Pražská mordparta měla před čtyřmi lety otevřeně vyzvat na souboj seriály Jerryho Bruckheimera a dokázat, že cool moderní detektivka se dá natočit i s Martinem Stropnickým v hlavní roli. Kamerové filtry, netradiční záběry a zkrátka současný vzhled, který Kriminálku dodnes odlišuje od ostatních českých seriálů, jsou stále nepopiratelnými klady právě vysílané třetí série. Jenomže za vší tou načančanou bezchybností se stále skrývají tytéž epizodní příběhy bez duše a emocí.

Kriminální seriál musí mít jednoznačného tahouna – atraktivní tým hrdinů, jimž fandíte v boji proti zloduchům a baví se vás dívat na jejich metody a dedukce. Nemusí přitom nosit právě obleky od Prady, postačí, aby nebyli jen figurkami ve scénáristy vymyšlených zločinech. Anděl v tomto ohledu první dvě série hrubě nezvládal a od třetí sezóny jsem očekával alespoň částečnou resuscitaci poněkud bezkrevného jádra pražských policistů.

Seriál vzbuzuje dojem, že je vytvořen strojem, do něhož tvůrci sem tam vsypou nějaký jemný fórek.Hned v prvním dílu se autoři dost nevybíravě zbavili postavy šéfa Horkého (Mejzlík), kterého zabije zbloudilá kulka. Opomenu-li, že se jedná snad o nejhůře natočený moment historie tohoto seriálu, měl jsem ze zabití Mejzlíkovi postavy škodolibou radost. V dosavadních dvou sériích byl totiž jako šéf naprosto neviditelný a představa rázné Ivany Chýlkové, kterak bude Marku Taclíkovi vyhazovat tlačenku z ledničky a na zpomaleného majora Tomečka (Stropnický) křičet, že je neschopný idiot, se mi od začátku zamlouvala. Bohužel, ačkoliv je viditelnější postavou, než byl Mejzlík, zmohla se v prvních sedmi dílech jen posměšně si odfrknout nad zelenými bačkorami Michala Novotného a loknout si panáku domácí ořechovky. S Tomečkem se namísto konfliktů spíše staromládenecky pošťuchuje a ostatní policisté se v její přítomnosti chovají jako paka. Čili i když se jedná o vítaný krok vpřed, z potenciálu takové herečky, jakou je Chýlková, se dalo vyždímat mnohem více.

Původní rozhodnutí autorů, zcela se oprostit od jakýchkoliv soukromých dramat a zaměřit se jen a jen na případy, zůstává platné i v třetí sezóně. To jediné, co tedy po třech sériích víme o partičce policistů je, že Taclík rád pije pivo a jí nezdravě a Švehlík je syn soudního patologa Freje. Toho navíc v prvních dílech kvůli nemoci nahradil Martin Hoffman (známý coby seriálový manžel Geislerové z Terapie), než se v šesté epizodě beze slova vytratil ze scény. Kvůli odtažitosti hrdinů a diváka se tak padesátiminutové díly nemůžou opřít o nic jiného než o atraktivitu případů. A ta je v případě Andělu úměrná tomu, zda se scénárista při psaní epizody zrovna držel nohama na zemi. Smrt provozní ze supermarketu anebo vražda plastického chirurga vás svou uvěřitelností zabaví snadno, ale válka dvou taxikářských bossů anebo pašování neoznačených lahví rumu, to jsou případy, které by se lépe vyjímaly třeba v ruské Brigádě.

Kriminálka Anděl nepatří k českým seriálům, u kterých je vám stydno při jejich sledování. Dialogy jsou stále velmi uvěřitelné, kamera je prostě příjemná a modifikovaná melodie od Muchowa zkrátka navozuje dojem projektu minimálně západoevropského formátu. Bohužel bez zdravé míry chytrého patosu vzbuzuje seriál dojem, že je vytvořen nějakým velkým samočinným strojem, do něhož tvůrci sem tam vsypou nějaký jemný fórek. Původní ambici, tedy vytvořit seriál, z něhož se lidé posadí na zadek, odvál čas a zbyla jen poctivá kriminálka pro pragmatické diváky, které nezajímá, jestli to mezi Tomášem a psycholožkou Janou jiskří nebo kolik vydá Oliver Hajn měsíčně za alimenty.

PS: Na na stránkách Novy (http://kriminalka.nova.cz/rubrika/mordparta) se toho o historii a charakteru postav dozvíte zhruba stokrát víc než ze samotného seriálu. Nebo z jakého konkrétního dílu jsem měl zjistit, že je Oliver dvakrát rozvedený, Tomáš chodí s jakousi Lucií a Ruda Uhlíř je třetí nejlepší na světě v hraní Doomu?