Na seriál První krok jsme si museli trochu počkat. Zatímco na Slovensku si svou premiéru už dávno odbyl, k nám dorazil až teď. Vyplatilo se čekat tři roky? No, jak se to vezme.

První krok je v podstatě klasická domácí televizní produkce. Ačkoliv se její tvůrci hodně snaží, aby to tak nevypadalo. Hitmaker zodpovědný za Ženy v pokušení a Muže v naději (oba filmy jsou mladší než První krok) Jiří Vejdělek se pokouší do seriálu přenést jistou filmovou energii, takže se stříhá i tam, kde to není bezpodmínečně nutné, ale vypadá to dobře, kamera se pohybuje, aby se scéna oživila a není tu jen kvůli tomu, aby zabírala dva hrdiny, kteří se zrovna baví o tom, jak je Pavel Kříž roznese při zkoušce z herectví. Rozhodně jde o příjemné oživení, samo o sobě však trochu kontraproduktivní.

Nova to se snahou oslovit mladší publikum myslí vážně.První krok je totiž studiový seriál, ze kterého papundekl úplně teče a od třicet let podobných televizních věcí se liší jen v tom, že vypadá barevněji. V podobných kulisách se může odehrávat Comeback nebo jiný sitcom, tam je důležitější hláškující postava v popředí, ale pokud se někdo snažil u Prvního kroku vytvořit alespoň trošku realistické prostředí, tak se to vůbec nepovedlo. Celé to působí, jako kdyby někdo přinesl zbylé kulisy z Ordinace v růžové zahradě a řekl jejím hercům, ať si tentokrát na sebe neberou pláště, ale nazují si piškoty. A díky tomu, že kamera se občas chová filmově, tenhle televizní hnus ještě vynikne.

A bohužel nijak zvlášť tenhle projekt nezaujme ani co se hrdinů týče. Už od úvodní scény, v níž budoucí taneční hvězdy přijíždějí na přijímačky, je jasné, kdo bude dobrosrdečný jako Brandon Walsh, která dívka tu bude za šedou myš, jejíž talent a krásu musí okolí teprve objevit, kdo vyfasoval roli hajzlíka, kteří hrdinové zůstávají ve stínu svých rodičů a kdo se chce prostě jen bavit. Mezi učiteli jsou karty rozdány také velmi jednoduše a podobně a člověk má po první epizodě pocit, že o hrdinech všechno podstatné ví, případně si to domyslí a že ho nemají čím překvapit. Snad si tohle tvůrci pohlídali, protože by bylo smutné zjistit ve třetím díle, že je nutné začít vařit z vody.

Každopádně na První krok se zatím koukat dá. Jsou tam sympatičtí a neokoukaní herci, dialogy nervou uši a ačkoliv mají k realitě pořád dost daleko, je vidět, že Nova to se snahou oslovit mladší publikum myslí vážně. Rozhodně by ale bylo fajn, kdyby každá epizoda neměla hodinu a čtvrt, to je fakt moc, zvlášť, když jde o seriál, který nijak zvlášť dobře nevypadá a ani nemá zrovna zajímavé postavy. Taneční scény se neodvážím hodnotit, ale možná si tvůrci měli před natáčením uvědomit, že spontánní výstupy tanečníků mohou být efektní v Moulin Rouge! nebo něčem podobném, ale v prostředí studia někde v Čechách jsou všichni ti veselí lidé, kteří skáčí okolo žlutých odpadkových košů trošku srandovní. I kdyby tancovali jako bozi.

První krok rozhodně není seriál na odpis a na rozdíl od jiných televizních záležitostí se nesnaží divákovi fyzicky ublížit. Na to, abychom opravdu chválili, by to ale chtělo ještě pořádně zabrat.