Wednesday: 1. řada
17:00 | 05.12.2022 |
Že bude patřit nový kousek ze světa Addamsovy rodiny mezi ostře sledované seriály podzimu, to se dalo tušit. Že ale Wednesday překoná velké netflixovské rekordy a svými čísly za první víkend trumfne i čtvrtou řadu Stranger Things, nečekal asi nikdo. Mladé morbidní členky Addamsovy rodiny je aktuálně celý internet a stal se z ní megahit, který chce vidět takřka každý. Opravdu se však jedná o hezky temnou pecku, v níž se Tim Burton konečně předvedl v plné síle, nebo jde zase jednou o hezky nafouklou bublinu? V redakci máme celkem jasno.
Jak to vidí Spooner:
Mise splněna. Netflixovský megahit Wednesday správně chytlavým a poutavým způsobem kombinuje klasické propriety Addamsovy rodiny s nádechem i režijním přispěním Tima Burtona a to vše zaobaluje do moderního teen hávu a školního světa, který v tom dobrém připomíná i Harryho Pottera. Vznikl tak správně neodolatelný divácký hit, jenž si právě díky temné atmosféře a nečekaně sympatickým postavám hodně rychle zamilujete. Burton je pak po delší době opět ve skvělé formě, představuje charaktery tím nejlepším způsobem a první čtyři epizody překypují jeho rukopisem i tradičními nápady. Zároveň ovšem pod netflixovskými křídly neexhibuje tolik, jak jsme v poslední dekádě zvyklí a jistá umírněnost kvůli teen zaměření mu vlastně prospívá. Z jeho režijního dopingu pak ostatně těží i druhá polovina série, která se už musela obejít bez jeho účasti. Přesto je však režijní výměna malinko znát a to zejména v poněkud uspěchaném a až příliš klišovitém finále.
Nový hit si však udržuje po celou dobu neskutečně svižné tempo, pořád se tu něco děje, jednotlivé dějové linky diváka baví a se moc nemá kde nudit. Tvůrci pak hýří skvělými vizuálními nápady, kulisy jsou hezky burtonovské a hudební motivy Dannyho Elfmana s Chrisem Baconem jsem si zamiloval od prvního smyčce, přes výtečný cover Paint in Black až po využití Apocalypticy. Pak je tu samozřejmě Jenna Ortega, která aspiruje na největší castingovou trefu roku a jsem rád, že se po mnoha sympatických vedlejších rolí dočkala velké herecké šance. A využívá ji na naprosté maximum. Její Wednesday je cynická, morbidní, zlá, ale přesto se snaží být i trochu lidská a porozumět vztahům. A hlavně sype jednu neodolatelnou hlášku za druhou a divák si ji velmi rychle zamiluje. Právě ona a Burton jsou hlavním důvodem, proč si seriál tak rychle získal divácká srdce a o hlavním kostýmu na příští halloweenské párty je už teď jasno.
Je proto trochu škoda, že i přes režijní i vizuální hravost či sympatické obsazení nezapře novinka postupem času své teen kořeny. Nejen, že se začnou čím dál více řešit přeci jen trochu skřípající vztahy, ale je to znát zejména na ústřední kriminální lince. S tou si sice snaží scenáristé hezky pohrávat, vrstvit ji a lákat na jednotlivé záhady i podezřelé. Jenže k čemu to je, když divák uhodne hlavního záporáka hned v jeho první scéně. To už se potom napětí či podezírání jednotlivých hrdinů buduje hodně špatně a v posledních epizodách je seriál šablonovitý a předvídatelný možná až příliš. Je to škoda, protože při rafinovanějším vyprávění by mohl být z Wednesday jeden z nejsvěžejších a nejsympatičtějších kousků roku. Takhle tu máme „jen“ hodně příjemnou jednohubku a správnou seriálovou popcornovku, od níž bych si ale stejně tu druhou řadu dal v klidu hned. 7/10
Jak to vidí Diego.Dorlan:
Jenna Ortega je v roli Wednesday opravdu výborná. Její podání odtažité a morbidní Wednesday je skvělé i přes to, že místy se v tomto ohledu tvůrci hodně snaží tlačit na pilu. V tomto podivném a netradičním světě jsou tyto extrémy přeci jen o něco pochopitelnější a zároveň o něco stravitelnější. Extrémně svá Wednesday se tak sama během většiny dění seriálu staví do opozice proti všem. Právě tato dějová linka, kde Wednesday zjišťuje, jak reálně mohou vztahy fungovat, je ovšem mnohem méně výrazná, než ta detektivní. Obě tyto důležité i když méně vyvážené roviny seriálu jdou velmi dobře.
