Na "vítěze" se díváme z retrospektivního pohledu, kdy je Glennovi přes čtyřicet let a na "dětství" vzpomíná z největší Chicagské vily. Sitcom se tu desetiletou mezeru snaží vyplnit těmi nejdůležitějšími okamžiky, které Glenna formovaly do sebevědomého člověka. První výplatní páska, první sex (s učitelkou ze základní školy!, skvělá Katey Sagal aka Peggy ze Ženatý se závazky) první den, kdy musel Wings místo sledování nahrát, rande s thajskou "masérkou", smrt milovaného mazlíčka na kočičí AIDS... to jsou okamžiky, které neudělaly z Glenna, v rámci první série z dětinského mongoloida, muže, ale on se k nim přesto rád obrací jako k těm "zlomovým momentům".

Jak vám asi ze zmíněných situací došlo, o královskou zábavu se rozhodně nejedná. Winner je vyložené průměrný sitcom, což dokládají jak divácké ratingy (kolem 7.5/10), tak fakt, že FOXové seriál zrušili po první sezóně (o pokračování se ale šušká). Narozdíl od dnes už klasických "pecek" jako Scrubs, Friends, nebo My Name Is Earl se s hlavními postavami ztotožňuje dost těžko. Rob Corddry je prakticky neznámý ksicht, který teprve dorůstá ve stínu slavnějších kolegů (letos ho uvidíte v I Now Pronounce You Chuck and Larry a Blades of Glory, v obou si ho nelze nevšimnout). Proto se na jeho plešku a úchylný úsměv těžko zvyká. Všechen děj se navíc odehrává dohromady na třech místech, což je naprosto v pořádku v rámci sitcomu, ale během povídání o přerodu děcka v muže to působí - mezi stěnami třech obýváků - příliš lacině. Corddryho infantilní chování vypadá spíš jako snaha o vstupenku do Bohnic, pokud si ale na laciný humor zvyknete a vědomě přehlédnete křečovitost některých vtípků, ty dvě hodiny (anebo šest krátkých epizod, taková časová výplň mezi obědem a svačinou;) vám neublíží. A všimnete si v nich alespoň perfektní chemie mezi třináctiletým Keirem Gilchristem a Glennovou postavou.