalé a režie dosud neuměla z potenciálních konfliktů vymačkat ani jednu dostatečně silnou a emotivní scénu. A že tu za ty tři epizody už šance na pár potencionálních emocionálních pecek bylo.
I přesto však patří Humans mezi ty zajímavější letní novinky, jež má v budoucnu potenciál uspokojit každého sci-fi fandu. Zajímavých linek je víc, než dost, s tajemnými otázkami a tajemstvími tvůrci také nešetří a povedený soundtrack atmosféře jen přidává. Jen to scenáristé s tím pomalým rozjezdem a budováním charakterů místy až příliš přehánějí a divák se nemůže zbavit dojmu, že už by bylo na čase příběh pořádně nakoupnout. Snad tedy tvůrčí přešlapování co nejdříve skončí a tvůrci začnou z rukávu tahat jeden trumf za druhým.
Verdikt
Spooner
Vaše hodnocení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry