Upřímně, na pákistánskou superhrdinku Ms. Marvel jsem se z letošní seriálové nabídky nových postav od Marvelu těšil asi nejméně. Kamala Khan mě nikdy zrovna moc nebrala a tvůrčí cíle udělat z novinky středoškolský teen seriál sice beru, úplně mě to však na první dobrou k televizi nepřiková. Jenže po pohodovém (i když malinko kostrbatém) začátku začala tahle puberťačka se zvláštními schopnostmi překvapovat. Ms. Marvel totiž nakonec není pouhou středoškolskou blbinou a skrývá se v ní trochu více, než se na první pohled zdá.

Ve své první polovině marvelovská novinka plní všechny sliby a je opravdu jednoduchým teen kouskem se vším všudy. Kamala se snaží za pomoci Bruna stát superhrdinkou, sžít se svými schopnostmi a do toho udržet tajemství jak před spolužáky, tak před svou rodinou v čele s přísnou maminkou. A nutno říct, že to i přes papírem šustící dialogy a pár scenáristických zaškobrtnutí šlape velmi sympaticky. Režijní duo Adil El Arbi a Bilall Fallah (třetí Mizerové) komiksovku vykopne se svižným tempem, správně oddychovým feelingem a s neskutečnou porcí vizuálních nápadů, jichž se chvíli drží i jejich režijní nástupci. Iman Vellani se navíc celkem rychle vyprofiluje ve velkou sympaťačku a hlavně uvěřitelnou začínající teen hrdinku, co zmatkuje a trochu netuší, co dělat. Pořád si ovšem zachovává i svou ztřeštěnou a geekovskou stránku.

Od třetí epizody se však od středoškolské liniie v podstatě úplně uhne, spousta vedlejších postav je odstavena na druhou kolej a ke slovu se dostane rodinná zápletka, v níž se jde překvapivě hodně daleko – až do indické a pákistánské historie. Ms. Marvel tak poměrně frazantně přehodí příběhovou výhybku a vydá se malinko nečekaným směrem. Jenže zatímco u nepovedeného Moon Knighta podobné změny vůbec nefungovaly a působily dojmem, že tvůrci nevěděli, co chtějí vlastně točit, u Ms. Marvel je situace opačná. 

Ano, pákistánská linka sice malinko ztrácí na tempu a nemá takovou osudovost, jak by si asi autoři přáli, skvěle však prohlubuje divácký vztah k hlavní postavě a šikovně pracuje rodinnou linkou. A je sympatické vidět, že jdou tvůrci jdou v muslimské stránce seriálu opravdu až na dřeň a nebojí se důležité hodiny z dějepisu, která ve výsledku komiksovce přidává nečekaný rozměr. Ani přes tuto odbočku ale seriál neztrácí svůj oddychový a teen ráz.

A když přijde finále, je z toho díky návratu úvodní režijní dvojice zase správně vtipná středoškolská blbina, která předešlé díly využila hlavně k tomu, že máte rázem rádi snad všechny vedlejší postavy. Celá druhá polovina novinky navíc nešetří akčními scénami, jež by si zasloužily lepšího střihače, nápady a zajímavé choreografie jim ovšem naštěstí nechybí. A u závěrečné epizody to platí dvojnásob. I když se pak může zdát, že Ms. Marvel ve všem chválím, do dokonalosti má ve skutečnosti stále daleko a stále se bavíme v intenzích pubertální jednohubky bez výraznějších ambicí, a to i přes poměrně výživný historický výlet.

I přes spokojenost by bylo totiž co zlepšovat. Seriálu chybí silnější a zajímavější záporák, konflikty mezi postavami se tu vyřeší v podstatě během vteřiny jednou větou a pak jsou všichni největší kámoši a scenáristé mění jistá pravidla, jak se jim to zrovna hodí. Zamrzí také postupná absence roztomilých vizuálních nápadů a pákistánská odbočka může svou mladší cílovku i přes mou spokojenost přeci jen trochu nudit. I přesto se jedná o marvelovku, která vám svou pohodovou atmosférou několikrát vykouzlí úsměv od ucha k uchu, na nic si nehraje a svými nečekanými příběhovými rozhodnutími většinou spíše mile překvapí. Ms. Marvel tedy rozhodně nekope první žánrovou ani seriálovou ligu, tyto její atributy se však musí v éře čím dál přeplácanějších komiksovek ocenit.

---