Josh Radnor se proslavil především jako Ted Mosby hledáním matky svých budoucích dětí v seriálu Jak jsem poznal vaši matku. Kromě toho si stihnul napsat a zrežírovat dvě celkem povedené nezávislárny (Bezvadíkyještěprosím, Svobodná umění). Od konce „Matky“ je kolem Radnora zdánlivě trochu ticho, ale mezitím hrál na Broadway nebo v seriálu Mercy Street z americké občanské války a natočil album s písničkářem Benem Lee. A teď hraje hlavní roli v muzikálovém dramatu Rise.

Téměř vyhořelý středoškolský učitel Lou „Mazzu“ Mazzuchelli (Radnor) hledá něco, co by ho naplňovalo a tak převezme místní divadelní klub. Jenže si zadělá na spoustu problémů, když k nastudování vybere muzikál o teenagerech objevujících svou sexualitu a ještě do hlavní role obsadí hvězdu místního fotbalu, pochopitelně k nelibosti trenéra. Do toho se řeší problémy v jeho rodině (syn alkoholik) a strasti studentů z kroužku: škola, vztahy či konflikty s rodiči – křesťanskými fanatiky.

Takže… něco jako trochu depresivnější Glee? Snad, zmíněný muzikál ale nemám nakoukaný, takže do podrobnějšího srovnávání se pouštět nebudu. Vypíchnu jen ten nejvýraznější rozdíl: v Rise se sice příležitostně zpívá, ale plnohodnotná muzikálová čísla na rozdíl od Glee neobsahuje.

Školní drama o srážkách „důležitého“ amerického fotbalu a „okrajového“ uměleckého kroužku, o středoškolácích a jejich hledání sebe sama nebo problémech vlastní sexualitou či s přísnými rodiči… to všechno jsme už viděli mockrát jinde. Nechci automaticky dodat: „…a lépe“, protože minimálně z úvodu to nevypadá, že by si Rise mělo na těchto tématech vylámat zuby. Ale ani nenabízí nic moc navíc, čím by si přesyceného diváka mělo přitáhnout. Tady mi dovolte ještě jednu subjektivní poznámku, kterou neberte jako kritiku: mě toho v ději seriálu hodně rozčiluje. Reálie školy, kde je trenér fotbalu pomalu nejdůležitější osobou, na výšku vás může dostat to, jak daleko hodíte šišatý balon, a kde puritánský konzervatismus všemu brutálně přistřihuje křídla… To, že příběh dokáže vyvolat emoce, je vlastně kladem, ale když je to jen podráždění a už nic dalšího, asi to taky není úplně dobře. Ale jak říkám, neberte to jako výtku a odneste si z tohoto postřehu, co uznáte za vhodné.

Jediným trumfem Rise je samotný Josh Radnor, kterému tyty posmutnělé, melancholické role ohromně sednou. Zvlášť když je teď už trochu starší (už je to víc než dekáda od začátku HIMYM). Ovšem samo o sobě to nestačí a sledovat seriál jen kvůli Tedovi Mosbymu nemá smysl. Pokud nutně potřebujete náhradu za Glee (byť míň hudební) nebo máte slabost pro středoškolská dramata, klidně zkuste, žádná seriálová povinnost to ale není.