Podpis Tima Burtona je vcelku znatelný, ale možná jsem rád, že režíroval pouze první polovinu seriálu. Základy světa a vztahů postav pak skvěle zužitkovala druhá polovina, která velmi silně hrála na notičky detektivní roviny seriálu. Právě díky kvalitně vybudovaným základům pak velmi efektivně fungovalo vyšetřování a podezírání většiny postav. Nejednoznačná prezentace a extrémní skepse a podezíravost Wednesday v kombinaci s její celkovou morbiditou fungovala skvěle. Seriál pracuje zajímavým způsobem s teenegerovským zasazením a jeho propojením do dospělejšího světa skrz naši protagonistku, která je tak správně divná, že zapadne (nebo spíše tak výrazně nezapadne) do obou světů.
Celkově mi seriál hodně sedl a přišlo mi, že se dobře držel duchu Addamsovy rodiny, byť ve své podstatě tuto rodinu rozbíjí, aby mohl fungovat s Wednesday jako protagonistkou mezi jejími vrstevníky. Seriál také disponuje skvělým soundtrackem, perfektně zpracovaným parťákem v podobě Věci a taneční scénou, která se jednoznačně zavrtá do mnoha pamětí. Pokud dojde na další řadu, tak jen doufám, že si užijeme oba rodiče, protože zdejší provedení Gomeze a Morticie příliš nezaostává za samotnou Wednesday. Zároveň je nutné dát rodičům za pravdu. Nevermore a události zde se odehrávající se staly vskutku památným zážitkem nejen pro Wednesday, ale také pro nás. 8/10
Jak to vidí tomasmy:
Už od začátku jsem si byl jistý jen jedinou věcí. Tou, že Jenna Ortega bude v roli Wednesday vynikající. Ale ona je ještě lepší. Je naprosto dokonalá, a jelikož je o necelých pět let mladší než já, můžu úplně v klidu napsat, že ji naprosto miluju, protože je tady fakt k sežrání. Naprosto válí, nejlepší casting posledních let, válcuje tady i zkušenější kolegy, za celých osm dílů prakticky nesleze z obrazovky a naprosto s přehledem to všechno utáhne. Její cyničnost a sarkasmus jsou neodolatelné, chrlí ze sebe jednu skvělou hlášku za druhou a navíc má báječného spiklence ve Věci. A těžkou konkurenci v podobě devadesátkové Christiny Ricci taky nechává daleko za sebou. Prostě naprostá trefa do černého, ta holka mi ukradla srdce... nebo spíš vyrvala z těla a uvařila, to k její postavě sedí líp. O Jenně bych mohl básnit v celém mém textu, ale jelikož jsem nově nejen ctitelem Jenny, ale dlouhá léta také filmografie Tima Burtona, jistě vás zajímá, jestli u mě obstál i ten zbytek.
Na výbornou, přátelé! Sice mě víc nadchla až druhá polovina seriálu, kterou už Tim nerežíroval, ale to je vlastně jen nepodstatná drobnost, protože ve svých dílech ukazuje, že je zase ve formě. A je to dobře, protože po jeho posledních filmech a v přístupu Netflixu k (ne)kvalitě asi Wendesday mohla dopadnout fakt jakkoliv. Jenže... je hravá, příjemně burtonovsky temná, černý i normální humor v ní funguje naprosto skvěle, a navíc je báječně funkční i jako fantasy z ranku Harryho Pottera. Vizuálně je to boží. kontrast mezi normálním světem (poklidné maloměsto) a světem "nenormálů" (akademie Nevermore) je také skvěle zobrazen. Nápaditá je i práce s barvami a kamerou. Navíc se opět skvěle činil i mistr Danny Elfman, jeho tóny jsou opět potěchou pro uši. Ale asi nejzásadnější je pro mě jiná věc - osoby a obsazení.
