The Americans: 5. řada
12:00 | 12.07.2017 |
Do nenápadných Americans jsem se před necelým půl rokem zamiloval stejně tak rychle, jako do většiny mnou později objevených seriálů. Řeč je například o takovém Breaking Bad, Mad Menech, nebo třeba Lutherovi. Všechny tyhle seriály mají totiž jedno společné. Neuvěřitelně silné hlavní postavy. Proces je přitom následující. Většinou je to tak, že se s nimi seznámíte, vzájemně se oťukáte, zjistíte jejich silné, ale i slabší stránky a pak, když se dostanou do prvního průseru, vám nezbyde nic jiného, než jim začít nekompromisně fandit, ať se děje, co se děje. Už je totiž znáte, jejich problémy se stávají vašimi a kdybyste o ně měli teď přijít, byl by to konec světa. Ehm, nebo tak nějak. Každopádně vítejte u recenze 5. řady Americans, tak výborného seriálu, že si zde zamilujete dokonce i dva ruské agenty KGB.
Jo, není to úplně ideální, když Čech fandí Rusům, a je úplně jedno, jestli se jedná o zápas v hokeji nebo sledování seriálu, nicméně tady mi alespoň pomáhá fakt, že v tomhle světě věci naštěstí nejsou tak černobílé, jak by se mnohdy mohlo zdát z našich učebnic dějepisu. Ve zkratce - Philip a Elizabeth se snaží předejít 3. světové válce. Nebo si to alespoň myslí, jejich země jim totiž příliš mnoho informací neposkytuje a často se navíc stává, že když už jim něco předá, nedá se tomu tak úplně věřit. Aktuální série byla především o tom, že naši ústřední dvojici agentů s povolením zabíjet už jaksi nebaví (čti ničí je to zevnitř) zabíjet lidi, kteří vlastně neměli žádnou cennou informaci a ještě k tomu byli nevinní. Život je ale boj, takže to musí snášet. Tedy alespoň do té doby, než se rozhodnou Ameriku nadobro opustit a téhle války zanechat. Jenže to nebude jen tak.
Mají totiž dvě děti, z nichž jedno ví, čím se mamka s taťkou živí, ale na nějaké stěhování do Ruska příliš zvědavé není, a to druhé pro jistotu žije v domnění, že jeho rodiče vlastní cestovní agenturu a on si tak v klidu může plánovat další život, aniž by tušil, že mu ho potají už nějakou dobu plánují oni sami. To pak přirozeně vytváří nejen plno problémů, ale hlavně základní ingredienci tohohle pomalu plynoucího napínáku, kterou je drama.
Jak se dalo čekat, na špionáži během těch pár sezón mírně ubylo (pořád jí je tady ale dost), navíc se změnil i úhel pohledu, a co bylo dříve zábavné (převleky a sexuální manipulace), je najednou čím dál tím obtížnější na splnění. Chování postav si tady tvůrci dost hlídají a je to vidět i na speciálním agentovi FBI Stanu Beemanovi. Ten má za úkol ruské agenty ve své zemi najít a zastavit, díky byrokracii a často taky opatrným protivníkům se mu ale tak úplně nedaří a po jednom zhrouceném manželství si konečně uvědomuje, že na všechno nemusí být úplně sám. Což je pořád ještě fajn vedlejší linka, obzvlášť, když stále netuší, že má ruské agenty za sousedy a hlavně za přátele.
Co naopak fajn není, byl téměř všechen vedlejší děj z matičky Rusi. Ano, buduje to určité představy o světě, je tu kontrast mezi tím, jak si to hlavní postavy představují a pamatují a tím, co je realita. Potud dobrý. Jenže dál je to jen nezajímavá snůška konverzací, které často vyloženě nudí a hlavně zdánlivě nikam nevedou. Píšu zdánlivě, protože jestli něco scenáristé plánují, pak se to ponese do vícero sérií, jelikož ani na konci té aktuální tenhle děj žádné ovoce nepřinesl a já z toho začínám být mírně nervózní. Uvidíme, třeba budu nucen tahle slova za rok sníst.
Každopádně v rámci špionážního a stejnou měrou taky rodinného drama je to pořád vysoký nadprůměr, který je chytrý, je napínavý a i napříč pár hluchým místům, odsýpá. Pro fanoušky je tak pořád na co se dívat, kvalita od prvních sérií rozhodně neklesla, ale bohužel ani nestoupla, rozhodně bych ale neváhal a do toho jedoucího vlaku směr konec Studené války a srážku s realitou (aneb tohle určitě neskončí dobře) bych radil naskočit i všem ostatním. Je to tichá, ale vražedná jízda.
