Upřímně, už dlouho si nepamatuji tak plodný a povedený ročník na minisérie, jakým je ten letošní. Člověku se pomalu chce říci, že na poli krátkodobých projektů tu vznikly kvalitnější kousky, než v plnohodnotné seriálové produkci. Měli jsme tu mistrovský Černobyl, parádní Dobrá znamení, tísnivé When They See Us, pohlcující Nejsilnější hlas… a nyní se k těmto nadprůměrným zářezům přidává také kriminální Unbelievable. O této minisérii ještě před pár týdny mnoho diváků nemělo ani tušení, zámořští kritici ovšem ve svých recenzích nešetří devítkovým či dokonce absolutním hodnocením a celkově se kolem projektu rozvijí solidní šeptanda. A nutno říci, že zcela po právu.

Ne zrovna veselý příběh začíná u mladé Marie, která je ve svém bytě brutálně znásilněna neznámým mužem. Důkazů po sobě útočník příliš nezanechal a policie nemá čeho se chytit. Marie, jež toho kvůli komplikovanému dětství zažila už mnoho, se navíc nechová tak, jak její blízcí i vyšetřovatelé očekávají. Policisté ji proto po několika dnech začnou podezřívat, že si celý případ vymyslela a po velkém tlaku na její osobu s tímto závěrem celý případ uzavřou. Z ublížené dívky, které chtěli všichni pomoci, se tak během chvíle stává téměř vyvrhel společnosti a všichni od ní dávají ruce pryč. O tři roky později ve státě Colorado však dvojice zcela rozdílných vyšetřovatelek, Karen a Grace, začne řešit sérii znásilnění s podobným průběhem.

Hned na začátek hodnocení je asi dobré napsat, že Unbelievable je z velké části hlavně ženským projektem. Máme tu hlavní ženské role, showrunnerku, za kamerou stály z větší části režisérky… a na projektu je to velice znát. A v tom dobrém slova smyslu. Ano, v jistých momentech se tu na „woman power“ hraje možná až moc na sílu, takových scén je tu ale naštěstí minimum. Ženský pohled je tu pak devízou zejména ve skvělém prokreslení postav a zachycení jejich psychiky. Zejména u obětí znásilnění je pak psychologická stránka velmi silně a detailně vyobrazena a rozhovory s obětmi se řadí mezi nejsilnější sekvence série.  Scénář ani režie naštěstí po emocionální stránce nijak netlačí na pilu a snaží se o nejvíce realistické pojetí. A to se tvůrcům daří na jedničku.

Realističnost je ostatně jedním z hlavních kladů minisérie. Zejména procedurální část je natočena velmi realisticky a civilně. Při vyšetřování se zde nezapomíná na nejmenší drobnosti, prošetřují se i sebemenší detaily a byrokracie či nesmyslné chyby v systému zde mohou mít zásadní následky. Právě rýpanců do děr v systému, kvůli nimž vás např. nekomunikativnost mezi jednotlivými úřady může i bez vašeho přičinění dostat do seznamu hledaných osob, se autoři sympaticky nebojí. Ukazují zkrátka policejní práci se všemi zápory i překážkami. Svým podáním a mírou autenticity ve vyšetřování mi pak tvůrčí styl nejvíce připomínal parádního Bosche. Jen zde místo charismatického detektiva máme dvojice hezky rozdílných, a zároveň sympaticky se doplňujících, policistek.

Samotná režie pak nijak netlačí na pilu, nechává zde hezky vystavěný příběh pěkně pomaličku plynout a emocionální gradaci si nechává až na samotný závěr. Drsný osud nebohé Marie je tu sice s postupujícím vyšetřováním odstaven na vedlejší kolej, Kaitlyn Dever (kterou mám osobně v hledáčku už od dob Justified) si zde ale hlasitě říká o nominace na prestižní ceny a je opravdu fenomenální. Kriminální linka je i přes civilnost a pomalejší tempo správně napínavá a chemie mezi Merritt Wever z Godless a nečekaně skvělou Toni Collette parádně funguje.

Unbelievable diváka nesemele strhujícím tempem či komplikovanou zápletkou plnou twistů, zde se sází na tísnivou realistickou atmosféru, poctivé kriminální vyšetřování a skvělou práci s psychikou ženských postav. A nutno říci, že u některých scén vám opravdu nebude příliš dobře. Chybí zde sice silná či nezapomenutelná pasáž, jež by celý projekt vyšvihla ještě o úroveň výš. I přesto se jedná o další z řady detektivních kousků, jemuž se rozhodně vyplatí dát šanci.