Zdali je huluovské The Path seriálem pro vás, zjistíte už na první pohled. Hrají v něm totiž Aaron Paul (Breaking Bad), Hugh Dancy (Hannibal) a Michelle Monaghan (žena Ethana Hunta z M:I). Cítíte fanouškovskou sounáležitost k alespoň jedné z vypsaných hollywoodských celebrit? Není o čem diskutovat. A ještě lépe. Fandíte-li snad všem třem hercům najednou, pak... už jste asi 1. sezónu mysteriózního dramatu dávno viděli. Pro ty, kteří stále váhají, jsou zde následující odstavce. Stojí očekávaný projekt za devět hodin vašeho života?

Meyeristé jsou ortodoxní skupinou na okolním světě víceméně nezávislých lidí, kteří berou náboženství jinak a o něco seriózněji než většina prostých obyvatel USA. Což v překladu znamená, že si vystavěli své vlastní městečko, následují silného a výmluvného vůdce, a pokud je to možné, zdržují se kontaktu s ostatními obyvateli Země. Tedy pokud zrovna nevyrážejí na lov, rozuměj verbovat novou neosvícenou krev do svých eko řad. Co přesně obnáší život v na první pohled podivné víře, kterou sdílí 0,0000001 procenta planety?

The Path je dle mého spíše maratónovým materiálem. Deset částí seriálu o tom, co všechno hezkého či ošklivého (to spíš) obnáší individuální začleňování lomeno separování se od ortodoxního kultu – který sám sebe mnohem raději zove hnutím – nemá zrovna prostřeno k hostinám v konceptu týdenního sledování. Je to docela nuda. Zcela na rovinu přiznávám, že dívat se na tohoto nezáživného levobočka Pozůstalých po jednotlivých částech s rozestupem několika dní, zabalil bych to klidně už po dvou dílech. Chybí šmrnc.

Rozhodně se nejedná o špatný seriál. Podivování se nad nelogičnostmi nehrozí, herecké faily se absolutně nekonají a celé to vypadá spíš jako úmorný oscarový film než levná televizní záležitost. V těchto aspektech stanice Hulu válí. Co ovšem nebylo domyšleno do úplného konce, je šíleně chatrná ústřední zápletka. Ta totiž zhruba zní: je neoficiální meyeristický vůdce Cal Roberts dobrým člověkem? Divák se postupně dozvídá, zdali má Dancyho charakter více kostlivců ve skříni než kruhů svatozáře nad hlavou. A to je v kostce všechno. Tedy skoro.

Výteční herci mají co hrát, ale nemají kam růst.Lhal bych, kdybych tvrdil, že si svůj pořádný kus vypravěčského koláče neukousne také rodina Eddieho Lanea. Toho hraje Aaron Paul. Jeho rozpolcená postava se nedávno vrátila z duchovní misie v dalekém Peru. A právě tam Eddie vykoumal něco, co změnilo jeho pohled na Žebřík. The Ladder je jakýsi interní systém obnovy či chcete-li stupnicí osvícení, kterou absolvuje a díky níž duševně roste každý člen Meyeristů. Bude tu něco shnilého? Jo. A protože je Eddieho žena Sarah (Monaghan) zatvrzelou a oddanou členkyní řádu, začne kolem manželova kolísání ve víře větřit nekalosti...

Smutné je, že všechny výše zmíněné repetitivní linie zdaleka převyšuje romanticko-dramatická část s Laneovic synem Hawkem. Ten chce randit s obyčejnou dívkou ze školy, ale nemůže. A najednou se tvůrcům daří dávkovat emoce i napětí, a šponovat divácké nervy za hranici snesitelnosti. Proč takový není i zakletý děj kolem Eddieho, jenž je v jedné epizodě oddaným systémákem, a ve druhé zase jeho odpůrcem? Plus do všeho ještě strká nos agent FBI, bojuje se o vyšší levely na Žebříku, nově nalezená členka hnutí objevuje svou (bi)sexualitu a mladá špiónka se snaží vypátrat, jestli byla smrt jejího druha ve hnutí náhodná či nikoli. No bordel.

Na The Path nebudete vzpomínat ve zlém. Určitě se desetidílného seriálu nebojte, jen počítejte s prosakujícími vrstvami nestabilní dramatické narace. V jednu chvíli je huluovské wannabe mystery plné strhujících hádek a dialogů, o patnáct minut později se tu honí nuda s nezájmem. Kdyby se konání a častokrát i slova jednotlivých charakterů tak často neopakovala, bylo by fajn. Takhle jsme se dočkali pouze lehce nadprůměrného dramatu ze zajímavého prostředí a s parádními herci, které nemá kam růst. Jako film by The Path excelovalo. Zbytečná plytkost a velikášské plány na druhou řadu mu ale bohužel zlomily vaz.