Pustina, Kosmo, Trpaslík… české seriály poslední dobou můžeme chválit čím dál tím častěji a samozřejmě z toho máme radost. Teď přichází potemnělá kriminálka Spravedlnost v podobě třídílné minisérie od ČT.

Za detektivem Richardem (Ondřej Vetchý) uprostřed noci přiběhne dcera, celá od krve s pláčem vysvětluje, že v sebeobraně zabila svého milence. Vzhledem k tomu, že jde o prominentního soudce, rozhodne se detektiv dceru krýt a raději uklidit místo činu a zamést všechny stopy. Tělo se však najde dřív, než čekal, a když se pak musí ujmout oficiálního vyšetřování, začne vyplouvat na povrch čím dál tím více nesrovnalostí oproti verzi dcery.

Rozhodně jde o zajímavou variaci na columbovský přístup k případu, kdy vraha známe od začátku a teď postupně zjišťuje proč, jak přesně a kdo všechno do toho byl namočený. Hlavním tahounem i předností série je tradičně výborný Ondřej Vetchý, který s přehledem zvládá drsného detektiva i zoufalého otce. Jednoznačnou pochvalu si zaslouží i hudba, která kombinuje kytarové melodie a ambient. Dál je to už ovšem trochu složitější. Nechápejte mě špatně, Spravedlnost pořád jednoznačně patří k těm kvalitním počinům, jež u nás vznikají. Jenže prakticky za každým dalším pochvalným výrokem následuje větší či menší „ale“.

Na jednu stranu se tady docela daří budovat potemnělé atmosféra (snad jen s šedavým barevným laděním se to přehání). Na druhou stranu snaze o vážné drama pak zase podrážejí nohy výstupy jako třeba téměř až parodičtí ruští mafiáni, včetně vodky a nakládaných okurek. Kolísavá je i úroveň dialogů – někdy jsou přímo výborné, živé a civilní. Jindy zase šustí papírem a nesedí hercům na pusu.

Na Spravedlnosti by se toho dalo ještě hodně učesat a celkový dojem se pořád ještě může vyhoupnout kousek nahoru nebo dolů, i přes své mouchy je to ale v rámci domácí tvorby slušný nadstandard. Finální verdikt vám dáme vědět po třetí epizodě, zatím ale tahle kriminálka plná nejednoznačných postav rozhodně stojí za vaši pozornost.