Všechny postavy jsou výborně napsány, do jedné jsou výtečně obsazené a chemie mezi nimi náramně funguje. Po celou dobu s nimi tvůrci skvěle pracují a nikdo a nic tady není zbytečně na sílu jen proto, aby Netflix splnil všechny myslitelné kvóty. Trošku jsem se v tomto směru obával jen Luise Guzmána v roli Goméze. Jistě, není to Raul Julia a už vůbec to není John Astin, ale je podle předlohy. Nakonec jsem s ním neměl absolutně žádný problém, role mu sedí. Na druhou stranu jsem trochu víc čekal od spojení Morticie a Catherine Zeta-Jones Jistě, není to Carolyn Jones a už vůbec ne Anjelica Huston a ačkoliv i tahle kombinace je skvělá. možná to mohlo být ještě lepší. Když opustíme Střediny příbuzné, další báječné role si do portfolia připsaly Gwendoline Christie jako tajemná ředitelka školy a Jennina předchůdkyně Christina Ricci jako první učitelka na Nevermore z řad mudl-... totiž normálů. Timovy díly tak nějak nastavují pravidla a představují charaktery, aby se druhá polovina mohla už naplno ponořit do své detektivní linky a z ní i postav náležitě těžit ještě mnohem elegantněji a nápaditěji.
Už první díl byl nabitý dějem a skvělými scénami, mezi kterými sice vyniká hned dravý úvod, ale rozhodně není jediný. Pak se sice trochu zpomalilo, ale nijak extrémně, takže na celkovém hodnocení se to nijak nepodepíše. Od čtvrtého dílu (a zejména pak od fantastického pátého) to všechno tak zběsile uhání kupředu. že jsem tvůrcům schopen odpustit i to, že v předposlední epizodě bylo zásadních zvratů opravdu až příliš mnoho. Seriál totiž nakonec vygraduje přesně tak, jak to musí být už o několik dílů dříve jasné naprosto všem, ale to mě vlastně nakonec dost potěšilo. Já jsem se fakt bavil od začátku do konce a výsledek je tak dobrý, jak jsem se ho před premiérou ani neopovažoval očekávat. Wednesday je (překvapivě a naštěstí) jedním z nejlepších seriálů letošního roku, a jistě zdaleka nejen u středoškolské mládeže. Takhle nějak by vypadaly Bradavice 21. století. Už teď se nemůžu dočkat druhé řady a doufám, že u ní zůstane i Tim. 9/10, ale jeden bodík je za Jennu.
---
Autoři: Milan Rozšafný, Jakub Kratochvíl, Tomáš Mysliveček
Foto: Netflix
Verdikt
Redakce
Vaše hodnocení
Hodnocení redakce
- 7/10
do_Od
Hodnocení čtenářů
- 9/10
Robur
- 9/10
milian
- 9/10
DarkSith
- 8/10
Sub-Zero
- 9/10
Ravenous
- 7/10
ZAJDA.
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Série samozřejmě do značné míry stojí a padá na titulní postavě a její herecké představitelce. Postava Wednesday jako taková má z celé rodiny zdaleka největší komediálně dramatický potenciál (jak ukázala již Ricci ve dvojici filmových adaptací z 90s), takže nápad se v seriálové adaptaci soustředit právě na její osobu byl ze strany tvůrců skvělý tah. Podobní asociálové, kteří se vymykají představám a pravidlům svého okolí a žijí ve svém vlastním světě, jsou totiž obvykle bohatou studnicí všelijakých humorných okamžiků (viz Forrest Gump, The Big Bang Theory, atd.) a tady tomu naštěstí není jinak, bonusem navíc je k tomu nekompromisní asertivita a ego titulní postavy, díky čemuž je její neustálé glosování/dissování všeho a všech (ideálně formou dobře mířených one-linerů) v blízkém i vzdáleném okolí po většinu času značně zábavné. Kromě toho je Wednesday chytrá, vtipná, cílevědomá, fyzicky zdatná a ovládá boj beze zbraní i s nimi na takové úrovni, že nemá daleko k pozici ukázkové Mary Sue. Naštěstí si tohoto faktu jsou tvůrci vědomi a v průběhu děje se Wednesday ocitne několikrát v situaci, kdy se následně ukáže, že její předpoklad nakonec nebyl správný.
