To to letí! Když se letos začátkem roku rozdávaly sošky Zlatých glóbů, tvůrci jednoho z horkých kandidátů se jménem Transparent si domů odnesli rovnou dvě zasloužená ocenění: za nejlepší komediální seriál a za hlavní mužský herecký výkon v rámci žánru. A to i přesto (či spíš právě proto), že tu druhý zmíněný hrál vlastně ženu. Ještě větším překvapením však pro mnohé bylo, že show produkoval Amazon – onen gigantický e-shop, který do té doby k televizní produkci sotva přičichl. V čem přesně tkví tajemství úspěchu kontroverzní dramedy, a proč byste ji s několikaměsíčním odstupem měli konečně vidět i vy?

Židovská famílie Pfeffermanů si za mořem vychutnává svůj zdánlivě bezstarostný americký sen. Na první pohled poklidné rodinné soužití ovšem rázem zdevastuje nemilé odhalení skutečnosti, že se hlava rodiny necítí být ve své kůži – doslova. Stárnoucí tatínek a manžel se totiž po letech z ničeho nic prezentuje jako zapřísáhlý transsexuál, a šokovaní příbuzní nestačí vycházet z údivu. V tu chvíli si potom namlsaný divák říká zhruba toto: "A to má být jako všechno? Tahle banální zápletka má odstartovat řetězec událostí, jenž nedávno kritici po kompletní sezóně vyvážili zlatem?" Vyčkejte. Není to pochopitelně všechno. Transparent je konec konců spíše dramatem nežli komedií, a nebojí se to dávat velmi hlasitě najevo.

Tvář Jeffreyho Tambora budete z kina a televize mnozí pravděpodobně dobře znát, v netradiční dramedy od Amazonu ale tehle jindy usměvavý Američan znovu bezprecedentně vyráží dech. Mortonovu léta skrývanou pomatenost nad vlastním pohlavím zde parádní herec odehrál s takovou noblesou, až pak jeden dlouho dumá nad tím, kde vlastně končí scénář a začíná jedno z nejlépe utajovaných hollywoodských tajemství. Až tak. Z Mortona Pfeffermana je náhle Maura Pfeffermanová, a sledování k této proměně se vázajícího hereckého koncertu je po dobu kompletních deseti epizod k nezaplacení. Jenže jak již bylo napsáno výše: tohle je jen niterný kousíček tragikomického příběhu!

Tambor možná sejmul hlavní roli, také ostatní členové "poškozené" rodiny si ale ve scénáři vykoledovali své markantní role. Ve scénáři, jenž přetéká ironickou osudovostí a je z něj cítit, že jej sepsala životem otrkaná Jill Soloway (Odpočívej v pokoji). A téhle paní rozhodně nejsou cizí šílené existencionální patálie všeho druhu. Sarah, Josh a Ali se proto navenek tváří jako prímoví bráškové a sestřičky, pod tvrdým povrchem lebečních dutin však doopravdy vřou nikdy nevyřčené křivdy a dávno zapovězená témata, o kterých se při slavnostním nedělním obědě před ostatními nehovoří. Tohle není recenze na Bloodline. Říkal někdo tíživá rodinná konverzačka? A jak je to tedy s tím Glóbem za původně komediální seriál, do prkýnka?

Také jste ještě neviděli dvojnásobného výherce Zlatých glóbů za rok 2014?Ono je to spíš takové neustálé legrační pomrkávání. Laškování. Divácké pousmívání se. Nad tím, jak často se on sám v každé další půlhodinové epizodě najde – než jej tato na konci vždy neúprosně rozemele. Co všechno si osobně prožil, s čím může srovnávat. Co kdysi řekl a jak se před časem zachoval. Z jakého důvodu se naposledy zasmál či se pohádal se sourozencem nebo kamarádem, a jak snadno v rodině vznikají neprávem tabuizovaná témata. A tak dále a tak dále. MILFka Sarah takto bojuje s bouřlivou pomatenou sexualitou, Josh byl v bezstarostném mládí až příliš lehkovážný, a vnitřně rozervaná Ali se potácí od jedné deprese ke druhé a navenek se přitom tváří, že je pouze melancholicky zasněná. Otcovo pravidla hry měnící přiznání přichází v té nejméně vhodné chvíli a spouští lavinu nejen emocionálních eventů, která lehce zavalí jak lidi v bedně, tak i před ní. Kdo věděl více než je zdrávo a nesvěřil se ve správnou chvíli tomu druhému?

Zajdu ale ještě dál a nebudu se raději moc rozepisovat o poněkud opilé kameře a několika nevyužitých postavách (Rita!), jejichž širší rozvoj by seriál klidně unesl. Veskrze skvělému Transparentu totiž nelze upřít dobře skrývanou inspiraci hutnými severskými dramaty. Hrdinové s potrhanou duší se v něm nezřídka potácejí od jednoho břitkého rozhovoru s vlastní krví ke druhému, což se jen málokdy obejde bez zvýšeného hlasu a klidně i pálivých slz. Kvůli tomu, co zděšení sourozenci najednou zjistili o jejich přetvařujícím se otci, je pro ně nyní snadnější nahlédnout do vlastního nitra a přesvědčit se o tom, že jablka nikdy nepadají zase až tak daleko od stromu. Každý má svá tajemství. Snažte se jich ale poschovávat příliš mnoho naráz a uvidíte, jak se nekontrolovatelně rozutíkávají do všech myslitelných stran a škodí, kde jen mohou.