Nový papež: Minisérie
15:00 | 17.03.2020 |
Příběhy často nasáknou vlastnostmi hlavních hrdinů. A tak o Novém papeži, stejně jako o Piu XIII. a Janu Pavlu III. platí, že je trochu narcistní. Přidejte k tomu tvůrce, který se rád předvádí, a máte jedinečné dílo sebelásky. Ale to je, cítím, ku prospěchu. Druhá série Papeže, nebo chcete-li druhá minisérie Papeže obsahuje méně zápletky než ta první. Nevadí. Potřebnou váhu mu dodávají přesné výkony, dlouhé (nikdy nudné!) proslovy a smysl pro mystiku. Seriál má tak tíhu jako honosný šat vrstvený z mnoha látek.
John Brannox, anglický dandy a aristokrat a budoucí Jan Pavel III., chápe, že náboženství je gesto. A i když sám je mužem slova, rozumí tichu a co znamená pro víru. Ticho. A nebo jen jedno slovo, jedno NE. Je mužem střední cesty, co si s sebou nosí krajnosti, krajní zážitek z dospívání a krajní je též velikost jeho paláce. Brannox (momentálně mě nenapadá lepší Malkovichova role) přijme pontifikát z ješitnosti. A možná také proto, aby se zbavil telefonátů Meghan Markle, žádající o módní rady. Papežství mu též umožní setkání s jeho idoly showbyznysu: Sharon Stone a Marilynem Mansonem.
Tady v tom spojení vznešeného a bulvárního je Sorrentino ve svém živlu. Proto jsem už v recenzi úvodu napsal, že pro něj snad neexistuje lepší látka. I v samotném Vatikánu se míchá posvátné s profánním. A tuto podvojnost zosobňuje i dvojice žijících papežů. Brannox je profánní, Lenny čili Pius XIII. (Jude Law) posvátný. Milovaný papež v kómatu má své uctívače věřící v jeho svatost (a vlastní merchandising).
Síla Nového papeže tkví i v jisté nepředvídatelnosti. Všichni čekáme na volbu Malkoviche – a on je v první epizodě zvolen někdo jiný. A i ten očekávaný souboj papežů, souboj vůlí a schizma, které nějak musí řešit kanonické právo, žinantní situace pro církev, neproběhne zcela podle představ.
A překvapivá je i pointa s islamistickými teroristickými útoky. Měl jsem trochu problém s konkrétním způsobem, jak se používá islám jako strašák. Ne ze zásady, ale poněvadž jsem cítil, že má-li sehrát tahle podzápletka vážnější úlohu, bylo by žádoucí mít mezi teroristy nějakou pojmenovanou POV postavu, která by dodala nepřátelům na trojrozměrnosti. A mile mě překvapilo, jak obratně se tato linka vyvinula do zavržení náboženského fundamentalismu jakéhokoliv typu. A to i toho, kterým se proviňoval pyšný Pius XIII. Jak zneužitelný by mohl být příběh muže, který vstal z mrtvých!
A není to jen jeden druh fundamentalismu, který seriál kritizuje. Probírá celibát a znásilňování dětí, jednání se ženami v církvi, degradace jeptišek na pradleny a služky a jejich absolutní omezování v kariérním postupu (jako akt revolty pak skvěle fungue geniální intro, následně vystřídané druhým nemenší kvality).
Nový papež je absolutně mimořádný i tím, jak dává promluvit tichu a jak rozezpívává ornament. Je to dílo spíš tesané do mramoru než natáčené na kameru. Co z něj pak činí dílo opravdu mistrovské a za plný počet je 7. a 9. epizoda, nabité zároveň smyslností i melancholií, kombinací tolik obtížnou. Způsob, jakým Sorrentino nechává herce kopírovat ikonická umělecká díla (zejména Michelangelovu Pietu v sedmé epizodě) bere dech a sám způsobuje téměř náboženské vytržení skrze krásu a ticho a gesto.
