Od The Tomorrow People jsem si toho po pilotu sliboval hodně, tomu odpovídá i moje vysoké hodnocení, jenž sice bylo zaokrouhlené nahoru, ale při pohledu zpět je jasné, že jsem měl body spíš ubrat. Ne, že bych chtěl nějak zásadně měnit názor, pilot mě opravdu bavil, užíval jsem si ho a v seriálu jsem viděl potenciál být jakýmsi reparátem filmů s podobnou tématikou, jenž se zrovna dvakrát nepovedly. Navíc nám tu už nějakou dobu chyběla podívaná s mutanty. A k tomu měla mít první řada pouze třináct dílů (nakonec je z toho klasických 22), což naznačovalo nahuštěný příběh a minimum odboček, a to by znamenalo spokojenost fanoušků. Prorok ze mě asi nikdy nebude, to už je snad jasné.

Pojďme se nejprve zastavit u příběhu, který byl načrtnut už v úvodní epizodě. Stephen Jameson zjišťuje, že má superschopnosti – dokáže se teleportovat, dokáže číst myšlenky, zvládá taky telekinezi a když mu dáte chvilku, tak zastaví i čas. Stephen se samozřejmě začne zajímat, kde se tyhle schopnosti vzaly a zjišťuje, že jeho taťka na tom byl podobně a podle všeho byl mezi mutanty docela známou personou. Bohužel však jednoho dne zemřel/zmizel. Stephen se ho se svými novými kamarády pokouší najít a během toho si ještě najde brigádu u strejdy, který se snaží všechny mutanty pochytat a změnit zpátky na lidi, nebo v lepším případě, zabít.

To v podstatě bylo shrnutí celého pilotu. Proč nemluvím i o tom, co se dělo v ostatních epizodách? Protože se tam nic nestalo! Další díly pouze rozvíjí naprosto nezajímavé příběhy, blíže nás sice seznamují s ostatními postavami, ale opravdu potřebujeme pro každou postavu extra díl a tunu debilních keců k tomu? Ne, nepotřebujeme. Co potřebujeme a chceme je Stephena, který aktivně hledá svého otce. Souboje Tomorrow People s agenty Ultra. Nábor nových mutantů, kteří se pak v závěru série dají všichni dohromady a bude z toho epické finále. Všechno tohle bychom chtěli. Klidně aspoň jednu věc, ale máme smůlu, protože se nám tady rozvíjí milostný trojúhelník, je nám ukázána minulost jednotlivých postav, která je zbytečně natažená na celou epizodu a ani se nijak zásadně nepromítá do současného dění. A Stephenovo působení v Ultra má být jako vtip? Vždyť musí být jeho strejdovi jasné, že je tam nastrčený, tak proč s tím nic nedělá, proč ho nijak nevyužije v svůj prospěch. Tohle je hodně frustrující.

Těšil jsem se, že díky třináctidílné sérii nezbude místo pro vatu. Nepočítal jsem však s tím, že všechny díly po pilotu budou vata. Ty drobky hlavní příběhové linky jsou málo. Robbie Amell by měl vzít scénáristy z The Tomorrow People, nasednout do auta a zajet se podívat za bratrancem na plac Arrowa, jak že se to má točit. Novinku stanice CW už může zachránit pouze povedený závěr první série, pouze tehdy bych byl ochotný odpustit tu nudu, která tomu předcházela. Pokud se však k něčemu zásadnímu dostaneme až v posledních dvou dílech, tak jsem s tímhle seriálem skončil.

Proč dát The Tomorrow People šanci:

• pokud vám chybí seriál se superschopnostmi

Proč se The Tomorrow People vyhnout:

• pokud máte rádi dobrý příběh
• pokud potřebujete více než bezduché dialogy.

Pokud se vám The Tomorrow People líbí, zkuste také:

• Heroes – Ke konci sice naprosto mimo, ale na první série se dá dívat i dnes.
• 4400 – Méně známý a předčasně ukončený bratříček Hrdinů se zajímavým námětem.