Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Love, Death & Robots | 2019 - ?
csfd  imdb
tvůrce: Tim Miller, David Fincher
hrají: Chris Parnell, Scott Whyte, Nolan North, Matthew Yang King

Love, Death & Robots: 2. řada


ikona
Spooner
Naservírovala nám oblíbená antologie opět několik animovaných pecek? 

Když se před dvěma lety objevila na Netflixu zprvu nenápadná antologie Love, Death & Robots, jednalo se o solidní zjevení a také poměrně velký úspěch. Projekt z produkce Davida Finchera a především režiséra prvního Deadpoola Tima Millera se skládal z 18 krátkých animovaných filmečků koketujících s titulními motivy a sci-fi tematikou. A jednalo se o velmi chutnou animovanou bonboniéru, v níž si každý našel svůj oblíbený kousek, naservírovala řadu (nejen) vizuálně nádherných pecek a dala mnohým talentům možnost se zviditelnit. A podle úspěchu zde navíc Netflix zase jednou trefil hezkou díru na trhu. Jelikož divácká chuť po krátkometrážních kouscích byla velká, máme tu nyní konečně nášup, který se však tentokrát skládá pouze z osmi příspěvků. A bohužel už se nejedná o tak velké zjevení jako posledně.

Na první pohled je tu zase vše na svém místě. Máme tu často opravdu dechberoucí a neskutečně realistickou vizuální stránku a vedle toho několik odlišných animačních stylů, stejně jako jsme se znovu dočkali hlavně sci-fi zápletek a v některých případech i parádních nápadů. Jenže problém je, že těch odvážných přístupů a originality není letos tolik, jak bychom po minulé nabité řadě nejspíš očekávali. A že pod tou úchvatnou animací, jež hravě strká do kapsy cut scény z videoher, se často skrývá naprosto prázdný či omletý příběh, u něhož budete mít pocit, že jste ho už několikrát viděli. A to i ve scenáristicky výraznějším podání. 

To je ostatně případ už první povídky s názvem Automatická hlasová služba, jež je zkrátka pouze dalším příspěvkem do okoukané škatulky „moderní technologie vs. lidi“ a není ničím víc než jen příjemnou jednohubkou. Což je ovšem pořád lepší vysvědčení, než kterým se může pochlubit vesmírný Azyl, jenž je pod hezkou vizuální stránkou opravdu jen prázdnou a chladnou schránkou. A to je případ pouze dvou z několika kousků, které sice člověka ničím neurazí, ale zároveň vás nemají vůbec čím zaujmout. Tvůrci Utonulého obra se pak sice na rozdíl od ostatních snaží filozofovat a přijít s menším obrazem společnosti, zasekli se ovšem někde na půli cesty.

Nadprůměrný dojem tedy zanechají zejména tři tituly. Zakázané ovoce je výtečnou ponurou sci-fi připomínající Blade Runnera se skvělým nápadem a hodně děsivou vizí budoucnosti, kterou bych si ve jejím drsném podání dal rovnou v celovečerní verzi. Sníh na poušti pak servíruje nejen těžký osud nesmrtelného muže s asi nejlepším vizuálem ze všech kraťasů, ale navíc nádherně přepálenou brutální akci. Duch Vánoc pak ukazuje kouzelně hororové pojetí tradičních svátků, jež je ale ke vší škodě až po hříchu krátké a ve chvíli, kdy si začne divák tento příběh pořádně užívat, tak je konec. Zbytek kraťasů se pak možná drží ve vodách velmi lehkého nadprůměru, je však zároveň po hříchu zapomenutelný.

Dá se samozřejmě namítnout, že i v první řadě jsme dostali řadu lehce zaměnitelných kousků, na něž si člověk už nyní nevzpomene. Jenže zde se tyto projekty snadno ztratily v náloži animačně i vypravěčsky odlišných zářezů a ve výsledku tedy přetrvával dojem svěží a neskutečně pestré podívané. Při skromném počtu pouhých osmi filmečků je ovšem neoriginalita a průměrnost jednotlivých kousků mnohem výraznější. Druhá řada navíc není méně pestrá jen z hlediska témat, ale také animace, jež se ve většině případů snaží uchvátit svým 3D realistickým pojetím, vizuálně osvěžujících počinů typu Vysoká tráva tu však moc není. Takže zatímco první série byla hodně rozmanitou bonboniérou s mnoha příchutěmi a několika lahůdkovými kousky, zde má řada bonbónů v podstatě stejnou příchuť a moc se od sebe ani svým tvůrčím stylem neliší. 

