The Beatles, Ramones, Leonard Cohen, Tina Turner. To je jen letmý výčet hudebních skupin a uměleckých jmen, jejichž nejznámější alba vznikala za spoluúčasti rázného producenta Phila Spectora. Ten byl na svou dobu poměrně kontroverzní postavičkou zábavního průmyslu, čemuž záhadná vražda herečky Lany Clarkson v roce 2003 rozhodně neprospěla. Již čtyři roky si nyní Spector ve vězení odpykává svůj devatenáctiletý trest. Jak to ale s propíranou vinou bylo doopravdy? HBO divákům přibližuje nejsledovanější soudní přelíčení začátku 21. století.

A bude to jedno vskutku hodně ukecané přelíčení - i když při něm kdovíjaká nuda nehrozí, přeci jen se během 90-ti minutové stopáže občasnému nechtěnému zívnutí neubráníte. Kdo ale od soudní drámy čeká strhující konverzačku, při níž se budou mrtvoly hromadit rychleji než ve válečném snímku Ridleyho Scotta, přečetl asi v minulosti příliš mnoho románů od Johna Grishama. Takže fajn, je to neuspěchaný film. Co dál?

Dál se do něj kravaťákům z nejsledovanější kabelovky vůbec podařilo nalákat oblíbená herecká esa, která za sebou sice už táhnou nějaký ten křížek, máknou si ale bez problémů i po letech: Al Pacino ani Helen Mirren se v posledních letech do kin moc nehrnou (Pacino dává přednost právě TV filmům, Mirren divadlu), zejména v případě Phila Spectera by jim však paradoxně veliké plátno náramně slušelo. Co na tom, že jde většinu času o striktně komorní konverzačku mezi dvěma povahově odlišnými charaktery: obžalovaným a jeho obhájkyní? Když mají nahláškované dialogy šťávu, nelze si břitké rozmluvy neužít. Jen jich nesmí být přehršel.

Pořádně ukecané drámo ke konci notně ztrácí dechExcentrický Phil před mnoha léty údajně v opilosti nacpal nebohé Laně revolver do úst, a zmáčknul kohoutek. Stalo se tak v jeho honosném sídle, kterému on sám přezdíval "zámek", přičemž neočitým svědkem vraždy byl tehdy pouze Spectorův řidič, nehovořící anglicky. Pěkný guláš. A dostat z něj Phila musí právě Linda. Kde je zakopaný pes? Tvůrci filmu se na první pohled očividně nevyhnou diváckým obviněním, že oni sami stojí spíše na vahách producentovy neviny. Režisér David Mamet (scénárista celovečerního Hannibala a Ronina) se už "jen veze".

Což znamená, že natočené je to celé pěkně, a vlastně ani scénář neskřípe (ani moc nemůže). Na začátku se sice divákovi dostane varování, že "nejde o doslovný přepis přelíčení, a že se všechny dialogy nezakládají na pravdě", ale to je snad každému jasné. Proto může Pacino jinak poměrně tichému Spectorovi propůjčit své výbušné charisma, proto se výmluvné a chytré pohledy Helen Mirren donekonečna setkávají s tolika diváckými sympatiemi. Tohle není životopis, nýbrž odysea o porozumění tomu druhému - film o vcítění se do vašeho protějšku, i když vám je jeho chování proti srsti. Aby ti dva měli u soudu šanci, musí táhnout za jeden provaz.

Kecá se v zámečku, kecá se se Spectorovými přáteli i odpůrci, kecá se na generálce samotného soudního procesu... a do toho sledujeme unylý klon CSI od Bruckheimera. Když pak dojde ma lámání chleba, kouzlo vystupňovaného dramatu je kvůli natahovaným dialogům rázem fuč. Mirren a Pacino si tu navzájem předhazují svá neochvějná životní přesvědčení. Stojíte o ně?