Upřímně, původně jsem chtěl v této době vydávat recenzi na celou řadu seriálového Resident Evilu. Nakonec se však musím omluvit, protože dát více jak dvě epizody a nemít z toho trvalejší psychické následky, mi přijde skoro až nemožné. Musíte se tak spokojit pouze s prvními dojmy, které by ovšem jako varování před jedním z kandidátů na nejhorší seriál roku měly stačit. Už tak mi moje oběť přijde více než dostačující.

Na seriálovou verzi videoherního Resident Evilu, tentokrát s českým podtitulem Lék, jsem byl po upoutávkách docela zvědavý. Bylo sice jasné, že tvůrci budou zase s předlohou dělat psí kusy, ale trailery naznačovaly poměrně vtipnou a stylovou zombie řežbu, jež by se snad nemusela brát tolik vážně a mohla by být prima jednohubkou. A zároveň mohlo jít o příjemné zpestření po akčních flácích s Millou Jovovich a loňském nepovedeném pokusu o reboot. Jenže se ukázalo, že jsem snad ani nemohl být více naivní, a fanoušci předloh dostali tak nekompromisní kopanec do koulí, že je to bude bolet ještě hodně dlouho.

Vezmeme však moji nenávist hezky popořadě a řekněme si alespoň, o čem že nové zneuctění videoherní hororové klasiky má být. V novince se dostáváme do dvou časových rovin, do post-apokalyptického roku 2036, v němž svět zaplavili zombíci a hlavní hrdinka Jade se snaží zkoumat chování a určitý vývoj nemrtvých. Zároveň utíká před starou známou společností Umbrella, která na ni vypsala odměnu. A pak tu máme ještě flashbacky z roku 2022, kdy se mladá Jade se sestrou „dvojčetem“ Billie přestěhují s jejich otcem Albertem Weskerem do města New Racoon City, kde jejich povedený tatínek pracuje na důležité pozici v oné společnosti Umbrella a vyvíjí nový revoluční lék. Situace se začíná velmi brzy komplikovat a všem je jasné, jak dopadne.

I když rozdělení do dvou časových rovin skrývá jistý potenciál a mohlo by být pod správným autorským dohledem zajímavé a napínavé, zde se neskrývá nic víc než bolest, zmar, nuda a naprostá tupost. A ta především. Vlastně ani nedokážu vyjádřit, jak moc debilní a otravný scénář Resident Evilu vlastně je. Post-apokalyptická část by se ještě s apatickým výrazem dala přežít – jde prostě jen o několikrát viděnou a ničím zajímavou zombie šeď s přinejlepším průměrnou akcí a hrozivými triky. Ona flashbacková část, která zabírá většinu stopáže, to je ovšem síla. 

Scenáristická lenost a tupost se pak dá ilustrovat hned na několika případech – třeba na postavě jedné ze sester. Ta má totiž z minulosti psychické problémy, stále se tváří smutně a je tak trochu emo, což se projevuje tím, že poslouchá Billie Eilish, má podobné vlasy jako známá zpěvačka a jmenuje se, věřte nebo ne, také Billie. Tohle chtělo fakt hodně scenáristického fištrónu a nápaditosti. Pokud vám ovšem tenhle příklad nestačí, tak tu máme situace či vážně míněné dialogy ve stylu: „A jak se dostaneme přes kamery přísně střežené budovy?“ „No přece si to vygooglíme!“

A to ani nemluvím o tom, že celé nemrtvé piškutálie tu začnou vlastně kvůli zaryté vegance, která chce před lékařskými experimenty zachránit pár králíků. Když se to tak vezme, tak by byl nový Resident Evil dobrou satirou na moderní společnost, čemuž napovídá i bezpohlavní, korporátní vzhled nového Racoon City, jenže zde se bohužel vše bere naprosto vážně. Nebo to režie prodává tak debilně a nemotorně, že to zkrátka působí jen směšně a úmorně. Navíc neumí pracovat ani s potenciálně zajímavými linkami, které utopí v dialogovém a pubertálním marasmu. 

A jak jste už asi pochopili, není tady ani komu fandit. Otravnější dvojici sester už snad ani scenáristé vyplodit nemohli, vztahy a jejich pubertální problémy diváka nezajímají a dospělácká verze Jade zase bojuje zejména s toporností Elly Balinské, které po nových Charlieho andílcích opět dokazuje, že její účast v jakémkoliv projektu rovná se katastrofě. Lance Reddick z Bosche či Johna Wicka sice opět prokazuje své velké charisma, ani on ovšem nedokáže uhrát fakt, že jeho Albert Wesker nemá s tím videoherním kromě jména vůbec nic společného. A teď opravdu neřeším, zda je růžový nebo fialový, ale zejména, že z něj autoři udělali solidní joudu.

Nový Resident Evil tak nepřekvapivě nemá s hrami kromě zombíků skoro nic společného. Vlastně by se mohl seriál jmenovat Veganka a její ségra vs. zombíci a vyšlo by to nastejno. To by byl ale ten nejmenší problém. Ten hlavní totiž je, že místo stylové či napínavé zábavy dostáváme po scenáristické stránce zcela zoufalý patvar, jenž nedává v mnoha věcech smysl a snaží se tak strašně být v některých ohledech moderní a progresivní, až se stává nechtěně směšnou parodií. Parodií, která nenabízí ani pořádnou akci či hezký vizuál, prostě nic zajímavého. Slavná videoherní sága tak dostává po loňském filmu další K.O. a já osobně doufám, že si producenti dají s jejím ždímáním už na dlouhou dobu voraz. Ale to jsem asi zase naivní.

---

Autor: Milan Rozšafný
Foto: Netflix