Prvotní překvapení a pocit animovaného osvěžení tak z Love, Death & Robots ve druhé sezóně vyprchal a já se nemohl zbavit dojmu, že autoři antologie tentokrát ve snaze naservírovat nám alespoň osm kraťasů malinko podcenili dramaturgii a výběr jednotlivých kousků. I přes mírné zklamání jsem ale pořád rád, že projekt Love, Death & Robots existuje. Krátké animáky jsou totiž díky němu pořádně vidět a dává šanci talentovaným tvůrcům. Pořád je zde rozhodně z čeho vybírat. Jen by měli tvůrci trochu více zapracovat na tom, aby byl příští rok jejich výběr zase správně rozmanitý.

Verdikt

avatar6/10

Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    slord

Love, Death & Robots: 1. série


ikona
Diego.Dorlan
Jak se nám líbila tato animovaná antologie z dílny Tima Millera a Davida Finchera? 

Když se pod čímkoliv objeví jméno mistrného režiséra Davida Finchera, tak by měl každý zpozornět. V tomto případě se zde sice angažoval pouze jako producent, ale i tak to stačilo na to, aby se z tohoto seriálu stala očekávaná podívaná. Režii animované antalogie si nakonec vzal na starost Tim Miller, který má s animací bohaté zkušenosti z filmů i videoher a ty zde výborně zúročil.


Tradičně druhý odstavec u většiny recenzí slouží k seznámení s příběhem seriálu. U Love, Death & Robots je tento úkol ovšem vcelku složitým oříškem. Proč? Vzhledem k tomu, že se jedná o sbírku nikterak navazujících příběhů, které jsou často opravdu velmi krátké (kolem deseti minut, občas i méně), nemá cenu samotné příběhy v recenzi popisovat, jelikož bych nerad někomu zkazil zábavu spoilery. Snad jen stačí říct, že titulní témata seriálu: láska, smrt a roboti se v určitém ohledu dají najít snad v každé epizodě.

Hlavní předností, jíž tvůrci využívají na plno, je krátká stopáž. I přesto, že to může znít zvláštně, tak právě díky tomu, si mohou dovolit prezentovat zajímavé myšlenky, které by se ovšem při hlubším přezkoumání, či zbytečném rozvádění, nebyly často schopné postavit na vlastní nohy. Takto mohou tvůrci spoléhat na představivost diváků a jejich ochotu zamyslet se nad předloženým konceptem na vlastní pěst. Samozřejmě se díky velké rozmanitosti nejedná o neprůstřelnou taktiku. Některé příběhy z tohoto přístupu opravdu vytěží hodně, ale jinde bylo zase znát, že se autoři zaměřují spíše na vizuální stránku daného kraťasu.


A když mluvíme o vizuálu, tak je nutno před tvůrci hluboce smeknout. Jednotlivé epizody využívají rozličné způsoby animace, ať se již jedná o tradiční kreslenou či kompletní CGI, ale téměř vždy je animace velmi trefně zvolená. Některé epizody si budete pravděpodobně pamatovat díky příběhu, který se odehrál, jiné zase utkví v paměti právě díky trefně zvolené animaci a u těch nejlepších se umně sejdou oba aspekty. Některé epizody mají zdánlivě tendenci spoléhat na prvoplánové násilí či nahotu, ale série se tímto způsobem prezentovala již od trailerů. Místy tak občas působí explicitní scény zbytečně, ale rozhodně ne rušivě, zvláště když již máte za sebou pár dílů.


Celkově Love, Death & Robots utíká velmi dobře, různorodá animace, zajímavé příběhy a krátká stopáž dohromady vytváření opravdu zábavnou podívanou, kterou jste pravděpodobně na obrazovkách nikdy neviděli. Na druhou stranu, ti z Vás, kdo tráví více času na YouTube, se při sledování tohoto seriálu budou cítit jako doma, vzhledem k tomu, že internet je podobných výtvorů plný. Zde ovšem figuruje navíc přidaná hodnota jednotného zaštítění, které tak ve výsledku usnadňuje přechody mezi jednotlivými epizodami. I přes velké rozdíly v animaci či příbězích tak máte pocit, že sledujete jedno dílo.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (3)

Verdikt

avatar8/10

Diego.Dorlan

© copyright 2000 - 2021.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace