Tahle jedna nová epizoda kompletně v produkci Němců (u sousedů se natáčelo a také štáb byl německý, jenom Frakes své vstupy natočil v L.A.) ale byla jen začátek. Uplynul rok a o letošním Samhainu odvysílala RTL2 díly hned dva. Tedy, ona vlastně vysílala díly úplně celý den, ale nové byly dva. Jejich produkce se tentokrát do L.A. už přesunula komplet, přestože se stále točí primárně pro Německo, které si objednalo rovnou osm epizod. Frakes je u toho stále a počet příběhů se u obou letos odvysílaných dílů ustálil na klasických pěti. A protože jsem už od dětství největší fanoušek Věřte nevěřte v České republice a všechny díly znám téměř nazpaměť, zpráva o tomto vzkříšení mě rozhodně nenechala v klidu a musel jsem okamžitě zjistit, jak dopadlo. Nezastavila mě při tom ani ta vlastně jediná, ale sakra podstatná překážka, a sice to, že německy umím jen několik vybraných slovíček. Anglicky hovořící verze fakt není, přesto jsem tu méně, tu více porozuměl a nyní se vám své dojmy pokusím zprostředkovat. 

 

 

Nejvíc je mi líto, že jsem neporozuměl ničemu, co říkal Jonathan Frakes, a je to velká škoda. Na jeho moderátorském stylu se ale naštěstí vůbec nic nezměnilo, Nechybí jeho typický šibalský úsměv a rekvizity, díky kterým do pořadu vnáší humor. Všechny jeho vstupy jsou ale o něco kratší než ve starých dílech, což mi osobně přijde docela škoda. I tak si ho ale diváci užijí v novém studiu víc než dost. (Ano, tady ho mám mnohem radši než ve Star Treku).

Co se samotných příběhů týče, ty tentokrát mají různou stopáž – jsou tu příspěvky, které dohromady těch minut nemají ani pět, ale i dvojnásobně dlouhé. Ve všech třech dílech se stihla velmi sympatickým způsobem omlít všechna typická témata – nechybějí zde upíří, vlkodlaci, varovné vize, strážní andělé, duchové i čarodějky. Dojde i na záhadná zmizení a ještě záhadnější znovuobjevení se a dokonce i na cestování v čase a na příběh z Divokého západu, ale ani ten není ve Věřte nevěřte ničím novým. Absentují tu sice „60. léta na americkém středozápadě“, ale takové to příjemné mrazení v zádech, jež dokáží příběhy z tohoto seriálu spolehlivě navodit i dnes, tu naštěstí neschází. Samozřejmě ne vždy a všude, ale rozhodně ve správných chvílích. Žádný ze čtrnácti příběhů sice asi do budoucna nezlidoví a nepostaví se po bok těm největším klasikám (takových jsou desítky), ale to vůbec nevadí. Také herecky je to tady prostě standard, opět nic nového, jen ve velké části příběhů hrají mladí a krásní lidé. Příjemně mě také překvapilo to, jak dobře všechny příběhy vypadají – kamera je skvělá a na eurech se asi úplně nešetřilo, hlavně první díl vypadá fakt skvěle. A to je to jen „obyčejné“ Věřte nevěřte.   

 

 

Z nejméně pravděpodobného a nejméně známého seriálového návratu na světě se vyklubalo příjemné překvapení. Věřte nevěřte německé řízení rozhodně nijak neuškodilo. Nejvíc mě těší to, že vše zůstalo při starém a svět tak dostal regulérní pátou sérii se vším všudy (německý remake s německým moderátorem by možná byl jednodušší, ne?), dílů navíc bude ještě přibývat. Jen je škoda té němčiny, respektive absence anglické jazykové mutace. Tak snad časem dostaneme nějakou srozumitelnější. Je to dobré, takže by byla škoda, kdyby ne.