Hlavní showrunner seriálu je Nick Antosca. Přiznám se, že ho neznám, a nemám nakoukanou jeho práci. Podle ČSFD pracoval jako scénárista na spoustě seriálů a napsal několik scénářů pro filmy. Nejedná se o žádného začátečníka a ani o no name tvůrce. Antosca si to tvrdě odmakal a Mys hrůzy je jeho velký projekt, který má ukázat, jestli má na první ligu.

Hned po ohlášení, že projekt vzniká, jsem se nemohl ubránit pocitu zbytečnosti. Jasně, je to přes třicet let, co vznikla slavná verze od Scorseseho s De Nirem - samotný Scorsese a Spielberg jsou ostatně producenti seriálu. Přesto jsem si myslel, že jdou tvůrci do předem prohraného souboje. A tady přišlo první překvapení. Antosca a jeho tým věděli, že v přímém srovnání se poslední verzi nevyrovnají. Takže se rozhodli to pojmout, co nejvíce odlišně. Udělali dost změn, pojali příběh jinak a využili možnosti delší stopáže.

Knihu jsem nečetl, tím pádem nemohu říci, jak věrné jsou filmové adaptace. První verzi filmu jsem neviděl, ale tu verzi od Scorseseho jsem viděl a je úžasná. Naštěstí seriál s ní má pramálo společného, a vydává se vlastní cestou. Mnohem více prostoru dostává celá rodina Bowdenů, samotný Max a jeho minulost. Tvůrci se rozhodli udělat příběh do jisté míry tajuplnější, intenzivnější a samotný teror je tady mnohem stupňující. Ze začátku se to jeví jako hra kočky se čtyřmi myškami. Ale čím více se do příběhu dostáváme, tak si uvědomujeme, že jde spíše o lov smečky vlků, kterou vede alfa samec, proti rodince jelenů. A vlci si tenhle lov užívají. Bohužel občas zapomenou, že jeleni mají své parohy a rozhodně je použijí, aby ochránili své mladé. A vlky to bude hodně moc bolet.

Tady vnímám obrovský rozdíl v tom, jak se tvůrci v čele s Antoscou rozhodli pojmout příběh i samotné postavy. V seriálové verzi se dost více stírají rozdíly mezi správným a špatným. Mezi tím, kde je ta pomyslná hranice morálky a spravedlnosti. Hodně zásadní je i to, že celá rodina Bowdenů je svým způsobem na hraně útesu a stačí jediné postrčení a spadnou. A nejsmutnější na tom je, že si to nechtějí připustit, i přestože to mají celou dobu před očima.

 

Role Maxe Cadyho je neskutečně moc vděčná. Každý herec, který tuhle roli přijme má možnost se herecky utrhnout ze řetězu. A to také Javier Bardem udělal. Bardem si užívá každou hereckou polohu, kterou mu role nabízí. Umí teatrálně přehrávat. Být okouzlující, pokorný a lidský. Ale pak vzápětí sundá svou masku a ukáže kým je. Psychopat, co se nebojí jít na dřeň. Člověk, co si libuje v psychickém teroru a klidně bude ubližovat všem, aby dosáhl své pomsty. Bardem dal Cadymu spoustu vrstev. Není to jen jednorozměrný psychopat a sadista. Je chytrý, odhodlaný, trpělivý, ale je v něm i špetka lásky a něhy.

Ze začátku jsem hodně bojoval s Amy Adams a Patrickem Wilsonem. Oba herce mám moc rád a vím, že jsou to skvělí herci. Tady mi dlouho trvalo, než jsem jim uvěřil, že jsou pár. Prostě mi typově neseděli jako manželé, ale v samostatných scénách fungovali o dost lépe. Naštěstí to bylo s každým dílem lepší a lepší. Hlavně proto, že jsou to dobří herci, kteří to zvládli odehrát. Nicméně si myslím, že to nebyla zrovna dobrá castingová volba.

 

--- 

Autor: Pavel Hrubeš