Spider-Man byl už od dětství mým nejoblíbenějším superhrdinou ve všech svých podobách. Vyrostl jsem na filmech s Tobeym Maguirem, nějakých těch komiksech i animácích – v mém případě to byl parádní Senzační Spider-Man, který pro mě byl podobnou modlou jako Spidey devadesátkový pro lidi o pár let starší. Právě toho nejkultovnějšího ze všech pavouků jsem ocenil až mnohem později – a jelikož je to seriál skutečně hodně dobrý, museli být tvůrci nejnovějšího seriálového počinu, jehož první desetidílná řada je už nějakou dobu na Disney+ kompletní, velmi šikovní, aby se mu alespoň vyrovnali. Ve skutečnosti byli velmi, velmi šikovní.

Za seriálovou parádou Váš dobrý soused Spider-Man stojí Jeff Trammell a Charlie Neuner, tedy pánové, z nichž je ten první spojen jako producent a herec s animákem Graig od potoka a jako scenárista s jedním dílem Sovího domu a se dvěma Akční party – a ten druhý napsal jednu epizodu Hlasiťákových, takže to teoreticky mohlo dopadnout vskutku všelijak. Jenže výsledek je parádní od první vteřiny. Příběh seriálu se odehrává v realitě, ve ktere je Peter Parker pokousán poté, co se hned první den na střední škole setká s doktorem Strangem (kterého nemluví Benedict Cumberbatch) bojujícím s venomovitou obludou z jiné dimenze. Strangeovi se podaří příšeru jakžtakž zpacifikovat, po jejich zmizení v portálu po sobě ale zanechají pavouka, který Petera kousne. Načež se děj posune o několik měsíců  vpřed, kdy už vesele „spider-maní" a kdy v obýváku s tetou May místo „pana Starka" sedí překvapivě kladný Norman Osborn. Ten se stává Peterovým mentorem/mecenášem poté, co mu nabídne stáž v Oscorpu. 

Další věcí, kterou seriál zaujme od první chvíle, je naprosto fantastická animace, která vypadá jako ze šedesátkových komiksů a krásně navozuje i jejich atmosféru (a zejména pak doktor Strange, Norman Osborn a Otto Octavius jako by přímo vystoupili z těch nejstarších příběhů), přitom je ale samozřejmě tak moderní, jak jen může být. Navíc jde o naprosto parádní a oku velmi lahodicí kombinaci 2D a 3D animace, takže vizuálně je celý seriál skutečně velmi zajímavý a působivý. A když se ještě jak přechod mezi jednotlivými scénami čas od času objeví i komiksový panel, pak srdce zaplesá. 

Celý seriál ostatně působí jako rozpohybovaný komiks – snad nikdy dřív, pokud vůbec někdy, to neplatilo víc než tady. Všech deset dílů vypráví jeden velký příběh, který vzhledem k již dlouho dopředu potvrzené druhé sérii, v závěru nabídne skutečně výživné cliffhangery! Kdo ale čeká přehlídku klasických Spideyho záporáků, tak ten... se nedočká. To hlavní se toči kolem dvou pouličních gangů – k jednomu z nich se přidá Peterův spolužák Lonnie, ten druhý vede MacGargan – ano, Scorpion. Zejména v druhé půli příběhu pak dostane náležitý prostor i již zmíněný doktor Otto Octavius (zatím pouze). A když Peter zrovna nebojuje s padouchy, tak řeší školu, stáž v Oscorpu, lásku, přátele, vhodný výběr kostýmu... prostě takovou tu klasiku co vždycky, ale novým a velmi svěžím způsobem. Je tu samozřejmě Harry Osborn, ale chybí Gwen i MJ. Místo nich jsou tu Nico a Pearl, přičemž ta první je jeho nejlepší kamarádkou a do druhé je zamilovaný – a obě jsou velké sympaťačky. 

Nelze jinak než na výbornou ocenit i scénář – ten skvěle pracuje s postavami, i v tomto případě novým svěžím způsobem, přestože vlastně docela klasicky a nabízí opravdu parádní a nápaditou akci i tradiční spider-manovský humor. Pozorný divák navíc objeví kupu odkazů a pomrknutí a dojde i na nějaká ta camea (i na Daredevila v podání Charlieho Coxe, což by neměl být spoiler). Na tomto místě je čas zodpovědět několik podstatných otázek. Je to lepší než devadesátkový Spidey? Dost možná ano, nebo se mu přinejmenším zcela vyrovná. Záleží na tom, jak moc jste nostalgičtí. Nicméně aktuální seriál je nejlepším Spideyho animákem, který od těch devadesátek vzniknul, to je bez debat. A je to lepší než Senzační Spider-Man? Ježišmarja, mnohem! A jaká je cílovka? Děti si seriál užijí velmi, ale mám pocit, že teenageři a dospělí možná ještě víc. Koneckonců, na ty druhé míří především, a kromě klasických milostných trablů se tu řeší i úplně jiná celkem dospělá témata, což jistě ocení nejeden divák.  

Nakonec musím zmínit ještě jednu podstatnou složku, o které jsem chtěl psát mnohem výše, ale dopadlo to, jak to dopadlo – a sice znělku. V jejích úvodních vteřinách sice zazní klasické pavoučí téma (mám radost, za mě samozřejmě OK), jinak je ale úvodním songem jakýsi hip-hop (nesnáším, a tedy za mě ne OK, je to jediná věc, která se mi na seriálu nelíbí). V české verzi ho nazpíval Kapitán Demo a mladou generaci píseň velmi pravděpodobně nadchne. Co ti nejmladší naopak nejspíš neocení, jsou odkazy na obálky klasických sešitů v závěrečných vteřinách. Právě znělka tak nakonec je nejlepším příkladem toho, že tenhle seriál je fakt pro všechny. 

---

Autor: Tomáš Mysliveček
Foto: Disney+