Asi první, co vás při sledování Leverage napadne, je přirovnání k Dannyho parťákům. Leverage by se totiž opravdu dalo zjednodušeně popsat jako seriálová verze loupežnické trilogie s Clooneym v čele. Vždyť hlavní hrdinové jsou občas podobní svým "předobrazům" z Hollywoodu: Nathan Ford Timothyho Huttona samozřejmě není další Danny Ocean, ale rozhodně se vedle něj nemusí stydět. I zbytek týmu je zjevně inspirován Soderberghovou hravou lumpárnou, o provedení zápletek ani nemluvě. Je tu ale jeden důležitý háček: tým Leverage nekrade peníze pro sebe. Je to takový novodobý týmový Robin Hood, bohatým krade, aby mohl dávat chudým. Drobné provize na provoz z toho samozřejmě jdou, jinak jsou ale v Leverage všichni hodní chlapci - ačkoliv je jim to dost proti srsti.

Byl to totiž Nathanův nápad pokračovat v okrádání nadnárodních korporací. Obrala taková společnost obyčejného občana? Říká si o problémy. Nathan je v týmu jediný, kdo opravdu koná dobro z principu, ostatní zlodějíčky do toho musí časem přinutit. Jelikož je ale vždycky za mozek operace, netrvá mu to dlouho. Každý ze zlodějů má svou vlastní roli (o stereotyp zakopnete na každém rohu): Parkerová je houževnatý expert přes vykrádání bank, Alec Hardison typický geek přes počítače, který ze všeho nejraději řeší poslední epizodu Dr. Who, Eliot Spencer seřeže všechno, co na něj vytáhne pistoli (jeho slow-mo uvedení do akce v první epizodě nemá chybu), Sophie Devereaux je herečka každým coulem (ale jen do té chvíle, co je na misi, jakmile má hrát v divadle, lidé si trhají vlasy).

Tenhle tým pak dokáže obdivuhodně spolupracovat. I ty nejobtížnější loupeže provede s elegancí, a když se v cestě objeví nějaká překážka, ladně jí obejde jako by se nechumelilo. Členové týmu spolu neustále komunikují, divák přebíhá od jednoho k druhému a veškerá loupežnická akce má šťávu. Tahle chytlavá podívaná okouzlí hlavně tím, jak si tvůrci ze všeho dělají legraci. Nathan a jeho lidé se přitom samozřejmě tváří vážně jak při loupeži století, ve skutečnosti je ale každá maličkost tak over-the-top, že z toho budete mít hlínu ještě půl hodiny po skončení. Alec vždycky na své "novácké TV stěně" najde každý detail, který od něj Nathan pro vedení operace vyžaduje, Nathan má pokaždé v kapse alespoň patnáct záložních plánů, které by vás ani ve snu nenapadly. Sophie vždy kouzelně zahraje vábničku, která odvede pozornost nějakého důležitého "protivníka", jen Parkerová a Eliot často spíš přicmrndávají. Holt se každý den nevykrádá banka a není vždy potřeba dát všem přes pusu.

Na tuhle bandu je zábava koukat a během několika dílů se dokonce objeví náznak jakési zápletky, která by mohla udržet všechny díly pohromadě. Na scénu nastupuje také likvidátor pojistek, Nathanův věčný soupeř - v tom, co dělal, byl vlastně nejlepší. Jelikož Nathanův tým většinou strojí všelijaké pojistné podvody, nebo krade od společností, jejichž ztrátu bude právě pojišťovna krýt, tenhle člověk půjde našim parťákům vždycky po krku. Vzájemné pošťuchování a snaha být vždy o krok napřed se přímo nabízí, koneckonců první díl s touhle postavou byl skvělý...

Leverage je tak trochu sci-fi. Odehrává se ve světě, ve kterém jde zlodějům všechno obdivuhodně od ruky, nikdy se nestane, že by zklamali i v těch nejabsurdnějších okamžicích (třeba když si při vykrádání banky externí tým složený z Parkerové a Hardisona hraje na FBI a lokální policii pošle pro dvacet balení pizzy, protože nic nedělá; nebo když Nathan v kostele svého známého nastrojí zázrak, protože jinak by na posvátné půdě vyrostl obchoďák). Leverage to zkrátka zkouší z lehkou zábavou, která opravdu připomíná Dannyho parťáky. Hraje tu víceméně stejná hudba, postavy mají srovnatelné charisma, loupeže jsou provedeny s podobným přehledem a nic na tom nemění fakt, že se jedná "pouze" o televizní seriál. Tvůrci věděli, jak Soderberghovu pohodu opsat do televizní formy, a povedlo se jim proto z Leverage udělat seriál, jenž stojí za zkoušku.