Monstrum: 3. řada
09:00 | 10.10.2025 |

První série Monstra, antologie Ryana Murphyho i Iana Brennana, nám před třemi lety představila sympatického mladíka Jeffreyho Dahmera. A výsledek byl velmi intenzivní a vtahující, pro leckoho možná depresivní a temný. A hlavně fantastický - snad pro všechny. Druhá série se s příběhem bratrů Menendezových vydala úplně jiným směrem - ale zase to bylo super. Když potom tvůrci oznámili, že příště se budou věnovat Edu Geinovi, řezníkovi z Plainfieldu, těšili se snad všichni. Pokud by se jeho příběh podařilo dobře zpracovat, mohl by výsledek být možná ještě lepší, než v případě Dahmera. Proč? Protože tenhle sympaťák, kterého v malém městě ve Wisconsinu měli všichni rádi, vykrádal hroby mrtvých žen a vyráběl si z jejich kůže masky, módní doplňky či nábytek. A zabíjel, samozřejmě. Jeho život taky ovlivnila nábožensky fanatická matka a to i potom, co se vydala na pravdu boží. Případ farmáře Eda přímo inspiroval Roberta Blocha k sepsání svého nejslavnějšího románu Psycho (a poté samozřejmě i Alfreda Hitchcocka), inspiraci si z něj vzal i režisér Tobe Hooper pro svůj Texaský masakr motorovou pilou a spisovatel Thomas Harris zase pro Buffalo Billa z Mlčení jehňátek. Inu, celebrita a báječná látka pro zpracování. Jenže...
Výsledek je porpvé rozpačitý. Co se pokazilo? Odpověď není překvapivá. Dřív nebo později k tomu muselo dojít a vlastně je trochu škoda, že k tomu došlo teď. Tenhle seriál zmurphyovatěl. A to není pěkné. A také není pěkné, že pokud se v příběhu Eda Geina jen trochu orientujete, velmi brzo odhalíte, že tentokrát nám tvůrci naservírovali převážně jen svou divokou fantazii, ve které je ve výsledku skutečných událostí jen pomálu. A proto na tomto místě doporučuji vynikající true crime knihu Harolda Schechtera Deviant, která nedávno vyšla česky a která vám celý případ představí mnohem lépe a za mnohem kratší dobu. Tentokrát to prostě nebylo úplně tak, jak nám to tvůrci servírují. A je to přeškoda. Stejně jako v případě Menendezových, také tentokrát se o jednu snížil počet epizod, takže jsme jich dostali osm. A ve výsledku - a zejména pak v druhé polovině - se ukazuje, že i tak je to moc.
Pokud by se Murphy a Brennan věnovali skutečně jen Geinovi, dost možná by jim stačil poloviční prostor - a já nepochybuji, že by výsledek byl v tom případě naprosto famózní. Jenomže jak už jsem psal výše, Gein byl též bohatý inspirační vzor - a proto hned v několika epizodách sledujeme Alfreda Hitchcocka v podání na první pohled komicky vypadajícího (ale skvěle hrajícího!) Toma Hollandera, kterak se poprvé setkává s Robertem Blochem, užívá si fenomenální úspěch skandálního Psycha i v době, kdy mu tenhle film trochu komplikuje další kariéru. Tady je to prolínání s Geinem vlastně ještě v pohodě - ačkoliiv epoízodní role Joeyho Pollariho jako Anthonyho Perkinse je už taky spíš do počtu -, ale když do toho tvůrci v druhé polovině zamíchají i Hoopera a Texaský masakr, začíná už stopáž působit opravdu trochu nadbytečně. A poté, co to celé zakončí vlastní (nepříliš dobrou) epizodou Mindhuntera nejen s Tedem Bundym, která je už úplně mimo, nestačí se divák divit, co to vyvádějí. Gein ovšem nebyl jen inspirací, i on sám byl inspirován - nebo se nám to aspoň seriál snaží namluvit, když zhmotňuje Edovo oblíbené komiksové čtení a servírují příběh nacistické zrůdy Ilse Koch, bestie z Buchenwaldu, sadistické dozorkyně z německého koncentráku, kterou výtečně ztvárňuje skvělá Vicky Krieps. Další odbočka sleduje Edovu přítelkyni Adeline - a tady už tvůrci vařili z vody opravdu hodně. Rozumějte úplně. Ostatně jako v samotném ztvárnění některých Edových vražd.