P.S. Keri Russell pořád hot, Matthew Rhys pořád na Emmy
Verdikt
do_Od
Vaše hodnocení
The Americans: Úvod 5. řady
17:00 | 09.03.2017 |
Ani nevíte, jak jsem se na tohle těšil. Až konečně dorazí nové epizody a já budu moct smáznout dvě mouchy jednou recenzí. V minulých letech jsme se totiž nenápadnému dramatu z produkce FX příliš nevěnovali, což po zdejší kladné recenzi první série a především výhrách na Emmy a Zlatých glóbech jednoduše zamrzí. The Americans neboli Takoví normální Američané si totiž vaši pozornost rozhodně zaslouží a tady máte pár důvodů, proč tomu tak je.
Seriál jako žádný jiný. I tak by se dala tahle chladnokrevná sága zaznamenávající život dvou ruských agentů špehujících v Americe popsat. Ještě než se ale dostanu ke startu nové řady, bylo by vhodné napsat pár slov k těm předcházejícím. Tak zaprvé, rozhodně se nevyplatí k tomu přistoupit s pocitem, že váš čeká seriálový James Bond. Akce tu prakticky není, napětí je budováno velmi extrémně pomalu, a s přibývajícím počtem epizod ubývá špehování spolu se zabíjením a roste paranoia.
Je to vlastně velmi přirozený sled pocitů a emocí, tvůrci se přitom nebojí občas trochu skočit v čase, nebo naopak vrátit o pár (desítek) let zpátky, aby něco vysvětlili nebo případně uzavřeli. Spolu s tím samozřejmě roste i napětí, jelikož tohle není ten typ seriálu, kde by kdokoliv měl cokoliv jistého. O to zábavnější je ale seriál sledovat zpětně v rámci několika dní, respektive týdnů. Vlastně bych vás k tomu i vybídl, jelikož žádný jiný maraton jsem si za poslední rok tolik neužil, jako právě Američany.
Každopádně co se rozjezdu páté série týče, navazujeme tam, kde jsme loni skončili. FBI je hlavní dvojici v patách, ta se ale rozhodne zariskovat a v zemi zůstat, protože za a) stále není tak úplně jasné, že se do Ruska chtějí skutečně vrátit (odtud mimo jiné pramení část toho dramatu) a za b) je pro ně tahle práce to nejdůležitější, co kdy dělali, takže opustit to všechno na základě „šance“, že je někdo odhalí, zkrátka není úplně příjemná představa. Tím pádem je ale třeba se adaptovat novým podmínkám.
To znamená především více prostoru pro postavu dospívající dcery Paige, kterou tvůrci (říkejme jim Moskva) zjevně chystají pro něco velkého. Což by samo o sobě ještě nebylo tak zlé, kdyby herečka Holly Taylor dokázala prodat aspoň hrstku emocí uvěřitelně. Jenže to se nedaří, takže z tohohle směru rozhodně radost nemám. Stejně tak mě zatím neoslňuje ani představa vedlejší linky agenta KGB Olega Burova (Costa Ronin). Vyšetřovat zkorumpované politiky v Moskvě zkrátka nezní jako něco, na co bych se vyloženě těšil. Naštěstí je tu ale pořád závěr první epizody, který opět všem připomene důvod, proč je tohle tiché drama ze studené války stále jedním z nejlepších seriálů v televizi.
Kolem a kolem tedy kvalita, která nejvíc vynikne jako celek. S výjimkou finále první řady mě totiž nenapadá jediná epizoda, o které bych mohl říct, že byla vyloženě infarktová. Ty dopady, twisty a temné momenty prostě potřebují čas, a především klid. Klid na to nad těmito postavami a potažmo celým světem přemýšlet. Tohle zkrátka nebylo jednoduché období. Jestli jste tedy někdy potřebovali přesvědčit, že věci nejsou vždy nutně černobílé, lepší důkaz už asi nenajdete.
Verdikt
do_Od
Vaše hodnocení
The Americans: Recenze
16:13 | 07.05.2013 |
Jak všichni dobře víme, za studené války to ve Spojených státech (a nejenom tam) nebylo vůbec jednoduché. Politická situace byla tak napjatá, až by se dala krájet, špion nepřátelské strany se mohl skrývat na každém rohu a jen sebemenší nedorozumění mohlo začít válku nevídaných rozměrů. Prostě žádné peříčko pro politiky, ale absolutní ráj pro filmaře, kteří si do tohoto komplikovaného období vždycky rádi zajdou pro inspiraci. Ožehavou politickou dobu tak můžeme vídat jak v nespočtu politických thrillerů, tak v počátcích X-menů od Matthew Vaughna. Nový dramatický seriál z dílny kabelovky FX The Americans pak dozajista patří mezi nejpovedenější kousky z této éry.
