Jako nekritický obdivovatel jakékoliv situace, kdy obří monstrum ničí vše, co mu přijde pod ruku, ideálně při tom plive oheň nebo trhá hlavy jiným monstrům, jsem se na nejnovější přírůstek do rodiny MonsterVerse těšil. První Godzilla ve mně zanechala hluboce pozitivní dojmy, následující epizody, kde se pak řezala s obřím opičákem či tříhlavým drakem, mnou ale totálně prošuměly. Seriál Monarch: Odkaz monster ale v trailerech dával příslib toho, že nás čeká nejen podívaná s obřími monstry, ale na celou prekérní situaci, kdy se vám za okny mydlí opice a oheň plivající ještěrka, bude nahlíženo trochu civilnější a lidskou optikou. A po první epizodě shledávám, že opatrné těšení opravdu bylo na místě.

Monarch se odehrává v několika časových rovinách. V jedné sledujeme vědeckou výpravu, již chrání mladý voják s tváří Wyatta Russella, a jež se snaží o odhalení toho, jaká zvířátka to po světě pojídají jaderné reaktory. Druhá časová odbočka vede do období, která následují po prvním útoku Godzilly na San Francisko, který jsme mohli vidět v prvním filmu. V té se nevlastní sourozenci snaží přijít na to, co je Monarch za organizaci a jak to souvisí s jejich tatínkem, který evidentně vedl dvojí život. V tomto období je pak znovu Russell, ale nyní už Kurt, který hraje tutéž postavu, jako jeho syn. Roviny spolu úzce souvisí a přirozeně se proplétají tak, aby mohly odhalovat to hlavní, co nás v prvních epizodách čeká, a tím jsou vztahy.

První scéna nás sice vezme na Ostrov lebek, odkáže se na Konga a vyvolá dojem kompaktnosti celého světa. Ty další už se ale věnují prakticky výhradně postavám a tomu, jak se snaží vyrovnat se svou minulostí, nebo s traumaty, které jim objevivší se monstra způsobila. Oceňuji tedy velmi působivé a překvapivě silnými emocemi nabité scény, jichž se nám dostává už v prvním díle a jež dobře ukazují to, že namísto řezání se příšer nás v tomto seriále čeká spíše sázka na to, co to bude dělat s našimi hrdiny. Velkým plusem úvodu je pak i to, že tyto hrdiny umisťuje do zajímavě vybarveného světa. Nahlédneme totiž pod pokličku toho, jak vypadá režim ve městech, kde k útokům došlo, jak se jim předchází a aktuální trendy pak vypozorujeme v situaci, kdy dezinfo scéna považuje obří útoky za výmysl a výsledek dobré animace. Lidské pojetí monstrózního světa tak působí svěže a zatím poskytuje něco, co monstrfilmům chybělo. Zejména sekvence na Golden Gate Bridge připomene to nejlepší z filmu Garetha Edwardse a zanechá v divákovi hluboký dojem.

Godzilla tu vypadá skvěle, je monumentální a když si zařve, cítíte to. Trailery pak lákaly na to, že oblud nás čeká přehršel. Evidentně ale platí to, že čím je Godzilla hezčí a vymazlenější, tím jsou další triky hnusnější. Zmiňovaná úvodní sekvence s první obludou možná na fandy Konga zapůsobí, vypadá ale otřesně. Pádnou obavu, že se bude šetřit na všem jiném než na Godzille, pak vyvolávají i další scény s monstry.  Ty zatím působí až překvapivě levně a možná by bylo jen dobře, pokud na nich seriál bude šetřit. Zbyde pak více prostoru na práci s postavami, což se zatím seriálu daří dobře.

Byť někdy diváka v uších zabolí jednoduché klišé, s hlavními charaktery, které jsou poměrně zajímavě vybarvené a motivované, se zatím tráví čas dobře a jejich osudy divákovi nejsou lhostejné. Herecky je vše tak, jak by mělo u seriálu podobně obří produkce být. Opět se tu ale potvrzuje, že byť se Wyatt Russell sakramentsky snaží dosáhnout charismatu svého legendárního otce, zatím se mu to příliš nedaří. Jeho postava tak zatím nepůsobí tak sympaticky, jak by bylo potřeba, a je otázkou, jestli se mu podaří sérii utáhnout. Jeho otec se tu totiž zatím příliš neohřál a doufejme, že v dalších epizodách dostane více prostoru. Ideálně i s Godzillou.

Autor: Marek Mičke
Foto: AppleTV+