...kde jsem to byl? Jo, už si vzpomínám. Tvrdil jsem, že je svět z Dobré manželky a potažmo i spin-offu The Good Fight tím nejkomplexnějším seriálovým vesmírem hned po The Wire. A po finále první řady téhle letošní novinky si za tímto tvrzením hodlám stát i dál, jelikož se v zásadě vůbec nic nezměnilo. Právníci a vůbec všechny postavy, které Chicago a jeho přilehlé okolí v tomhle seriálu (seriálech) obývají, jsou možná místy zdramatizované, jednají afektovaně, jejich problémy se nafukují a jejich řešení zase mnohdy naopak zjednodušují - jenomže to je celé neustále tak sympatický podáváno, že to s klidem budete přehlížet a soustředíte se jenom na to, o čem ten seriál opravdu vypráví. O světě, který je mnohem horší, než by se tady mohlo zdát.

Bezpráví je tak trochu moje noční můra. O to víc mě bere, když někde sleduji bezpráví, které se tak ale vůbec netváří. Když jsou právníci v šachu a nemůžou s nespravedlivým výsledkem nic dělat, nakonec ta epizoda ale stejně musí skončit, protože takhle to prostě v životě občas chodí. Za těch deset epizod se mi popravdě stalo až příliš mnohokrát, že jsem čekal happyend, nějaké dobré poselství nakonec a místo toho jenom začala hrát hudba a obrazovka ztmavla. Depresivní? Právěže vůbec. Nějakým záhadným způsobem to totiž pokaždé vyšlo tak, že jsem se jen usmál, zakroutil hlavou a šel prostě dál. 

Kdybych to měl nějak pojmenovat, pak je to zkrátka "neseriózně o seriózních věcech". Lépe to asi popsat nejde. Každopádně pár rozdílů o proti tomu nejlepšímu z Dobré manželky by tady přece jen bylo. Tak předně, chybí tu Julianna Margulies. Ať si kdo chce říká co chce, tahle sexy paní byla tahoun skrz naskrz a její herecký rejstřík dodával seriálu tolik kýžený emocionální rozptyl. Nic proti zdejšímu triu, dvě bývalé vedlejší postavy ale stále působí tím vedlejším dojmem (nevím, jestli je to funkční výraz, ale použil jsem ho) a ta třetí omrzí dřív, než řekne "You know nothing, Jon Snow."

Další věcí je drama. Je tu, funguje, baví, obecně spokojenost. Nicméně není to ta vyhrocená mašina, kde bych si nutně musel běžet pustit další epizodu, abych zjistil, jak nějaká hádka dopadla, nebo co nového v hlavní příběhové lince. Která tu mimochodem vůbec nechytne takový spád, jako svého času ta v Manželce. Zkrátka jsem se po finále nemohl zbavit dojmu, že by to šlo i líp. 

Jenže tím moje stížnosti opravdu končí, zbytek je esenciálně stará Dobrá manželka, včetně bizarních soudců, skvělých cameí, prohnaných záporáků, i vtipně originálních případů, kterými scenáristé i po tolika letech stále dokáží překvapovat. Zkrátka vše, co máte rádi. Nebo byste alespoň měli mít. Jo, je to spíš pro fanoušky, ne, není to tak dobrý, jako původní seriál, nicméně furt velkej nadprůměr a například takoví Kravaťáci si můžou o takhle kvalitním materiálu nechat jenom zdát. Většina právnických seriálů může. Tenhle recept je bohudík exkluzivní pro Dobrý boj a díky němu se stává více než vhodnou záležitostí na váš prázdninový binge. Jděte do toho.