Jedním z hlavních důvodů úspěchu čerstvého špionážního kousku je bezpochyby scénář. Ten nám totiž rozhodně neservíruje černobílou hru, v niž se ty zlé komunistické krysy snaží zlikvidovat poctivou práci americké tajné služby. Vlastně je to spíše skoro naopak a tvůrci nám připravili příběh, v němž jsou zajímavé a hlavně sympatické charaktery na obou stranách barikády. Dvojice tajných agentů KGB,Phillip a Elizabeth, začíná pociťovat, že na rodinném životě, jejž dlouho považovali za dokonalé krytí, jim vlastně životně záleží a začínají k sobě pociťovat dlouho potlačované city. Jejich sousedovi, agentovi FBI Stanovi, zase jeho pracovní zarputilost dosti narušuje osobní život a je více než dobře, že americké straně je zde věnováno skoro stejně prostoru jako hlavní záškodnické dvojici. Sympatické, živoucí charaktery jsou zde zkrátka rozprostřeny na obou stranách šachovnice a divák má tak vlastně solidní dilema, komu má v této přitvrzující tajné válce vlastně držet palce.
Scénář ovšem naštěstí nestojí jen na výtečně napsaných postavách, ale také na pečlivě budovaném příběhu, který se po počátečních epizodních zápletkách rozjede až do války tajných služeb, v nichž už se ani jedna ze stran nebojí zmáčknout spoušť. Každá osoba či informátor z předchozích epizod zde hraje svojí roli a scénáristé nás překvapí řadou vyhrocených momentů. Snad jen ty linie okolo zbylých členů špiónské a Stanovy rodiny malinko zaostávají. Místy to vypadá, jakoby tvůrci nevěděli, co si s dětmi Phillipa a Elizabeth vůbec počít, což je například případ naprosto zbytečné epizodní linky dětí se stopařem, jenž jenom zdržuje diváka od zbylého napínavého děje. To jsou však jen malé chybičky v jinak výtečném scénáři.
Je proto trošku škoda, že režie nedokáže výtečný scénář vždy naplno využít. Atmosféru osmdesátých let mají sice tvůrci perfektně v malíku. Výprava, práce s dobovou hudbou a hlavně až mrazivá atmosféra, to vše patří mezi hlavní devízy seriálu. Jenže určitá chladnost jakoby se vloudila také do samotné režie. Ta neumí naplno využít řadu emotivních momentů a některé scény tak nechají diváka spíše chladným. Tempo špionážních dobrodružství je navíc v některých dílech celkem pomalé, což může společně s režijní odměřeností hlavně v počátečních epizodách (boží pilot nepočítám) nějaké diváky malinko od sledování odradit. A to by byla, vzhledem k špičkové kvalitě zbylých dílů, celkem škoda.
Jestli se však někde nedají najít chybičky, tak mezi herci. Herecké obsazení je opravdu lahůdkové a ani vlastně nevím, koho vyzdvihnout více. Máme zde totiž až nečekaně přesného Matthew Rhyse, výtečnou Keri Russell, která pomalou proměnu své postavy zvládá dokonale, Noaha Emmericha v jeho asi nejlepší roli nebo také Margo Martidale v asi nejšťavnatější vedlejší roli posledních měsíců, babči-spojky. Hereckou slabinu byste zde zkrátka hledali stejně těžko, jako štěnici v domu amerického politika. Dokonce i ti dětští herci jsou zde velmi stravitelní, i když ti nemají na druhou stranu moc co hrát.
Vysněná devítka tak utekla tajným agentům jen o ten pomyslný tlumič a kromě již zmiňované chladnosti za to může hlavně malinko nevyužité finále. To sice bylo stále výborné a plné napínavých momentů, ovšem čekal jsem malinko větší gradaci některých linek. I přesto si toto drama z období všemožných špionáží a šílených paruk zaslouží vaší plnou pozornost a řadí se mezi seriálové novinky tohoto roku, které byste rozhodně neměli minout. Pro fanoušky špionážních thrillerů a filmů ze studené války je to pak absolutní povinnost.
