„Můj čas je pouhopouhé prozatím. Můj čas, může…“ no však to známe dál všichni. Sanitka patří bezpochyby mezi ty největší legendy našich obrazovek a jeden z těch mála předrevolučních kousků, na který se dá i celkem dívat, jelikož se zvládl obejít bez všemožných ideologií a různých režimových řečiček. Nyní, po téměř třiceti letech, se ovšem doktor Jandera a spol. vrací s novými osudy a opravdu mohutnou propagací České televize. Ta slibovala dynamický a napínavý seriál plný akce, jež nemá v tuzemských bednách obdoby, a skoro až filmového looku. Všichni ale moc dobře víme, jak návraty osvědčených klasik u nás dopadají a například na novou Nemocnici na kraji města či obludnou Saxánu se snaží zapomenout snad všichni. Vydají se tedy členové záchranky touto cestou, nebo Filip Renč a hoši z veřejnoprávní stanice dostáli svým slibům? No, to zatím není úplně jednoznačné.

Příběhově je nastartováno vše podle klasických šablon lékařských seriálů. Legendární doktor Jandera se vrací z Afriky z mise Lékaři bez hranic a hned na letišti se setkává s celou svojí rodinou, včetně své bývalé manželky Elišky, která ho ale samozřejmě stále miluje. No a hned po svém návratu zjišťuje, že vše rozhodně nebude jednoduché a každý z jeho blízkých má své trable, novou manželkou v podání Dagmar Havlové počínaje a starým dobrým bráchou konče. Jeho syn navíc nastoupil na otcovo místo v proslulé záchranné službě, jejíž pracovníci čirou náhodou zrovna vyfasovali i nového ředitele Kaderku. Oba dva však rychle zjišťují, že na záchrance to nebudou mít vůbec jednoduché, protože první vážné nehody na sebe nenechají dlouho čekat. Jandera junior navíc již brzy pocítí, že ne všichni k němu budou tak kamarádští, jako stále nejrychlejší řidič záchranky Pavel Zedníček. Po příběhové stránce se tak samozřejmě nepřichází s ničím novým, to ovšem v tomto případě vůbec nevadí a z načrtnutých linek se dá do budoucna určitě vytřískat hodně. Problém scénáře bohužel tkví malinko někde jinde.

Řemeslnou stránku si pánové z Jedničky pohlídali na výbornou.Oněm slibům o svěžím a dynamickém pokračování totiž právě scénář dosti podkopává nohy, jelikož stále jede podle u nás zajetých, a už dosti zatuhlých, kolejí. Dialogy hlavně ze začátku v lepších případech jen skřípou, v těch horších bolestivě tahají za uši. Představování nových postav jakoby pak z oka vypadlo kouskům z osmdesátých let. Jeden příklad za všechny je seznamování nového ředitele s osazenstvem operátorského střediska stylem: „Tohle je operátorka A a je to strašná naivka, operátorka B je zase příšerně ukecaná a holka číslo C je bývalá slovenská Miss a hlavně nehorázná mrcha.“ To celé vám tvůrci naservírují během jediné minuty a víc už o charakterech ani vědět nemusíte. Díky dlouhému seznamování s kvantem postav se pak toho ve dvou třetinách pilotu ani moc nestane a chybí mu spád či šmrnc. Pracovníci záchranné služby se potom zrovna dvakrát nepředřou, většinu stopáže hrají karty a operátorky zase místo zvedání telefonátů debatují o tom, jestli je nový doktor sexy. Na velkou reálnost se tedy tentokrát zrovna moc nehraje a chování některých postav také nedává místy moc smysl. Jak je třeba možné, že mladý Jandera z bezmála roční praxí na ambulanci v samotném Londýně najednou naprosto zpanikaří hned u první dopravní nehody, se však asi jen tak nedozvíme. Podobných scénáristických lapsů by se zde dalo bohužel najít celkem dost.

Po rozvláčném úvodu se ovšem dostane ke slovu velká automobilová nehoda a Filip Renč ukazuje, kde tkví jeho velká přednost a potenciál celého seriálu. Za samotné ztvárnění srážky auta s autobusem by si sice zasloužil režisér jednu přes ruce, jenže následovný výjezd záchranek už dokázal využit v nejlepší sekvenci úvodní epizody. V té nechybí napětí, drajv, atmosféra a také nějaké ty emoce. Zde se také ukázalo, kam se většina obřího rozpočtu nasypala především a podobně rozmáchlé výjevy bouraček plné zraněných, sanitek, vrtulník i nějaké té krve v jiném televizním či filmovém projektu u nás nenajdete. Doufejme, že podobných akčních a napínavějších pasáží bude v budoucnu jenom přibývat a nebudou pokrývat jen minimum stopáže, jako v tomto případě.

Řemeslnou stránku si totiž pánové z Jedničky pohlídali na výbornou. Kamera má sice do filmového looku ještě daleko, ale nad zbytkem současné televizní tvorby ční asi jako modelka v táboře pro tlusťochy. Většinové natáčení v exteriérech po vší té záplavě papundeklu od konkurence také celkem potěší, úvodní a závěrečně titulky jsou překvapivě hodně fajn a soundtrack se také snaží Zedníčkovo drandění pražskými ulicemi náležitě podbarvit, ovšem v tomhle případě se to zatím daří tak 50:50. Vyloženou sázkou na jistotu je pak samozřejmě herecké obsazení, které si kromě zatím dosti nevýrazného Václava Jiráčka bez problémů uhraje to svoje. A to i navzdory některým hodně šroubovaným dialogů. Na druhou stranu, když máte k dispozici tak hvězdný a kvalitní ansámbl, tak se s ničím jiným ani počítat nedá.

Druhá Sanitka tak nezačala svou další záchranářskou misi zrovna nejlépe a k památnému dílu, jenž by mělo dle vedení ČT nastartovat novou vlnu dramatických seriálů, má ještě docela daleko. Filip Renč se sice snaží, seč to jde, herci neselhávají a fanoušky určitě potěší pár odkazů na předchozí sérii. Scénáristických neduhů je ale zatím až příliš a hrozba dalšího prachobyčejného vztahového lékařského kousku visí, i přes akční vsuvky, stále ve vzduchu. Navzdory kritice a relativně nízkému hodnocení se však vyplatí dát novým osudům legendárních doktorů přece jen šanci. Existuje zde totiž šance, že se ambiciózní projekt i přes hodně křečovité a rozpačité seznamování přeci jen rozjede. Potenciál zde na to rozhodně je. A uvažte, o jaké české televizní novince poslední let jste tohle mohli říct, že?