„To je dobré, nemusíš o tom mluvit. Přestaneme se vyptávat“ reagují vyděšené kamarádky na jeden z milostných monologů Billie, který zcela nečekaně propukl kvůli tomu, že z bývalého tetovacího salónu je dnes obchod s cupcaky. Ó, jak s nimi soucítím. Když i znuděné kamarádky nemohou vystát vaše drby o ztracených milencích, je něco velmi špatně. A něco velmi špatně je i se seriálem Sex/Life. 

Sex/Life je nový (alespoň zamýšleně) sexy seriál Netflixu, který má ženy zřejmě naladit na „hot girl summer“ a nabídnout další položku do kategorie produktů jako 50 Shades a 365 Days. Zapadne mezi ně bez problému, jelikož se vůči alternativních stylům sexuálního života chová podobně přezíravě. I zde jsou lidé věnující se BDSM nebo navštěvující swingers party zobrazováni jako nedůvěryhodní, ba úchylní. 

Billie, kterou ztvárnila pohledná, ale zoufale necharismatická Sarah Shahi, je – řečeno ve stylu Twitter bio – manželkou a matkou. Matkou dvou dětí, z nichž mladší stále kojí, a manželkou úspěšného, i když poněkud nudného muže, který pracuje v investičním fondu na výzkum rakoviny. Billie žije na předměstí, její sexuální život skomírá, kvůli dítěti nedokončila doktorát z psychologie a teď jí jako ženě v domácnosti chybí profesní vyžití. Začne tedy vzpomínat na roky, kdy jako svobodná obrážela newyorské cluby a žila nespoutaně.  Vzpomínání posléze přejde v psaní deníku. V něm se věnuje zejména popisování milostného života s mužem, s nímž chodila těsně před manželem. Naneštěstí není Billie obeznámena s konceptem hesla, takže nejen že si její lascivní příhody přečte její manžel, čte si je opakovaně. 

Billie řeší po zbytek seriálu to, zda je možné najít v jednom člověku vše, co jeden potřebuje ke štěstí. Zda ta samá osoba, která poskytuje útulnou jistotu, může doručovat chvění a sexuální naplnění. V zásadě zápasí sama se sebou, s tím, co společnost očekává od zralé ženy a dobré manželky, a se svými sexuálními tužbami. Seriál se odehrává ve dvou časových rovinách – ve zdánlivě spořádané přítomnosti a skrze flashbacky v minulosti, kdy Billie zažívala vzrušující vztah s Bradem, ředitelem nahrávací společnosti. 

Drama spadající do subžánru bad-boy romance samozřejmě nemusí být převratně intelektuální a perfektně vystavěné, ale očekával bych, že nebude zcela plné klišé, nevzrušující a v posledku celkem prudérní. Billie je pasivní, věčně vyjeveně se tvářící hrdinka, emocionálně zakrnělá, konvenční, a nikoliv bohémská, které Sarah Shahi propůjčuje v každé druhé scéně výraz někoho, kdo se každým okamžikem zhroutí. Život na předměstí, kde příchod v půl osmé znamená „přijít domů pozdě“, je bezesporu nudný, ale flashbacky na sex s Bradem nenasvědčují tomu, že šlo o zvlášť experimentující a divokou dvojici. Vrcholem jejich experimentování byla, zdá se, obměna polohy. 

I přes značné množství odhalených sexuálních scén je seriál překvapivě nesexy, působí velice mechanicky, až uměle. Na zrychlené dýchání zapomeňte. Sice v Sex/Life nastává jistý pokrok oproti 50 Shades, které podávají sadomasochismus jako mentální vyšinutost vyžadující nápravu a v nichž je Christian jen odporný control freak, ale i zde jsou swingers jako v tolika jiných dílech zobrazováni jako podivíni, kteří neberou vážně konsent (ačkoliv ve skutečnosti je to přesně naopak).

Seriál neprozkoumává několik motivů, které na začátku zběžně načrtne. Chce Billie neortodoxní život, nebo jen úplně stejně konvenční život, sestávající z manželství a tří dětí, pouze však s jiným mužem? Manžel je zprvu vším, co si přečetl v deníku, vzrušený, ale s tím už se do konce seriálu nijak nepracuje. Všichni se tam tak jaksi motají a vráží do věcí a vchází před taxíky, což je hlavním zdrojem adrenalinu. 

Bad-boy romance je obtížný subžánr, který bohužel obvykle sklouzne do nějaké formy toxicity, nejčastěji v kontextu kontroly a konsentu. Toto není úplně případ Sex/Life, nicméně jde v jádru o seriál puritánský, v němž se o všem sexuálně neortodoxním uvažuje jako o čemsi neetickém a který má tendenci k slut-shamingu hlavní hrdinky. 

V jedné scéně si manžel položí na postel vyžehlené kalhoty a následně si sedne přímo na ně, i když je kolem nich zbytek postele volný. A vy si budete říkat „proboha proč?!“. Tento moment je přesnou metaforou toho, jak se budete cítit po celý zbytek sledování seriálu. Jestliže Francouzi říkají orgasmu "malá smrt", tak tenhle seriál může přivodit smrt velkou.