Verdikt
Spooner
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 10/10
mickeysekk
The Americans: Pilot
09:00 | 02.02.2013 |
O špionážní seriály je v poslední době velký zájem. Největší zásluhu na tom má samozřejmě oceňovaný hit stanice Showtime, Homeland, který sbírá jednu cenu za druhou a dokázal si na svou stranu získat kritiky, diváky a také pár redaktorů TVzone. Já ovšem mezi ně nikdy nepatřil a vždycky mě udivovalo, kolik na sebe dokázal tento přeceňovaný seriál upoutat pozornosti. Nyní však naštěstí dostává miláček kritiků dost těžkou konkurenci od stanice FX a my jsme za to rádi. Seriál The Americans totiž už v nabušeném pilotu dává jasně najevo, že zde Homelandu roste hodně těžká konkurence.
Jednou z prvních příjemných změn je již samotný fakt, že se tvůrci rozhodli nechat současnost na pokoji a vydali se do doby, která byla ještě daleko napjatější a mrazivější. Za studené války to ve Spojených státech opravdu nebylo žádné kafe, sovětský nepřítel mohl číhat na každém rohu, věřit se dalo málokomu a tajným agentem mohl být klidně i váš soused. To je i případ hlavních postav nového dramatu. Phillip a Elizabeth vypadají na první pohled jako typická americká rodinka. Šťastní rodiče dvou dětí, domeček na předměstí, trávníček posekaný podle pravítka, prostě ideál. Jenže za těmito usměvavými tvářemi se ukrývají perfektně utajení agenti KGB, kteří skrývají svoji pravou identitu i před svými ratolestmi a své volné chvíle tráví získáváním tajných nepřátelských informací a podobně nebezpečnými úkoly. Jenže v osmdesátých letech je politická půda čím dál komplikovanější, atmosféra čím dál napjatější, do sousedství se navíc stěhuje agent FBI a Phillip začíná mít pochybnosti a přemýšlí, zda by nebylo lepší změnit stranu. O tom však nechce jeho drahá polovička ani slyšet. Tedy zatím.
Tvůrcům se daří již od prvních minut perfektně vytěžit atmosféru osmdesátých let a servírují nám napínavou podívanou, ve které se opravdu nedá věřit nikomu. Ještě aby to také napínavé a mrazivé nebylo, když se pilotu ujal režisér skvělého Warriora, Gavin O'Connor. Ten nejenže umí výborně vykreslit atmosféru doby a výborně nám představit postavy, ale zaujme také vynikající prací s dobovým soundtrackem. Fleetwood Mac snad nikdy nebyli použiti v lepší scéně a Phil Collins si pro sebe pro změnu zabral jeden z emocionálních vrcholů dílu. Režie si prostě zaslouží tu nejvyšší pochvalu a patří bez debat mezi nejlépe zrežírované piloty posledních let.
Téměř bezchybný O'Connor by to ale sám rozhodně nezvládnul a záda mu kryje výborně sepsaný scénář, který nabízí do budoucna obrovský potenciál a skvěle rozehrává celý příběh. Hlavním kladem scénáře jsou ovšem postavy. Jestli si ruského špiona představujete jako chladného a věčně zamračeného člověka, tak možná nemůžete být dál od pravdy.Hlavní špionská dvojice je totiž naprosto uvěřitelná, věříte ji prozatím všechny jejich motivy a vlastně jim i docela držíte palce. Pod jejich předstíraným zevnějškem a jistou odtažitostí se zkrátka skrývají emoce, které by jim mohl seriálový kolega Brody jenom závidět. Za plotem pak navíc číhá agent FBI Stan, jenž za hlavním duem rozhodně nezaostává a profiluje se jako rovnocenný soupeř pro své komunistické nepřátele. Že jsou tyto postavy podpořeny precizními výkony snad ani nemá cenu dodávat. Zvláště Matthew Rhys příjemně překvapil.
Seriál sice má místy malinké výkyvy v tempu a pár scénáristických chybiček by se zde přece jen taky našlo, jinak ovšem The Americans vykročili do seriálových vod tou správnou nohou. Atmosféra je mrazivá, emoce by se daly v některých scénách krájet po kouskách a nadávkovat by s nimi šlo v pohodě několik dalších seriálů. Další špionážní hit je evidentně na cestě a rýsuje se nám zde další hodně silná novinka letošní mid-season (The Following a Banshee už ale sakra potřebovali třetího do party). Hoši a dámo z Homelandu, máte se na co těšit.
Verdikt
Spooner
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 5/10
verbst
- 8/10
Hankey
- 8/10
Kouno
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry