„Chaos není jáma. Chaos je žebřík. Mnozí, kteří se po něm snaží vylézt, selžou a už to nikdy nezkusí. Pád je zlomí. A někteří dostanou šanci vylézt. Odmítají, lpí na říši, bozích, nebo lásce. Iluze. Jen ten žebřík je skutečný. A stoupání je to jediné, co existuje.“

Nejspíš se teď ptáte, proč sakra začínám recenzi stupidní prvoplánové reality show o partě převážně falešných sexy makléřek pracujících v jedné z předních realitních kanceláři v Los Angeles citátem Malíčka ze Hry o trůny. Já vám to na konci recenze povím. Nejdřív si ale pojďme říct, jak se tahle prvoplánová reality show od mistrů na prvoplánové reality show z Netflixu za pouhý rok a půl co ji sleduji proměnila z laciného, byť nečekaně vtipného a zábavného dna v překvapivě sofistikovanou sondu do života několika atraktivních a úspěšných žen po třicítce. Je to totiž docela fascinující.

Předně je třeba říct, že se Makléři z Hollywoodu od běžných reality show typu Too Hot To Handle vymykají tím, že nejsou točeni jednorázově s obměňující se partou účastníků, ale průběžně s těmi stejnými realitními agenty a agentkami, zatímco pracují, odpočívají, baví se, seznamují se, až vlastně na hranice jejich intimního života. Vše je pochopitelně do velké míry naskriptované, tu a tam jsou pak jisté události záměrně zdramatizovány pro větší efekt, převážně ale zkrátka kamery Netflixu už přes tři roky obletují stále dokola ty samé lidi, aby tvůrci mohli co půl roku pouštet do světa novou desetidílnou řadu. I proto už mám za sebou čerstvě pátou sérii místo teprve nějaké třetí. Mezitím Amazon nebyl schopný ještě ani vydat trailer ke třetí řadě Jacka Ryana, krucinál.

Každopádně zpátky k makléřkám. To ženské pohlaví je tu přece jen dominující aspekt, a když budeme ignorovat překrásné pozadí prosperujícího Los Angeles, luxusní domy v hodnotě klidně několika desítek milionů dolarů (!), tak jsou to především hlavní hvězdy pořadu, díky kterým se může Netflix chlubit tolika eye candy záběry. Ostatně byla to obyčejná náhledovka přímo v aplikaci, co mě před rokem a půl vytrhla z nudy a donutila mě si sednout a třetí řadu zkouknout. Ne, s těma prvníma dvěma jsem se doteď neobtěžoval, zase tolik volného času nemám. A vzhledem k tomu, jak strmě letí kvalita s přibývajícími epizodami nahoru, tak se vlastně ani vracet příliš nechci. Rozhodně však nekecám, když řeknu, že jsem žádný jiný seriál nebingnul v poslední době tak rychle, jako právě poslední tři série Selling Sunset vždy, když čerstvě vyšly. Na mou duši je to tak.

Důvod je přitom jednoduchý. It’s just good TV. Aby reality show fungovaly, musí v nich být drama. A Makléři ho mají místy možná až moc. Není to přitom nic složitého. Většinou ho totiž obstará jediná účastnice pořadu, blonďatá arcizáporačka, královna všeho umělého a celkově ne moc hodný člověk Christine. Jediná věc na světě, kterou Christine miluje víc než sebe, jsou peníze. Můžete ji za to pak odsuzovat, daleko lepší je si ovšem chvíli počkat, a pak ji odsuzovat za všechny ty kudly do zad, které po čas natáčení stihla všem rozdat. Tady už se maličko dostáváme k oné Hře o trůny, zaprvé si totiž nepamatuju, kdy naposledy jsem nějakého záporáka nenáviděl víc než Joffreyho, a Christine má přesně všechny tyhle kvalitní vlastnosti. Samozřejmě tím, že se jedná o skutečného člověka ve skutečném světě, tak jí asi nebudete přát, aby skončila s hlavou nabodnutou na kůlu, je ale extrémně zábavně sledovat ostatní účastníky, kterak si nejspíš něco takového dost často představují.

Co Christine dělá zejména skvělou, a teď se vrátím k oné docela chytré životní reflexi, je že zatímco zbylé dámy řeší vztahy, snaží se udělat dojem na své šéfy (jednovaječná dvojčata, která jsou tak o dvě hlavy nižší než všechny ty krásky, co pro ně pracují, což není podstatné, ale řekl jsem si, že to stojí za zmínku), zabezpečit sebe, své rodiny, případně si řeší bolestivou minulost jako rozvody nebo ztrátu rodičů, a obecně usilují o nějaký životní posun, Christine na tohle všechno dost očividně kašle. Místo toho jen neustále rozdmýchává hádky, přetvařuje se, pomlouvá ostatní a pak se tváří, jakože ona je tou největší obětí. V páté sérii už se dokonce odhodlá i k hodně velké podpásovce, kterou by pořad kdykoli jindy obyčejně vyvrcholil, místo toho na diváky ale tvůrci shodili ještě jednu, daleko drtivější bombu. Biologické hodiny.

Hned po Christine je totiž největší hvězdou nově příchozí Chrishell. Chrishell je zaprvé naprosto přenádherná, takže se do ní zamilovala díky pořadu už tak dobrá půlka Ameriky a tvůrci jí proto dávají od třetí série více a více prostoru. Je totiž zároveň i dost autentická, tedy alespoň v porovnání s ostatními. Skrze ní se pak dá prožívat mnohé, ať už je to koupě prvního domu, nebo rozchod, nebo seznámení se, nebo třeba čerstvě navázaný vztah se svým šéfem (jedním z těch o dvě hlavy nižších dvojčat, pozn. redakce). Právě tento vztah byl pak v páté sezóně stěžejním tématem, poněvadž Chrishell tikají biologické hodiny, bylo jí 40 a je si jistá, že chce být matkou. Situace pro ni je o to horší, že se všichni kolem ní vdávají, mají děti, řeší zásnuby, ale její nový přítel Jason na nic z toho není. A to nejhorší, nedokáže se rozhodnout, jestli chce mít děti, nebo ne. Pátá řada tak na rozdíl od předchozích dvou nabídla hned dvojí porci gradace, zaprvé stupňující se bullshit od Christine a její nové spojenkyně, kterou do firmy přivedla, a pak otázka, jak dopadne vztah Chrishell a Jasona. Naneštěstí se z hlavních tváří pořadu staly takové hvězdy, že jsem se bohužel odpověď na tuto otázku dozvěděl nechtěně z bulváru už několik měsíců před premiérou, to však nic nemění na tom, že způsob, jakým ve mně tvůrci pátou řadou dokázali probudit emoce, je celkem obdivuhodný.

Což nás přivádí k důvodu, proč píšu tuhle recenzi, a proč jsem si půjčil citát ze Hry o trůny. Nemám o tom s kým mluvit a nějak vás na to musím nalákat. I přesto, že je tahle reality show momentálně nejsledovanějším pořadem na českém Netflixu, v mojí bublině to nikdo nesleduje, poněvadž to nikdo nezná. A to mi přijde celkem škoda, jelikož ti samí lidé (vy víte, kdo jste) sledují někdy daleko větší kraviny, a přitom jim uchází tahle skvěle odsýpající odpočinková záležitost ze života, který je stejně tak pohádkový a falešný, jako je reálný a bolestivý. Jaká další reality show tohle může říct, hm?

P. S. ve čtvrté sérii má sympatický cameo Simu Liu, který si kupuje za prachy od Marvelu barák.