Sorrentino se táže po povaze víry, a i když na většinu otázek nedává odpověď, jeho dílo samo je skoro náboženským prožitkem. Pracuje s takovým porozuměním tomu, co je v náboženství protimluvné, s rituálem, tradicí, mystikou, zkrátka s tím velkým skokem do neznáma, že – byť je ke spáse podle učení nutná milost boží – dává Nový papež pocítit malý Ráj už dnes.
Verdikt
krauset
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 6/10
Sub-Zero
Nový papež: První dojmy
12:00 | 20.01.2020 |
Nestandardní odjakživa fascinuje, a tak není divu, že když se moderní filmaři rozhodnou vyprávět o papežství, zvolí si situaci, která jde proti zvyklostem. Ve skvělém filmu Netflixu The Two Popes (Dva papežové) je to rozhodnutí Benedikta XVI. odstoupit, což se nestalo od 15. století. Jeho rozhodnutí tedy není bezprecedentní, jak připomíná budoucímu Františkovi I. v tomto mimořádném konverzačním dramatu o víře a výčitkách.
A i když konverzace jsou důležité i pro seriál The New Pope (Nový papež), což je pro účely druhé série poněkud složitě přejmenovaný seriál Mladý papež, je tu znatelný rozdíl v uměřenosti. Protože Sorrentino. Nicméně na jednu věc mají obě díla společný názor: Schizmata táhnou.
Proč schizma, když byl Lenny, papež Pius XIII., přece mladý, jak nám vnucoval už název první série? Pius totiž na konci svého vystoupení v Benátkách zkolaboval – a nebyla to žádná chvilková slabost, ale problém se srdcem. Lenny je teď v kómatu a po třech nevydařených transplantacích – jednou mu dokonce transplantovali chirurgové se smyslem pro humor srdce muslima – je načase přijmout fakt, že se Pius možná nikdy neprobere. Křesťanstvo potřebuje nového papeže. Problém je, že věřící považují Pia za svatého a za jeho uzdravení se modlí ohromné zástupy v mikinách a dalších upomínkových předmětech s jeho podobiznou.
Hlavní vatikánský manipulátor a státní sekretář kardinál Voiello nakonec souhlasí s tím, aby se konkláve sešla. Dokonce se i zaslouží o volbu kardinála zpovědníka. Nicméně přepočítá se. A tak se vypraví do Anglie za intelektuální autoritou, za sirem Johnem Brannoxem, kterého úchvatně ztvárňuje John Malkovich, aby ho v jeho rozlehlém sídle přesvědčil, že by se novým papežem měl stát on. Brannox je ale výstřední a egoistický a nečitelný, ve svém švestkovém obleku bezchybný, a zda přijme, nelze odhadnout.
Co si odhadnout dovolím, je, že druhá série Papeže bude minimálně kvalitativně rovna té první. Scény na Brannoxově sídle ve druhé a třetí epizodě jsou rozvážné a krásné. A psát pro Malkoviche musel být dar. Jeho dikce je neporovnatelná. A vážnost, s jakou se chápe sira Johna, precizní.
Víme z Velké nádhery, Mládí i Loro (Oni a Silvio), že režisér Paolo Sorrentino má místy videoklipový styl a chvílemi je za hranicí kýče. Zbožňuje kontrasty vysokého a nízkého, krásy a ošklivosti (jako Voiellovo znaménko). Ale tyhle krásy a ošklivosti, které proti sobě staví, musí být stylizované. Dokonale se proto do Vatikánu hodí. Sorrentinova režie je stejně smyslná a opulentní jako katolická církev sama. A já začínám mít pocit, že Papež bude jeho Sixtinskou kaplí.
První epizody Nového papeže jsou vizuálně i scenáristicky strhující. A očekávané probuzení Pia XIII. skýtá geniální premisu a prostor pro nové drama. Přidejte k tomu rozkošně kacířské intro a dostanete jistě jeden z nejpozoruhodnějších seriálů roku. Kdyby sixtinský komín ohlašoval kvalitu, díváci mohou jednoznačně očekávat kouř bílé barvy.
Verdikt
krauset
Vaše hodnocení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry