andrew lincolnantologieguillermo del toroh.p.lovecrafthororKabinet kuriozit Guillerma del ToraNetflixrupert grint
Režisér Del Toro jde ve stopách režiséra Hitchcocka. Kabinet kuriozit Guillerma del Tora: Recenze
10:00 | 05.11.2022 |
Hned na začátek je třeba podotknout, že věhlasný režisér, tvůrce Hellboye či Faunova labyrintu, žádný z osmi hodinových příběhů nerežíroval. Seňor si v této jím vytvořené povídkové antologii pouze hraje na Alfreda Hitchcocka. Na začátku každého dílu se přikolébá před kameru, krátce uvede příběh a pak už dává prostor osmi zatím nepříliš známým režisérským jménům. Absence del Torovy režie možná může někoho zamrzet, ale pravdou je, že jeho svěřenci odvedli velmi povedenou práci. Jak už to tak u antologií bývá, tak samozřejmě někdo lepší, někdo horší, přičemž každému divákovi pravděpodobně sedne něco jiného, přestože názory na jednotlivé příběhy v tomto případě možná nebudou zase tak odlišné. Výsledek je nicméně velmi sympatický. Obzvlášť proto, že jsem od seriálu nic úžasného nečekal.
Každý z osmi příběhů staví alespoň na jednom hvězdném jménu, postupně se zde objeví David Hewlett, F. Murray Abraham, Ben Barnes, Rupert Grint, Peter Weller či Andrew Lincoln. Některé epizody mají společné i téma, velkou roli v nich hrají různé závislosti a touhy, ale především se jedná o adaptace povídek hororových mistrů. Tedy, skutečný mistr je tu vlastně jenom jeden (a rovnou dvakrát), další jména u nás pravděpodobně nikdo nezná, takže vedle H. P. Lovecrafta či Henryho Kuttnera tu stojí například Michael Shea či Emily Carrol.
Všechny povídky se také můžou chlubit špičkovou výpravou, ve většině z nich parádně funguje také atmosféra a vizuál, ale tady hodně záleží také na tom, jak moc je na těchto aspektech konkrétní příběh vystaven. Ani z režijního a hereckého hlediska vlastně nemám co vytknout, nevadí ani hodinová stopáž. Pojďme se na tuhle osmičku krátce podívat jednotlivě.
První příběh s výtečným Timem Blakem Nelsonem a fantastickou kamerou sice bezvadně pracuje s atmosférou (zejména ve druhé polovině), ale jinak je pro mě Položka 36 čistě v porovnání se zbytkem téměř nejslabší položkou celého obsahu. Docela dlouho ale trvá, než se historka o zadluženém chlápkovi a jeho tajemném sklepě rozjede, a i když na konci čelí opravdu nefalšovanému děsu, předtím je to docela nuda. Opakem jsou Hřbitovní krysy, mající jen něco přes půl hodiny života. Tady si sedlo všechno – výtečný David Hewlett, povedený scénář, kamera i výprava, a kromě toho je dobrodružství vykradače hrobů v podzemním labyrintu fakt povedená dobovka. Je to pochmurné, v tom nejlepším smyslu slova lovecraftovské, a navíc místy i docela příjemně vtipné. Rozhodně jeden z nejlepších dílů.
Naprosto stejně mohu nazvat i Pitvu Salieriho. Totiž se Salierim. F. Murray Abraham, scénář Davida Goyera, sympatické hrátky s časem, detailní záběry pitvy, houstnoucí atmosféra a dvě zcela odlišné poloviny příběhu tvoří z hlediska scénáře a námětu asi to nejlepší, co tenhle seriál nabízí. Skutečná lahůdka s luxusní kamerou a v mnoha ohledech nezapomenutelným závěrem. Naopak příběh Mimo, který je jako jediný z celé osmičky nejvíc mimo, mě naopak velmi příjemně překvapil. Příběh o tom, jak (ne)zapadnout v kolektivu a jak se může vymstít sledování televize, je sice obecně hodnocen nejhůř, ale já to o něm říct nemohu. Bavil jsem se. Také v tomto případě byla sice stopáž lehce přepálená, ale stavba příběhu a jeho postupná (opravdu pomalá) gradace a směřování ke konci jsou opravdu velmi sympatické, takže jsem schopen odpustit i to trapné a zbytečně dlouhé ženské drbání a prakticky nulovou atmosféru. Díl, který ze všeho nejvíc vypadá, že vypadl z Příběhů ze záhrobí či z Věřte nevěřte. Což v žádném případě rozhodně není výtka.