Ano, autorské fabulace se tady umně střídají s pravdou víc než kdy dřív, ale i napotřetí je Monstrum jako celek výtečně natočeno. Jen těch Murpyho až přespříliš artových nesmyslů je tu tentrokrát prostě až... přespříliš. Tohohle úchylného Murphyo prostě nemám rád. Naštěstí ani tentokrát nemám co vytknout obsazení - Hollandera a Kripes jsem už zmínil, Geina pak fenomenálně ztvárnil Charlie Hunnam, král Artuš z Ritchieho Legendy o meči nebo samozřejmě Jax ze Zákonu gangu. Trochu se přikrčil, nasadil nezapomenutelnou hlasovou polohu a vyvolává absolutní divácký soucit i naprostý odpor. Dojde si pro nějaké ceny? Je to dost možné, hlavní hvězdou je tu však nakonec démonická Laurie Metcalf, která po Leonardově mámě ztvárňuje další náboženskou fanatičku - ale tentokrát ani zdaleka ne tak milou, sympatickou a neškodnou. Navíc takovou, které se nezbavíte ani potom, co zemře. V tomto případě je minimálně nominace zcela jistá - o tom jsem přesvědčen. Za zmínku pak stojí i Lesley Manville (nejstarší princezna Margaret v Koruně) jako jedna z Edových milostných zápletek. Prostě i tentokrát je Monstrum fantastickým hereckým koncertem pro všechny hlavní zůčastněné.
Atmoséfru seriál naštěstí i nadále servíruje výtečnou - mluvím ale pouze o chvílích, kdy se věnuje Edu Geinovi a zejména jeho životu na rodinné farmě hrůzy. V mnoha okamžicích a scénách je seriál i nadále hezký temný a nepříjemný - ale oproti Dahmerovi je to pořád jen slabý čajíček a veškeré stopy mrazivé a velmi solidně budované temnoty se stejně vypaří s druhou čtveřicí epizod, které jsou od té první naprosto odlišné. Vizuálně je to samozřejmě taky stále velmi pěkné, povedl se i soundtrack a protože to nemusí být zcela jasné, jen upřesním, že všechny epizody si drží velmi solidní tempo a utečou velmi rychle.
Murphy a Brennan se tentokrát zamýšlejí nad tím, proč a jak jsou sérioví vrazi v populární kultuře takovými celebritami, jasnou odpověď ale nedávají. Prostě míchají jablka a hrušky a ne úplně vždycky to funguje. Já jsem poprvé Monstrem zklamán, hlavně formou vyprávění a tou obří hromadou nesmyslů, kterou pánové předkládají jako skutečné události. A ano, teď přijde ale. I když je nejnovější příspěvek do anotologie zároveň tím nejslabším, pořád je to vysoký nadprůměr a nadstandart. Musi se ale počítat s tím, že tentokrát se tvůrčí dvojice utrhla ze řetězu až příliš (což se ale na druhou stranu fakt dalo čekat) a doufat, že v dašlí sérii se zase trochu uklidní. Ta se bude poprvé věnovat ženě - Lizzie Bordenové v podání Elly Beatty. Tam toho prostoru na experimentování není zas tolik, tak uvidíme.
