Slow Horses, britský špionážní hit z produkce Apple TV, jsou malý zázrak. Když se v roce 2022 poprvé objevili na streamu působili jako malý, nepříliš nápadný projekt, zajímavý leda tak obsazením Garyho Oldmana do role poněkud nezvyklého zestárlého špiona. O čtyři roky později už je venku pět sérií a dalo by se říct, že s každou další řadou je seriál populárnější. A kupodivu i stále stejně kvalitní a zábavný.

Základní schéma má každá sezóna víceméně stejné. V Londýně se objeví teroristická hrozba, s níž se musí vypořádat britská tajná služba MI5, jejíž součástí je i tzv. Slough House, což je oddělení pro odpadlické a problematické agenty. Tomu šéfuje svérázný špionský veterán Jackson Lamb (Oldman), který otevřeně opovrhuje všemi ve svém okolí – od svých podřízených až po nejvyšší vedení. A právě Slough House vždy k zastavení hrozby významně přispěje, byť kolikrát jeho členové svou nekonvenčností situaci sami ještě zkomplikují.

A jinak tomu není ani v nedávno odvysílané páté sérii. Její příběh odstartuje děsivý útok osamělého střelce, jehož cílem se zdát být populární liberální londýnský starosta, jenž aktuálně usiluje o znovuzvolení. Podezření proto automaticky padá na zastánce jeho politického rivala, krajně pravicového konzervativce. Ve stejné době je Roddy Ho (Christopher Chung), jeden z dlouhodobých členů Slough House, při cestě do práce málem sražen autem. Život mu zachrání kolegyně Shirley (Aimee-Ffion Edwards), která je přesvědčena, že nešlo o nehodu a že Roddymu někdo usiluje o život. Její podezření však nikdo jiný nesdílí. Je Shirley jen paranoidní, nebo je Roddy opravdu v nebezpečí? A co když nejde jen o něj? A souvisí to nějak se střelbou, při níž zemřelo několik nevinných lidí?

Showrunner Will Smith (ne, samozřejmě to není ten herec) na základě knižních předloh Micka Herrona už přes čtyři roky odvádí prvotřídní práci a doručuje divákům vyspělou a zdravě sebevědomou žánrovou zábavu, která je svým ústředním konceptem přinejmenším neotřelá. Slow Horses totiž brilantně a zcela organicky propojují svižný, poutavý a především chytře vymyšlený špionážní thriller v duchu Johna le Carré s podvratností, neuctivostí a v neposlední řadě vtipností některých britcomů. Zcela bez přehánění lze tvrdit, že hlavní hrdinové seriálu mají svými výrazně nedokonalými charaktery (potýkají se s traumaty či závislostmi), excentrickým chováním nebo dialogy a hláškami mnohem blíže ryze karikaturním postavám z kultovních situačních komedií typu Black Books či Ajťáci než k Jamesi Bondovi a jeho následovníkům (částečnou výjimkou je pouze věčný smolař River v podání skotského sympaťáka Jacka Lowdena). Papírově to pravděpodobně zní bizarně a asi jen těžko si lze představit, že takový podivný mix může fungovat dle tvůrčího záměru. Jenže on opravdu funguje. A to téměř bezchybně už pět sérií v kuse.

Stejně jako v předchozích řadách, ani popáté Slow Horses neztrácejí zbytečně čas a rozjíždějí se rychle, úderně a zkrátka bez otálení. A dané tempo a spád jim (vždy) vydrží až do konce. Opět se tak naplno projevilo, jakou výhodou je pouhých šest epizod na sezónu, navíc když většina dílů má jen okolo 45 minut (zhlédnout celou sérii na jeden zátah tedy není problém). Není totiž čas na vatu, natahování či bezvýznamné vedlejší linie. Aktuální řada zprvu důmyslně a vychytrale pracuje jak s aktuální vypjatou společenskou situací, kdy už několik let celosvětově probíhají vyhrocené kulturní války mezi konzervativci a progresivistickými liberály, tak s obecnějšími aspekty týkajícími se politiky a voleb (lehce nihilističtí tvůrci jsou očividně kritičtí ke všem stranám a nikoho si naivně neidealizují).

Nakonec se ovšem ukáže, že tento seriál nadále není (a ani netouží být) politicko-sociální satirou, ale pořád primárně thrillerovou jízdou plnou dějových zvratů (někdy i velmi tvrdých a nekompromisních). A ty jdou autorům od začátku seriálu na výbornou. Občas se sice dají překvapivé pointy prokouknout dopředu, zážitek to ale nijak nekazí. A z těch nejlepších pak může divákům spadnout brada až na zem, jak jsou odvážné, nečekané a místy i černohumorné (např. náhlá smrt jedné z postav v této řadě by skvěle zapadla do série Nezvratný osud).

A výborně je znovu nakládáno i se všemi zásadními postavami. Lamb (nejlepší Oldmanova role za několik let) je stále stejně dokonalou kombinací geniálního, protřelého špiona s dobrým srdcem a sarkastického cynika s vizáží týdny nemytého alkoholika (takhle nějak bych si představoval předdůchodovou verzi Willisova Posledního skauta). A to i přesto, že se jeho postava v podstatě nikam neposouvá. Skvělé situace si ale tvůrci připravili i pro další členy náramně pestrého týmu okouzlujících outsiderů. Zejména fascinující incelovský ajťák Roddy tu dostane víc prostoru než obvykle a jeho misogynně-narcistní povaha je opět k smíchu i pláči zároveň (pořád se nedokážu rozhodnout, jestli tu postavu miluju, nebo nenávidím). I emocionální chvilky (zde např. rozhovor Shirley s Riverem na záchodcích) mají ve Slow Horses požadovaný efekt. Jen jich tentokrát možná není tolik jako v předchozích minimálně dvou řadách, které ve svých nejsilnějších momentech sahaly po žánrové dokonalosti. 

Fanoušci, mezi něž se hrdě počítám, se každopádně už dávno můžou těšit na šestou sérii, na kterou láká trailer tradičně umístěný na konec poslední epizody. A aby toho nebylo málo, vznik má potvrzený už i sezóna číslo 7. Umaštěný a uprděný Lamb se svými pomalými koni tu s námi tudíž budou ještě minimálně dva roky. Nezbývá než doufat, že se odchod Smithe z pozice hlavního tvůrce na celkové kvalitě nepodepíše nijak negativně.

---

Autor: Roman Freiberg
Foto: AppleTV