Kvalitních hudebních seriálů je málo a navíc obvykle záhy končí. Ne že bych od Sun Records čekal přímo náhradu za brilantní Vinyl, minisérie o počátcích slavného rock’n’rollového labelu, jež pro svět objevil (nejen) Elvise, každopádně zněla zajímavě. Námět vychází (velice volně) z muzikálu Million Dollars Quartet, který je zase inspirován reálnou improvizovanou all-star session Elvise, Jerry Lee Lewise, Carla Perkinse a Johnnyho Cashe (a existuje z ní i nahrávka, pokud by vás to zajímalo).

V centru dění Sun Records stojí Sam Phillips, zakladatel titulního studia, a Marion Keisker, jeho asistentka, bez níž by Sun nejspíš spadlo Phillipsovi na hlavu. Prostor pak dostává i mladý Presley, Lewis a Cash, dále Elvisův pozdější manažer „plukovník“ Parker nebo tehdejší velký propagátor rock’n’rollu v rádiích Dewey Phillips.

Děj vykrývá úplné začátky jak studia, tak zmíněných muzikantů, u Elvise pak i první koncertní šňůru a první ochutnávku slávy, dál se ale nejde. Tady přichází má první větší výtka, Sun Records totiž působí dramaturgicky divně. Projekt byl původně avizován jako uzavřená minisérie a stejně tak o něm po skončení mluví i šéf produkující stanice, s tím že: „Pokud by byl zájem, pokračování bychom se nebránili“ (pozn.: potvrzené zatím nic není). Já jim ale nevěřím, že by to nepsali jako první sérii z několika, konec osmého dílu totiž nepůsobí moc ani jako finále řady, natož konec seriálu. Navíc ani nedojde na ono hvězdné setkání ve studiu a čtvrtý člen kvarteta (Perkins) se sotva mihne.

Naopak příjemně mě překvapila poměrně velká věrnost skutečnosti. Rozhodně nemohu ručit za všechno, ale dohledával jsem si některé detaily, jež mě zaujaly, a vždycky se mi potvrdily jako reálné. Sun Records asi nedisponovalo nijak závratným rozpočtem, i tak je ale výprava fajn a kostýmy i auta diváka do USA 50. let spolehlivě přenesou.

Herecky je tady taky všechno v pořádku, představitelé slavných muzikantů úspěšně imitují své předobrazy, aniž by nechtěně sklouzávali k parodii. Původně jsem sice chtěl vytknout Chadu Murraymu v hlavní roli jeho šíleně přehrávaný jižanský přízvuk… jenže jsem si pustil dobovou nahrávku a reálný Sam Phillips takhle opravdu mluvil. Trochu zvláštně působí jen casting ženských rolí. Zatímco hvězdy (logicky), ale i Phillips jsou si podobní, u Marion nebo i Samovy manželky se tvůrci na podobu vykašlali a jednoduše obsadili klasicky sexy herečky.

Hudba samotná tady funguje výborně, ať už jako soundtrack nebo jako přímá součást děje. Když si ale odmyslím (pro mě) atraktivní hudební prostředí a budu na Sun Records nahlížet prostě jako na drama, jsme bohužel tak o dvě třídy jinde než třeba u již zmíněného Vinylu či Mad Men. Minisérie má problémy s tempem i s roztříštěností, spousta postav poměrně dlouho jede po samostatných liniích. Dovedl bych si představit výrazné zlepšení dynamiky i jen pouhým přestříháním materiálu a soustředěním jednotlivých epizod vždy jen na Phillipse plus maximálně jednu až dvě vedlejší postavy. Takhle ale místy nastupuje dojem mírné rozvleklosti. To je i hlavní důvod průměrného hodnocení na konci, přesto by si ale tento projekt zasloužil o něco víc diváků než (v době psaní recenze) 4 uživatele na ČSFD. A druhou řadu bych si někdy dal.