---
Verdikt

tomasmy
Monstrum i napotřetí nabízí famózní herecké výkony a skvěle budovanou atmosféru, která se ale zejména v druhé polovině stejně někam vytratí. Příběh ústřední postavy je tentokrát převyprávěn jen velmi volně, autoři ho obohacují o spoustu zbytečných prvků a nesmyslů a zároveň skládají poctu filmovým klasikám. Zajímavý přístup, ale postupně čím dál více otravný. Pořád je to nadprůměr, ale pro příště by od těch experimentů mohli upustit.
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
8/10
Paulik603
Monstrum: 2. řada
10:00 | 18.10.2024 |

Verdikt

tomasmy
Ne tak šokující jako Dahmer, ale to skutečně není na škodu. Fantastické soudní drama s perfektním soundtrackem, dokonalými hereckými výkony a perfektním scénářem, řemeslně prostě opět zmáknuto na jedničku. Skvostné true crime s kupou fantastických a nezapomenutelných momentů. Jedna z nejlepších letošních věcí.
Vaše hodnocení
Monstrum: Minisérie
14:00 | 01.10.2022 |

Jeffrey Dahmer zabil mezi lety 1978 a 1991 celkem sedmnáct mladých chlapců a mužů. Předtím, než se na nich dosyta (ehm) vyřádil, je zdrogoval a většinu z nich bezbolestně uškrtil. Inu, a pak... některé části (většinou lebky) si občas nechal na památku svého činu, jiné části vyhodil do koše a na jiných si pošmáknul k večeři. Nesnesitelný zápach, který se linul z jeho bytu, vždy svedl na porouchanou ledničku a z nějakého záhadného důvodu mu to vždycky prošlo. Ale jak už to tak bývá, spravedlnost si cestu najde. Stačí, když se něco jednou či dvakrát nepovede, a stane se z vás celebrita s obrovským zástupem fanoušků...
Téma sériových vrahů je fascinující, vděčné a populární. Zpracování Dahmerova (1960–1994) příběhu se ujal Ryan Murphy, tvůrce Glee, American Horror Story či Feud a hromady dalších věcí různorodé kvality, jehož jméno je ovšem zárukou úspěchu prakticky vždy. Platí to i u nového desetidílného hitu Netflixu, v němž se titulní role ujal Murphyho dvorní herec Evan Peters?
Já osobně to s Murphyho tvorbou mám všelijak, ale jsem obeznámen s většinou jeho projektů, a mohu tak potvrdit, že Dahmer je jednou z jeho nejlepších věcí. A to jsem se o ní dozvěděl až týden před premiérou, takže jsem ani neměl čas se těšit či netěšit. Ale ono je to takhle možná lepší, aspoň se z téhle parádní minisérie mohu radovat o to víc. A ne, nejsem duševně narušený psychopat. Tenhle seriál samozřejmě díky svému tématu není pro každého a jedinci s divočejší trávicí soustavou by jeho sledování rozhodně měli zvážit, jinak se může stát, že jim z téhle divoké kuchařské show bude pěkně blbě. Násilí, brutalita ani drsné scény tu sice (téměř) nejsou, ale serál to bohatě vynahrazuje na jiných věcech. A celou dobu u toho nezapomíná být velmi autentický.
Ti odvážnější pak dostanou opravdu komplexní Dahmerův životopis a všechno, co vedlo k tomu, čím se stal. Před diváky se postupně skládá mozaika jeho nepříliš báječného dětství (jak už to tak u lidí s těmito koníčky bývá), dospívání, ale i prenatálního období. Tato část Jeffreyho života dává rčení "za vším hledej ženu" – v tomto případě matku – nový rozměr. Ačkoliv možná záleží, jak se na to díváte. Jenže problém je v tom, že Dahmer je sympaťák (sice trochu divný, ale kdo není, že?) a jeho táta taky. Představitel Lionela Dahmera, Richard Jenkins, je v roli oddaného a milující otce snad ještě lepší než Peters, hlavní hvězda show. Každá scéna, ve které jsou tihle dva spolu (a že je jich v každé epizodě požehnaně), je opravdová lahůdka.
