Další úspěšný zářez pro Netflix. Internetový gigant do toho v posledním měsíci pořádně šlape. Na začátku měsíce nám dal historickou Ránu bleskem, o pár dní později si pro diváky připravil akční lahůdku Do posledního samuraje. A ještě než se vrátila největší seriálová událost podzimu Stranger Things, tak nám streamovací gigant nadělil další povedenou minisérii. To monstrum ve mně je osmidílná novinka, která sází na psychologickou hru, která se velmi snadno může zvrtnout a půjde v ní o život. Nalákal jsem vás? Doufám, že ano. V následujících odstavcích se dozvíte, proč byste měli této minisérii věnovat svůj čas.

Aggie (Claire Danes) byla úspěšnou spisovatelkou, která napsala chválenou knihu, kde rozebírala svůj vztah s problematickým otcem. Aggie měla všechno – manželku, syna, peníze, slávu a dobře rozjetou kariéru. Jenže jednoho dne opilý mladík způsobil automobilovou nehodu, při které zemřel její syn, a Aggie se rozpadl celý život. Manželka ji opustila, má tvůrčí krizi, dům se jí rozpadá, nemá peníze a ke všemu každý den vidí mladíka, jenž nehodu způsobil. Klidu jí nepřidá ani to, že se k ní do sousedství nastěhoval milionář Nile Jarvis (Matthew Rhys). Jarvis byl podezřelý, že zabil svou manželku, ale její tělo se nikdy nenašlo. Jarvis nabídne Aggie, aby o něm napsala knihu, kde by celému světu ukázal, kým skutečně je, a že svou ženu nezabil.

Minisérii si vzal na starost tvůrce Gabe Rotter a podílel se i na samotném scénáři. Rotter nemá podle IMDb moc bohatou kariéru. Ale když se kouknete podrobně, tak zjistíte, že pracoval na posledních řadách slavného seriálu Akta X a tam se zkušenosti dají nabrat velmi snadno a rychle. Rotter možná nemá svou filmografii natřískanou hity, ale to nic nemění na tom, že s touto minisérií odvedl kus dobré práce. Navíc ho mělo pod svým dozorem mnohem prověřenější jméno – producentem a jedním ze scenáristů seriálu je totiž Howard Gordon, tvůrce seriálového hitu Ve jménu vlasti.

V první řadě bych rád Rottera pochválil za to, že jde o originální příběh. Žádná adaptace slavné knihy, žádné opravdové zločiny. Prostě originální příběh s nově vytvořenými charaktery. A  tady postavy stojí opravdu za to, protože jsou to lidé z masa a kostí, plní chyb, hněvu a zlosti. Mají obrovskou touhu uspět, nebojí se ubližovat druhým i sobě a dokáží zajít dál než ostatní. A tohle se Rotterovi a ostatním scenáristům povedlo skvěle prodat. Obrovskou pochvalu si scenáristé zaslouží za strhující a výborně napsané dialogové výměny mezi hlavními hrdiny. A nejen mezi nimi. Dialogy jsou silnou stránkou tohoto projektu, který díky nim neúprosně pádí vpřed.

Můžete mít nejlepší scénář na světě, ale pokud nebudete mít šikovné a kvalitní herce, tak to budou jen slova na papíru. Hlavním důvodem, proč jsem dal minisérii šanci, je herecké obsazení. To je zde luxusní. Claire Danes je herecká matadorka a za svou roli Carrie v seriálu Ve jménu vlasti získala všechny možné ceny. Danes byla v té roli výborná a podobným stylem hraje i zde. Herečka zlomené ženské hrdinky zkrátka umí skvěle. Díky jejímu uchopení hned na první dobrou cítíte všechny emoce. Vnímáte, čím si prochází, s čím každý den bojuje a jak moc se trápí. A taky si všímáte, jak v ní roste zlost, odpor a strach. Danes má komplexně napsanou roli a byla radost sledovat, jak se její postava chová a začíná si uvědomovat nepříjemnou skutečnost.

Matthew Rhys má velmi vděčnou roli a zahrál ji skvěle. Mám Rhyse rád od dob The Americans, kde byl perfektní, a i tady znovu dokazuje, že je to velmi šikovný a dobrý herec. Rhys si svou roli užívá, krade si jednotlivé scény a momenty pro sebe. Strhává na sebe pozornost, dokáže svým výkonem měnit tón scén a následně změní i celkovou atmosféru daného momentu. Je charismatický, sebevědomý a skvěle předstírá. A když mu spadne jeho pečlivě nasazená maska a on ukáže své pravé emoce, tak je to výborné.

Brittany Snow je tady hodně fajn a krásně svou roli zvládla. Její postava moc hezky klame tělem. Budete si myslet, že je to hloupá naivka, ale ve skutečnosti je mnohem chytřejší, než se na první pohled zdá. Potěšilo mě, že jsem po delší době viděl seriálového veterána Jonathana Bankse (Breaking Bad). Banks si svou roli užívá a propůjčil své roli obrovské charisma a dal jí i náznak antické tragédie.

Hodně mi sedla audiovizuální stránka. Od úvodních titulků přes práci s kamerou a hudbou. Kamera je tady skvělá, vytváří nepříjemnou a hutnou atmosféru a dokáže navodit pocit nebezpečí. Máme tu netypické úhly záběrování, odrazy skrze sklo a zrcadla a také detaily na tváře hlavních hrdinů, v nichž vidíte všechny emoce. Hudba parádně dotváří tísnivou a znepokojivou atmosféru, a když je potřeba, tak přijde trefně zvolený zvolená písnička – Psycho Killer od Iggyho Popa nebo Let's Dance od Bowieho.

Čistě z mého pohledu je největším nedostatkem skutečnost, že příběh je místy velmi předvídatelný. Tvůrci nás zkusí několikrát zmást, navodit pocit, že to celé bude komplikovanější a sem tam přijde nějaký nečekaný zvrat, jenž celý příběh obrátí naruby. Hezky k tomu směřují, jenže si to následně rozmyslí a vydají se přímočařejší cestou. Nicméně ta přímočařejší cesta souzní s hlavní myšlenkou a pointou seriálu, takže to tvůrcům nelze mít tolik za zlé. Přesto si myslím, že kdyby nechali diváky mnohem déle na pochybách, byl by výsledný dojem mnohem lepší.

Druhá věc, o které jsem přesvědčený, že mnohým divákům bude vadit, jsou chyby a nelogické chování. Postavy se v mnoha situacích chovaly hloupě a nelogicky, na druhou stranu to v některých momentech byl účel. Tvůrci chtěli ukázat, jak se jejich figury chovají pod tlakem a že nejsou tak chytré, jak si o sobě myslí. Pod vlivem emocí navíc dokážou dělat jedno špatné rozhodnutí za druhým.  

To monstrum ve mně je povedená a zajímavá minisérie, která mi sedla a bavila mě. Trochu mě mrzelo, že tvůrci vyložili karty na stůl moc brzy a mnohdy sázeli na přímočařejší vývoj. Naštěstí pro nás jsou tady fantastičtí herci, kteří si kradou celý seriál pro sebe. Už jen sledovat jejich hereckou show stojí za to. Není to dokonalá podívaná, ale pokud máte rádi psychologická dramata, nebudete od minisérie odcházet naštvaní. 

--- 

Autor: Pavel Hrubeš
Foto: Netflix