Už je tu zas. Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hydea je sice původně skotským příběhem z pera Roberta Louise Stevensona z roku 1886, to mu ale nikterak nepomůže od častého přivlastňování si jeho britskými sousedy. A tak tu nyní máme novou televizní verzi světoznámé story o tom, kterak se z mírumilovného Dr. Jekylla pod tlakem stává krvelačné monstrum, trýznící obyvatele Londýna. Jaký je úvod seriálového Jekyll & Hyde?

Spálil jsem se. A spálil jsem se dost ošklivě, páč jsem tak nějak napůl očekával, že když jde o britskou produkci z dílen stanice ITV, nešáhnu s touhle novinkou do prázdna. Jaké bylo mé překvapení, když se z bedny již po několika málo minutách začaly valit tuny céčkového odpadu! Zčerstva odvypravovaný Jekyll & Hyde má sice uspokojivý vizuál a neurážející počítačové triky, to je ale bohužel všechno. A bude hůř.

Dokonce se tu drze kopíruje i od del Tora!Napadá mě vlastně jediné slovo, které útrapy nového britského Hulka výstižně shrnuje: amatérismus. Ač se tu na obrazovce promenádují poměrně známá herecká jména (za všechny zúčastněné jmenujme nepřehlédnutelného Richarda E. Granta), divák se stejně nemůže zbavit dojmu z dívání se na lacinou frašku. Herci v čele Tomem Batemanem se vyžívají v melodramatickém přehrávání a z hororového dramatu je rázem odlehčená komedie.

Jekyll & Hyde má své silné momenty. Ty lze nalézt zejména v povedené polo-viktoriánské atmosféře, která jde britům zas a znova od ruky. Dechberoucí záběry plné deště, mlhy a temných uliček jsou však až příliš často vražděny rozpustilým scénářem. Ten sice zajímavě experimentuje s hellboyovskou linkou v podobě vyšetřovatelské MI6 složené z monster, naraží ale na nekompromisní mantinely v podobě chabého televizního rozpočtu. Jako by se po zdejším stereotypním place prohánělo málo producentů.

Takže když se potom k přehrávajícím hereckým tvářím a legrační mysteriózní linii – okopírované od The Strain – přidá unylý televizní look plný levných kulis a prostý rozmáchlých exteriérů, je zaděláno na průšvih. Nevadilo mi, že je děj celkem tupý, pokud ubíhá v nenudících scénkách mílovými skoky kupředu. Neskousl jsem ovšem neodbytné pomyšlení na to, že je tahle moderní verze Stevensonova příběhu jaksi mdlá a zcela zbytečná. Je totiž akčním fantasy výplachem, nikoli hororovým drámem. Pusťte si radši Penny Dreadful.