Lahůdkových věcí (nepočítáme-li samozřejmě Jeffreyho nebohé oběti) je tady ale naštěstí mnohem víc. Části, které by si zasloužily vidět odpadkový koš zevnitř, vlastně nenacházím. Casting se vydařil i u dalších důležitých postav. Jeffreyho matku ztvárňuje držitelka Zlatého glóbu Penelope Ann Miller, velkou pozornost na sebe strhává také výtečná Michael Learned, ztělesňující pro změnu Dahmerovu babičku Catherine. Moc bych se divil, kdyby tady nepadly žádné nominace a ceny. Minimálně u Peterse je to ale asi jistota.
Každičký dialog každého dílu je neuvěřitelně vtahující. Na ty se tady hraje především, asi nepřekvapí, že tempo je opravdu velice, velice pomalé. Ale vůbec to nevadí. Obojí totiž dohromady fantasticky funguje, takže lze říct vlastně jen to, že Dahmer vás... pohltí. Je velmi vtahující, nepříjemný a depresivní. Pokud máte podobná díla v oblibě, na setkání s ním nezapomenete. Pravda, to pozření ze začátku (možná) bude chvíli trvat, ale nejpozději v pátem díle se to všechno zlomí, pak už je to až do konce parádní jízda, v níž funguje naprosto všechno. První čtyři díly za svými následovníky přirozeně nijak nezaostávají, jen mohou působit jako takový (rozhodně nikoliv lehký) předkrm. Celkovému výsledku pomáhá i výborná kamera, znepokojivá hudba a temné prostředí Dahmerova bytu. Všechno dohromady pak tvoří skutečně silně intenzivní zážitek s nesmírně tísnivou atmosférou (která přece jen v druhé polovině – pro někoho naštěstí – poleví, ale to si žádá příběh). Na každý pád ale díky tomu všemu jde o jednu nejlepších věcí, kterou jsem letos viděl.
Dahmer je zde vykreslen přesně tak, jaký patrně opravdu byl. Na jednu stranu odporný vrah sedmnácti lidí, na druhou stranu jako sympaťák s obrovskou podporou rodiny a velkým zástupem fanoušků z řad americké společnosti. Člověk, jehož Amerika snad až rovným dílem nenáviděla, ale i milovala. A rozhodně stojí za zamyšlení, jakým člověkem by byl dnes, kdyby ještě žil. Protože tahle myšlenka vám rozhodně bude hlodat v hlavě, jelikož Jeffreymu vlastně budete celou tu dobu fandit. A na konci zjistíte, že možná oprávněně. Těžko říct, tak už to se zlobivými hochy bývá.
Nicméně, pokud po této hostině budete žádat dezert (je více než pravděpodobné, že pokud vydržíte až do konce, tak ano), mám pro vás dobrou zprávu. Netflix už 7. října vypustí další sérii Rozhovorů s vrahem (Conversations with a Killer), v níž tentokrát bude vypovídat právě Jeffrey Dahmer. Možná vás ale ještě zajímá, jestli těch deset dílů není u Murphyho novinky moc. To může být samozřejmě velmi individuální, nicméně já ten pocit neměl ani jedinou vteřinu. Víc epizod už by bylo asi příliš, krátit by se asi taky dalo, ale těch deset částí je asi úplně akorát. Já byl fascinován každou z nich.
---
Autor: Tomáš Mysliveček
Zdroj: Netflix
Verdikt

tomasmy
Intenzivní, fascinující a strhující zážitek ve všech směrech. Správně znepokojivé, řemeslně prvotřídní. Nejen jeden z nejlepších seriálů letoška, ale v rámci Murphyho projektů stojí Dahmer také hodně vysoko. Deset hodin mimořádného zážitku.
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
9/10
Sub-Zero
9/10
esmo
8/10
slord
8/10
NevimJakejNick
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry