A je to kronika, která je sice dost často zábavná a úsměvná, ale jen ze začátku. Díl od dílu se ale stává čím dál tím mrazivější a hnusnější. Vlastně je docela škoda, že dvacetileté dění v ČST je někdy podáno až příliš zkratkovité, skoky v čase jsou občas trochu divočina (zejména ve čtvrtém díle, v němž proběhne jedno celé desetiletí) a přestože pět osmdesátiminutových dílů je na odvyprávění celého příběhu (jenž ani zdaleka není jenom Pekárkův, voe) ve výsledku tak akorát (stihne se toho během nich fakt hodně), spousta dějových linek by ovšem utáhla i mnohem delší seriál. Přestože děj ve své druhé polovině uhání ke svému konci místy až příliš rychle, začátek je oproti tomu poměrně pomalý a první díl mě vlastně ani příliš nenadchl. Pak ale nastoupil slizký estébák Jiří Dvořák se svým kolegou a rázem to všechno bylo zajímavější. A kvalita šla nahoru snad s každým dílem. 

 

Minisérie režiséra Jana Pachla, vzniknuvší na motivy románu Karla Hynie má vůbec luxusní obsazení, všichni tu hrají jako o život a minimálně Bob Klepl jako režisér Truhlář a Tomáš Jeřábek jako produkční Pepa Horáček zahráli dost možná nejlepší a nejlépe napsané role své kariéry, minimálně o zlém bankéři z reklamy to platí stoprocentně. Tradičně vynikající je i Jiří Lábus a Kryštof Hádek ztvárňuje Pekárka s takovou lehkostí, že té postavě budete snad i fandit a nenávidět se za to - naštěstí se ale většinu času chová jako debil, co chce ženským akorát tak nachcat klouzačku, takže vám to stejně dlouho nevydrží. A taky proto, že je to prostě a jednoduše úplná svině, voe. Jako vždy je příjemná také přítomnost Elišky Křenkové. Špičkově hrají ale absolutně všichni a kdyby došlo na nějaké herecké nominace, vůbec bych se tomu nedivil, fantastickému obsazení opravdu není co vytknout.

 

Stejně jako výpravě. Díky kostýmům, dobovým reáliím, kulisám, ale třeba i mluvě funguje atmosféra 70. a 80. let opravdu výborně. Česká televize dobovky umí, to není nic nového, ale řekl bych, že tvůrci Volhy se opravdu mimořádně vytáhli. Zobrazení hnusné doby tady přece jenom hraje hlavní roli a to se povedlo na jedničku. Přestože Volha zůstává po celou dobu alespoň minimálně zábavná, z toho, co se v ní děje, pořádně mrazí a minulý režim je tady zase jednou zobrazen ve vší své odpornosti. To vše doplňují skutečné dobové záběry, převážně ze všech těch více či méně otravných zábavných pořadů, kolem kterých se Volha točí. Tyto vsuvky zpočátku působí celkem dost rušivě, ale i tento drobný nešvar v průběhu času odpadne a začne taky fungovat docela dobře. Pomalé tempo vyprávění pak ke stylu minisérie i doby samotné patří, takže nějaká slabší místa a momenty se vyskytnou snad v každé epizodě, ale na celkovém hodnocení a dojmu nijak neubírají.

 

 

Zatímco Vyprávěj je většinu svého času veselá a příjemná podívaná, o Volze to říct nelze, protože zobrazuje jenom to hnusné, které je navíc místy nehezky aktuální i dnes. Může se zdát k nevíře, že to v ČST fungovalo tak, jak to tady tvůrci zobrazují, ale zrno pravdy na tom jistě bude - Karel Hynie jakožto její tehdejší zaměstnanec (asistent produkce a později vedoucí producent) nejspíš moc dobře věděl, o čem psal - a veselé příhody z natáčení toto temno samozřejmě nijak nevylepší. Samotná Česká televize by pak své 70. narozeniny jistě mohla oslavit i nějak výrazně veseleji, Volha přesto pro tento účel zůstává volbou více než vhodnou - přináší další umělecký kvalitní a hodnotné svědectví doby z atraktivního prostředí a v nesmírně atraktivní podobě.    . 

 

I přes poněkud pomalejší a krkolomnější začátek je Volba projekt, na který snad nejenom já budu dlouho vzpomínat. Fantastičtí herci, výtečná práce s postavami (kterých je skoro jak na kostele, ale kromě lidového a trošku jednoduššího vychcánka Pekárka se všechny celou dobu vyvíjejí) a na poměry ČT poměrně mimořádná výprava, to všechno jsou aspekty, s nimiž se může tahle dobovka chlubit. Nic nelze vytknout asi ani režii a kameře, takže mé jediné větší výtky jdou směrem ke scénáři, přičemž největším problémem zůstává snad až příliš uspěchaný konec a nějaké ty dějové zkratky, výsledkem je ale silně nadprůměrná a emocemi nabitá minisérie, na kterou se při další repríze velice rád podívám znovu.