Rozhodně nejlepším příspěvkem vůbec je lovecraftovská adaptace Pickmanův model. Nejen, že se jedná o prozatím vůbec nejlepší lovecraftovskou adaptaci vůbec a povedlo se jí látku tohoto těžko uchopitelného autora výtečně ztvárnit, ale navíc je i věrná předloze, kterou sympaticky doplňuje novými prvky. Vizuálně je naprosto špičková – kostýmy, interiéry, exteriéry i herce v čele s Benem Barnesem, to vše je radost sledovat. Navíc je tu vynikající, mrazivá a místy opravdu znepokojivá atmosféra, která „krásně“ zhmotňuje divoké a fascinující představy pána z Providence. Tenhle kousek by bez problémů obstál jako samostatný projekt s celovečerní stopáží.
Také následující příběh, Snění v domě čarodějnic, je adaptací tohoto stvořitele mýtu Cthulhu. Tahle dobovka s Ronaldem Weasleym, který zde pátrá po duchovi své sestry, je ve výsledku také docela fajn a nechybí jí hromada vizuálních nápadů. I tento příběh přinese mnoho zajímavých a strašidelných momentů, jako lovecraftovská adaptace je ale spíše (hodně) volnější a nechybí v něm dokonce až pohádkové momenty, těch je ale naštěstí málo. Překvapivě to ani není moc na škodu, jenže právě v těchto okamžicích epizoda působí jako příjemný film pro celou rodinu, a to by asi neměl. I tak jsem ale spokojen.
Kde jsem se naopak až do třetí třetiny nebavil vůbec, je příběh sedmý, nazvaný Prohlídka. Bohatý podivín na své rozlehlé sídlo pozve čtyři hosty a slíbí jim zážitek. Bohužel klasická premisa zní lépe, než vypadá. Na začátku se všichni sjíždějí (nikoliv na místo, ale látkami) a nezajímavě tlachají (přestože o docela zajímavých věcech), ale vizuál je špičkový i tady, zejména samotný dům nadchne snad každého hororového fanouška. Závěr se ale pozitivně zvrhne v to nejlepší (rozuměj nejzvrácenější) z Davida Cronenberga a těch nejvíc monster dílů Akt X. Ale hlavně teda z toho Kanaďana. Sympatické finále ale bohužel zbytek dílu z průměru nevytáhne.
Poslední díl odpovídá na otázku, kam zmizel Rick Grimes, když opustil svět Živých mrtvých. Oženil se a stal se ornitologem. Teď se se svou manželkou – též ornitoložkou – vydává do starého domu na samotě, který má nepříjemnou minulost. Jistě nepřekvapí, že zde straší a že tenhle rej duchů a Šum křídel (jak se příběh jmenuje) ovlivní život obou hlavních hrdinů. Inspirace Ženou v černém je více než zřejmá, jen výsledek je v tomto případě o něco méně zajímavý. Pořád velmi dobře natočený, pořád se skvělou atmosférou (jako duchařina je to skutečně povedené), a ačkoliv by ani v tomto případě neuškodilo výsledku nějaké to prokrácení (nudných a dlouhých pasáží je tu víc, než by se hodilo), výsledek mě velmi příjemně ukolébal (nikoliv nudou a nikoliv ke spánku), a tak i závěrečnou epizodu hodnotím pozitivně.
Výsledek tedy skutečně předčil veškerá má očekávání. Z řemeslného hlediska tady funguje snad všechno, osvědčení herci nezklamou a některé výsledné filmy vyloženě nadchnou. Podmínky hororového žánru jsou zde zvládnuty na výbornou a na své si tady přijde jak milovníci duchařin či klasických dobovek, tak uctívači nechutných výjevů. Del Toro tenhle svůj projekt zaštítil opravdu výborně a já si nedokážu představit, že by snad měl dopadnout lépe, zato mnohem hůř mohl vypadat úplně v klidu. Nezbývá než doufat, že si v případné druhé sérii mexický Hitchcock také sám něco zrežíruje. Třeba V horách šílenství. Dvoudílné.
---
Autor: Tomáš Mysliveček
Foto: Netflix
Verdikt
7/10
tomasmy
Něco je slabší, něco skvělé, něco výborné, ale vyloženě nezklamal žádný z osmi příběhů. Tahle série skvěle kráčí ve šlépějích klasických žánrových antologií a všechny její příspěvky jsou navíc řemeslně prvotřídně zvládnuty. Stojí to za to, každý si zde najde to (jistě nejedno) své.
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 8/10
acheron
- 6/10
Ragnarok
- 5/10
esmo
- 6/10
slord
Registrace
Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.
Přihlášení
Přihlašte se jedním kliknutím přes facebook:
Registrace
Nemáte svůj účet? Registrací získate možnosti:
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Nejlepší Pitva a pak Pickmanův model, který hlavně těží z kvalitní předlohy, kterou ale stejně ji dokázal interpretovat jen polovičatě.
Čekal jsem víc...