Miluju podzim. V říjnu totiž do našich televizí zavítají ty největší seriálové pecky. Osobně jsem takto dlouhé týdny vždy ve stejný den až do Vánoc sledoval kombo tří klenotů s názvy The Leftovers, Homeland a The Affair. A i přesto, že mysteriózní patálie Kevina Garveyho momentálně nemají v bedně obdoby a Carrie Mathison snad nikdy nevyfasuje nudný špionážní příběh, jsem se kolikrát těšil zdaleka nejvíce právě na The Affair. Proč? Dominic West a Ruth Wilson se pro své nové televizní role narodili a já během sledování jejich hereckých výkonů pravidelně umíral dojetím. Jaká je druhá řada nejintenzivnější vztahovky na pokračování?

Při zpětném pohledu na to, jak se mnou dokázala bez výjimky každá jedna epizoda nové sezóny The Affair emocionálně zamávat, jsem pochopil jednu věc. Ta se pojí s vlezlým sloganem, kterým své diváky dlouho opíjela jedna nejmenovaná tuzemská komerční stanice, a jenž zněl „Vaše pravidelná dávka emocí“. Nebudu teď více řešit, ke kterému seriálu se vlastně věta vztahovala. Musím si ale konečně přiznat, že chápu, proč na něj naše maminky a babičky donekonečna koukaly: proč a jakým způsobem je něco jako televizní show dovedlo naplnit. The Affair funguje na stejné bázi rozpumpovávání lidského srdce, jen na to jde o poznání... temněji.

Klišoidním přívlastkem „temný“ se ovšem již postopadesáté neoháním zrovna rád, použiji tedy raději slovo „reálný“. Uvěřitelný. Životní propletené osudy Noaha, Alison, Helen a Colea jsou totiž tak znamenitě scénáristicky ošetřené a natočené s takovou sugestivní autenticitou, až tato z bedny sálající uvěřitelnosti kolikrát nepříjemně mrazí. The Affair chce být příběhem vašeho života a daří se mu to o to více, kolik toho vedle zničených hrdinů máte na romanticko-dramatické škále zažito vy sami. Milostné trojúhelníky jsou out, Showtime nám místo nich již druhým rukem servíruje nápadité drama o rozervaném lidském čtyřstěnu na pokraji psychického zhroucení.

Na poli dramatických romancí nemá The Affair v bedně konkurenciProtože láska bolí. Láska kolikrát zatraceně bolí i když je svěží, nová, čerstvě načatá. Nejistá... Tak třeba když do ní jeden spadne a je až po uši zamilovaný do člověka, který jeho city neoplácí. Do někoho, kdo je souhrou nespravedlivých okolností nucen dělit své srdce nadvakrát mezi milence/ku a partnera/ku... nebo děti. Tohle jsou ale dohromady jen nicotné střípky shakespearovských tragédií rodin Sollowayů a Lockartů. Mysleli si, že před sebou mají zářivou budoucnost, osud jim ale hází klacky pod nohy – ať už v podobě neúspěchů v práci či otevřených ran z minulých vztahů. Již od první řady se navíc světem The Affair táhne i tajuplná detektivní, či chcete-li kriminální linie. Kdo a jak zabil Scotta Lockharta? Po aktuálních dvanácti epizodách teď konečně víme víc a bude zajímavé sledovat, kam se další rok historky ze soudní síně posunou.

Jak jsem předeslal výše, silných momentů je v seriálu nepočítaně. Tvůrci se evidentně zarputile snaží o to, aby měla každá hodinová část své vlastní dramaturgické vyvrcholení, což se jim většinou daří. I nadále jsme přitom svědky rozdělování jednotlivých epizod na dva úhly pohledu aka on a ona, a ani tento rok naštěstí scénáristé nepřestávají experimentovat s netradičními dějovými postupy a twisty. Každá z postav si společně odžitou minulost pamatuje jinak. Ta se pak ve světle kamer projevuje nejen odlišnými dialogy a neshodným místopisem, kde dochází ke zdánlivě stejně důležitým dramatickým zvratům, ale například i změnou oblečení či účesů. Až s takovými detaily si Showtime pohrává a ukazuje, jak rozdílně se na svět dívá muž, a jak žena. The Affair vždy stálo na dialozích a zavedený mustr se naštěstí nemění.

Druhá sezóna cenami ověnčeného hitu je nicméně o něco roztříštěnější než její první rok. Příběh v nedaleké budoucnosti šťastně (?) spolužijících Noaha a Alison – pečujících o malé nemluvně – tentokrát skáče po měsících až letech, nikoli jen pouhých týdnech kupředu. Pořád ale platí, že se jedná o pečlivě nalajnovanou moderní dramatickou poezii, která si v ničem nezadá s moderním převyprávěním tragédie o Romeovi a Julii. Všichni se tu zatím drží překvapivě naživu, cítím ale, že zrovna v tomto případě nás šťastný konec ani náhodou nečeká. A jak by také mohl, když se na konci každého dílu už teď v obýváku povalují desítky slzami zmáčených papírových kapesníčků? Už dva roky žiji v jednom bytě s Noahem a Allison. A je to vztah mého života. Seriál, neseriál.