Z Pacific Rimu chtěli mít hollywoodští producenti a Guillermo del Toro velkou popcornovou sérii, jež bude konkurovat Transformers a spol. Jenže to úplně nevyšlo, druhý díl s podtitulem Povstání vzniknul tak trochu s odřenýma ušima a ani ten v kinech kdovíjak nezazářil. Na celovečerním poli má tedy tato série minimálně na nějaký čas asi utrum. I když mě osobně oba filmy coby popcornovky pro 13leté kluky vlastně bavily, potenciál celého světa a války obřích robotů proti monstrům Kaiju byl přeci jen někde jinde. Což evidentně kromě fandů vědí také na Netflixu, kde se rozhodli dát značce další šanci v podobě anime. A to je cesta, která by mohla do budoucna tomuto světu evidentně dost sedět.

Po dvou happy endech to ovšem v seriálu Země nikoho nevypadá pro lidi moc růžově. Tedy aspoň v Austrálii. Právě tam se totiž monstra Kaiju vynořila z nových trhlin a celý kontinent v podstatě obsadila. Armáda i většina přeživších vzala roha, obranní roboti Jaegeři byli většinou zničeni a ve zpustošené Austrálii moc lidí nezbylo. Mezi těch pár nešťastníků patří sourozenci Taylor a Hayley, děti elitních Jaeger pilotů. Ti nechali své potomky ve zdánlivém bezpečí a šli do Sydney hledat pomoc. Jenže od té doby uplynulo už několik let, a zatímco Taylor stále věří v návrat svých rodičů, jeho mladší sestra naději téměř ztratila. Beznadějná situace se ovšem změní ve chvíli, kdy Hayley čirou náhodou objeví schovaného Jaegera, možná posledního v celé Austrálii. I když se jedná o pouhý tréninkový model, oba se nakonec rozhodnou, že se ho společně naučí pilotovat a vydají se najít své ztracené rodiče. Začíná tím hra o přežití, během níž narazí na několik nečekaných spojenců a mocných nepřátel, kterými rozhodně nebudou jen obří monstra.

Hned na začátek je pak nutné říct, že v novém Pacific Rimu rozhodně nejde jen o cool bitky mezi monstry a obřími roboty. I na tyto akční hody zde samozřejmě dojde a není jich málo, rozhodně zde však nehrají prim. Vzhledem k minimálním zkušenostem hlavních hrdinů v nich jde zejména o to za každou cenu přežít než co nejvíc cool způsobem sejmout velkou příšeru. Země nikoho je především funkčním, a i docela temným, post-apokalyptickým příběhem, v němž jde nezkušené dvojici hodně často o krk a vlastně se učí, jak v nelítostném světě plném monster a nepřátelských skupinek vojáků nezemřít za prvním rohem. A tvůrcům se daří nebezpečný svět Pacific Rimu nejen hezky využívat a přicházet i s několika filmovými odkazy, ale zejména ho ještě více rozšiřovat a potenciál látky konečně solidně ždímat.

Drsnější a dospělejší styl pak značce sluší, tvůrci mohou být v některých chvílích správně nekompromisní a syroví a parádní atmosféru nehostinného světa to jenom prohlubuje. Scénáři se pak daří vyprodukovat sympatické postavy, jimž člověk fandí a i přesto, že zde často mají svá tajemství do budoucna, divák se jim dostane solidně pod kůži. A to zejména díky driftování – systému sdílených vzpomínek a pocitů, jimiž se piloti připojují k Jaegerovi. S tímto prvkem se zde pracuje mnohem znatelněji a poctivěji než ve filmové podobě a práci s charaktery to jenom prospívá. 

Celý seriál pak díky rozumné stopáži hodně rychle uteče, scénář šikovně nahazuje jednu otázku za druhou a po akční stránce si také není na co stěžovat. A fanoušci anime z vizuální stránky také zklamáni nebudou. Zároveň je ale na seriálu až příliš vidět, že scenáristé už tak trochu počítají s dalšími sériemi a první řada je v mnoha ohledech lákáním na (zřejmě) větší věci příští. Což je samozřejmé celkem normální přístup, já osobně bych ovšem aspoň částečnou uzavřenost uvítal a nemám podobný styl příliš rád. V závěrečných dílech se navíc začnou dít už poměrně šílené věci a divák začíná mít pomalu strach, zda autoři nezachází s rozpínáním filmového světa až příliš daleko. Na druhou stranu, na podobné věci musí být člověk u anime žánru a ve světě plném monster asi připraven.

Animovaný Pacific Rim tedy rozhodně není bez chyb, konečně ale dal této značce tvář, jež jí sluší. Tvář, která je drsnější, temnější a dospělejší. A tvůrcům dává prakticky nekonečnou možnost se vyřádit. První série je proto správnou anime jednohubkou, jež ani na chvíli nepolevuje, neustále se v ní něco děje a díky solidním postavám a parádní post-apokalyptické atmosféře budete chtít tento svět prozkoumat ještě o něco víc. Jen škoda, že si autoři ty nejnabušenější epizody vystřílí již před finále a v závěru už se možná utrhnou až příliš ze řetězu. To však nemění nic na tom, že si pro nás Netflix připravil příjemné animované překvápko, které rozhodně není jen bezduchou robotickou mlátičkou.