Když se řekne Star Trek, snad každému automaticky naskočí tři jména. Spock, James T. Kirk a v neposlední řadě také Jean-Luc Picard. Legendárního kapitána s tváří Patricka Stewarta znají i lidé, kteří nekoukali na Novou generaci, a rozhodně jde o jeden z nejvděčnějších charakterů slavného univerza. A jelikož se na streamovací službě CBS All Access rozhodli po úspěchu Discovery ždímat vesmírnou značku až na dřeň a Stewart je i na stará kolena pořád cool, došlo i na návrat slavné tváře internetových gifů. Star Trek: Picard se pak snadno stal jedním z nejočekávanějších seriálů tohoto roku, a to nejen u trekkies. Dokážou však tvůrci postavu po více než dvou dekádách od konce seriálu prodat… ehm, nové generaci?

S bývalým kapitánem lodi Enterprise se tak potkáváme po téměř 20 letech, kdy si Picard užívá zaslouženého důchodu na své vinici ve Francii a vzpomíná na svého nejlepšího přítele, androida Datu. Z Hvězdné flotily pak odešel za velmi dramatických okolností a v době, kdy byla po masakru na Marsu zakázána výroba syntetiků. Jeho chvilky odpočinku ale naruší mladá Dahj, která v sobě objevila neznámé schopnosti a jdou po ní nebezpeční lidé. A ve své vizi viděla právě starého dobrého Picarda. Ten díky svým snům, v nichž si povídá s Datou, brzy zjistí, že má s Dahj společného více než tušil. Rozhodne se ji proto ochránit a vrátit se zpátky do akce. Věci ovšem naberou nečekaný spád.

Stejně jako v případě Discovery, i Picard se snaží svým jak přiblížit modernímu pojetí nastavené filmy od Abramse a spol., tak dodat tu správnou dávku nostalgie. A nutno uznat, že právě se vzpomínáním na staré časy se tu operuje velmi jemně a rozhodně se na nostalgickou notu netlačí tak na sílu, jak jsem se bál. Máme tu androida Datu i několik narážek pro skalní fanoušky. Zároveň se však tvůrci nebojí známý svět rozvíjet a naznačit, že Hvězdná flotila se za roky od Picardova odchodu dosti změnila. Což jsou všechno velmi zajímavé nápady, jež skrývají solidní potenciál do budoucna. Problém ovšem je, že i přes tyto sympatické ideje pilot zrovna dvakrát nestrhne.

Mix moderního pojetí a nostalgie dosud v úvodu příliš nefunguje. Zatímco skalní fandové budou v pilotu právě díky nostalgii a náznakům do budoucna zřejmě spokojeni, obávám se, že nepolíbené diváky epizoda příliš neosloví a dost možná je začne časem i nudit. Může za to pak zejména naprosto rutinní režie bez jediného nápadu, jež jakoby vypadla z těch mdlých celoplošných seriálů, které běží… no, na CBS. Ano, vizuál je sice hezky „trekovský“ a na tricích se asi úplně šetřit nebude. Když vás ovšem režie svým pomalým tempem příliš nestrhne a celé to má navíc neuvěřitelně těžkopádné dialogy, je vizuál opravdu jen hezkým pozlátkem. Naštěstí se divák může i při ospalé režii spolehnout na skvělého Patricka Stewarta, jenž si návrat do své oblíbené postavy evidentně užívá všemi doušky. Na druhé stranou je tu pak ale také nevýrazná Isa Briones, jež by nějakou tu hereckou školu určitě ještě snesla.

Úvod Picarda zkrátka úplně nepřesvědčil. S nostalgií se tu sice pracuje šikovně a novinka se snaží být hezky staromilská, režie však servíruje klasický televizní průměr, jenž v dnešní době nemá moc čím překvapit. A zatímco nové filmy i Star Trek: Discovery dokážou svým svižným přístupem nalákat i nové diváky, zde se obávám opaku. Potenciál do budoucna je tu ale stále vysoký, samotný příběh i závěr slibují hezké věci a Patrick Stewart prostě dokáže pořád utáhnout cokoliv. Doufám tedy, že se v případě prvního dílu jednalo pouze o typický rozpačitý start, po němž tvůrcům po pár týdnech všechno hezky zaklapne dohromady, a naservírují nám ještě pořádnou vesmírnou jízdu. V opačném případě budu totiž opravdu hodně zklamán.