Když byla seriálová sekce Marvel Television začleněna přímo do Kevinem Feigem vedených Marvel Studios, změnám v organizační struktuře padla za oběť většina jejich dříve oznámených seriálů. A tak třeba z plánovaného balíčku hororověji laděných komiksovek zbyl jen Helstrom, který po uplynutí alespoň trochu důstojné doby od premiéry oznámil očekávané zrušení, zatímco na Ghost Ridera už nedošlo vůbec. I těch natočených deset epizod první řady Helstroma však vypadalo, jako že se dodělávaly víc z povinnosti než z jakého jiného důvodu. S animovanými seriály to dopadlo obdobně, většina projektů byla zrušena v zárodku, zatímco M.O.D.O.K. už byl dost daleko na to, aby mu bylo dovoleno pokračovat. Výsledek ale není o mnoho slavnějším vítězstvím než zmíněný Helstrom.

M.O.D.O.K. (zkratka pro brakové Mental Organism Designed Only for Killing, a dále v textu už jen MODOK, bez teček) šéfuje organizaci A.I.M. plné zlovolných vědců. Vidět jsme ji mohli už ve třetím Iron Manovi, kde šlo o společnost Aldriche Killiana, v MODOKovi (který není součástí MCU) ale má blíž ke svému komiksovému předobrazu včetně uniformních žlutých kombinéz. Vedle „práce“ vedl MODOK ještě relativně normální rodinný život se ženou a dvěma dospívajícími dětmi. Jeho střety se superhrdiny ovšem dopadají neslavně a plány na ovládnutí světa nikdy nikam nevedly. Což jej zanechává v pozici, kdy bude muset bojovat jak o svou finančně vyčerpanou společnost, nad níž ztratil kontrolu, tak o záchranu krachujícího manželství.

MODOK je v podstatě obří hlava se zakrnělým tělem a končetinami, s laserem na čele a létající židlí jako jediným způsobem pohybu. Zkrátka je to jedna z těch komiksových postav, jež by v hrané podobě mohly fungovat jen stěží, anebo jen ve výrazně upravené verzi. Podobně jako třeba Arnim Zola v druhém díle Kapitána Ameriky, který také nebyl (na rozdíl od komiksů) robot s televizí na břiše. Animovaná forma toho ale snese mnohem víc, zvlášť když s onou určitou komiksovou přepáleností cíleně pracuje.

Tvůrci se rozhodli pro pookénkovou animaci („stop-motion“). Jestli je výsledná stylizace na pohled pěkná, to už je velmi subjektivní, rozhodně se jí však nedají upřít dvě přednosti. Jednak je mnohem méně okoukaná. A jednak si animátoři dali opravdu hodně záležet s kulisami, jež jsou až překvapivě bohaté v detailech.

Jakožto komiksový animák pro odrostlejší publiku a se záporákem jako protagonistou dává MODOK vzpomenout na seriálovou Harley Quinn. Jenže jí se daří skvěle vyvažovat cynický humor, parodii a seriózní dějové linky, jež z postav dělají víc než jen pointu vtipu. Oproti tomu MODOK– přinejmenším v prvních dílech – většinu humoru těží buď z toho, že se hlavní postava chová jako napoleonským komplexem stižený agresivní cholerik, anebo z absurdního spojení „MODOK a jeho rodinný život“. To by ještě nebylo tak špatné (byť je to možná trochu málo), problém ale je, že se scenáristé až příliš spoléhají na to, že jejich hlavní postava je přerostlá zdeformovaná hlava, a že tohle samo o sobě za ně odvede velkou část komediální práce. A to už rozhodně je málo. Patton Oswalt se v dabingu MODOKa snaží, potřeboval by ale jistější podporu v napsaných vtipech, jež často – navzdory významu akronymu A.I.M. – nemíří zrovna do černého.