Neméně zdařilý tah tvůrců pak nastal v rámci obsazení, protože Ortega je v hlavní roli skutečně skvělá (v letošním roce se jí slušně dařilo i na filmovém poli a jak ve Screamu, tak později v X předvedla taktéž povšimnutí hodný výkon) a ani zbytek castingu za ní příliš nezaostává. Na Zeta-Jones, Guzmána, Christie a Ricci (velký palec nahoru, že si na ni tvůrci vzpomněli nejen symbolicky) je tradičně spolehnutí, nicméně pochvalu zaslouží především Myers jako "best roomie ever", jelikož daný typ postavy je obvykle dost obtížné správně vybalancovat stran úrovně roztomilosti/otravnosti, v jejím případě se to povedlo téměř dokonale. Úplně nejlepší ze všech je ale pochopitelně John Doe na poli separovaných končetin, alias Thing, který si krade celou sérii s přehledem pro sebe a vůbec bych se nebránil nějakému spin-offu čistě jen o něm. Silnou stránkou série je i vlastní, patřičně komplikovaná, detektivní linka (byť odhalit identitu hlavního padoucha nedá příliš práce, mně se to podařilo někdy během druhého dílu).
Zasazení děje do vysloveně nadpřirozeného prostředí je na první pohled atraktivní, ale částečně popírá jednu z velkých předností, kterou se Addamsovic rodina pyšnila, protože "vystupovala z řady" díky tomu, že její okolí bylo "normální" a každá zvláštnost/odlišnost jednotlivých členů rodiny tak o to více nabyla na důrazu. Zde je hlavní postava paradoxně nejméně výstřední ze všech a vlastně tak, s ohledem na všechny ostatní postavy, se kterými přichází na škole do styku, vyvstává otázka, na základě čeho přesně spadá do kategorie "vyhnanců" (introverze, sarkasmus, pesimismus a obliba černé barvy je v dnešní době "trendy" pro kdekdo), jelikož při přímém srovnání s nimi působí vcelku obyčejně a "normálně". Tímto ovšem neduhy nekončí, protože na škole pobývají vyloženě monstra se vším všudy, aniž by to mnoha lidem v městečku, kteří s nimi přijdou do styku, připadlo zvláštní/neobvyklé/šokující. Na rozdíl od světa HP, ve kterém izolovanost a občasné průniky nadpřirozena do naší reality s patřičnými důsledky/efekty fungovaly mnohem lépe.
Burtonův specifický rukopis, ať už v rámci vizuálu (kamerové úhly, nasvícení, atd.) nebo ve stylu vyprávění není, z mého pohledu, v sérii poznat ani náhodou a kdyby jeho jméno nefigurovalo v titulcích, vůbec by mě nenapadlo sérii s jeho osobou jakkoliv spojovat. Jediný prvek, kterým se série nějakým způsobem přibližuje Burtonovým filmům, je Elfmanova hudba v čele s typicky rozverně ponurým hlavním hudebním motivem, což je rozhodně škoda. Oběma Sonnenfeldovým filmům z 90s se série svým celkovým stylem taktéž nijak zvlášť nepřibližuje, ale předpokládám, že tady ani žádné takové ambice ze strany tvůrců nebyly. Přesto se v souhrnu jedná o hodně příjemnou záležitost, přičemž v nadcházející sezóně dostanou větší prostor rodiče a lze očekávat i zbytek rodiny (Fester, Lurch, atd.), takže nezbývá, než se těšit na příště.