Willow od producenta a autora námětu George Lucase a režiséra Rona Howarda se po právu řadí mezi ultimární fantasy klasiky 80. let, ačkoliv trochu zapadl a nikdy se mu nedostávalo tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Měl stát na počátku velké fantasy ságy, nakonec ale zůstalo jen u jednoho jediného filmu, který alespoň proslavil představitele hlavní role, Warwicka Davise, jehož Willow, člen trpasličího národa Nelwynů, touží stát se velkým čarodějem. Příležitost se mu naskytne, když do jeho vesnice po řece doputuje novorozeně v košíku. Je to Elora Danan, po jejíž smrti prahne zlá čarodějnice Bavmorda, která chce zabránit své zkáze. Tu má podle dávného proroctví mít na svědomí právě Elora, děvčátko se zvláštním znamením na ruce. Willow je vybrán, aby ji odnesl zpátky k lidem, čímž začíná velké dobrodružství... které skončí už po dvou hodinách. Potenciál Willowa a celého jeho světa je rozhodně veliký, přesto by pokračování asi nikdy nevzniklo, nebýt Disneyho akvizice Lucasfilmu, po níž to byla už jenom otázka času. Ten nakonec objednal celý seriál, do role se vrátil Warwick Davis, trailery vypadaly skvěle... stojí ale tenhle osmihodinový návrat opravdu za to? Odpověď není úplně jednoznačná.  

Zatímco mezi roky vydání filmu a seriálu uplynulo dlouhých třicet čtyři let, v ději jen osmnáct. Willow se vrátil do své vesnice, v níž dál zdokonaloval své schopnosti, Elora je kdovíkde a objevuje se nové zlo, které může zahubit celý svět. Proto (a taky kvůli ochraně Elory, odhalení jejíž identity na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat) se zformuje nová skupina hrdinů, převážně královských urozených puberťáků. Velké putování může začít. Podobné výlety většinou bývají zajímavé, v případě Willowa to ale bohužel platí jen občas. 

Pilot se rozjíždí skvěle. Daří se mu sympaticky nastínit události, ke kterým v mezidobí došlo (jednou z nich je bohužel z logických důvodů i absence Madmartigana, postavy, kterou ve filmu ztvárnil Val Kilmer) a seznamování s hrdinnou omladinou také nikterak nebolí. Bylo by hezké, kdyby úroveň úvodního dílu (respektive prvních dvou) udržely také jeho následovníci, protože s nimi jsem byl i jako fanoušek filmu opravdu spokojen. Jenže nijak nepřeháním, když napíšu, že se tady opravdu střídají slabší díly s těmi lepšími - a to téměř rovnoměrně. Pomyslným vrcholem ale navíc je už díl čtvrtý, který přináši nejlepší podívanou a dokazuje (stejně jako film) že temný tón Willowovi skutečně sluší. Bohužel se tady převážně řeší milostné trable ústředních hrdinů - a těch je opravdu mnoho (trablů i postav), takže to, že tady Disney mířil zejména na (moderní) teenagery, je zcela očividné, a dost to škodí celku, protože jako s teen seriálem se s tím taky přirozeně celou dobu pracuje. Naštěstí funguje alespoň budování vztahu Willowa a Elory i ústředního milostného páru princezna - rytířka. Ale pořád je toho moc. 

Přesto - a i navzdory tomu, že tradičně výborný Warwick Davis tady vlastně jen hraje vedlejší roli, přestože se to po něm celé jmenuje - to ani zdaleka není tak hrozné, ačkoliv chvílit budu zejména technikálie. Willow rozhodně není žádná laciná fantasy, naopak, rozpočet je na něm pořádně vidět, proto je škoda, že velkolepých akčních a magických scén nebylo zas až tak moc. Nicméně na waleské exteriéry bych dokázal koukat hodiny a hodiny i bez příběhu. Když už na akci dojde, tak je ale opravdu fajn a po vizuální stránce je tenhle seriál opravdu paráda a na výpravě se opravdu nešetřilo, Willow tak díky tomu působí správně epicky a velkolepě. S jeho tempem to ovšem trochu vázne. Dost často se totiž nic neděje, tedy až na již zmíněné vztahové složitosti a sebepoznávání. Hrdinové se sice stávají hrdiny, ale často mě přepadal pocit, že se na tu výpravu všichni vydali prostě jenom tak - o hlavní záporačce Willow sice každou chvíli mluví, ale jinak jako kdyby žádné zlo neexistovalo. Jeho služebníci se jen občas vynoří, sem tam někoho zajmou či posednou, a když tam jsou, tak je to skvělé, ale nijak ohromující. A tady si znovu musím posteknout nad tím, jak moc je nevyužitý "dark Willow" potenciál. Alespoň ale ti hrdinové nejsou otravní - všichni jsou vesměs sympatičtí a skvěle zahraní (mezi nimi je i Tony Revolori, tedy MCU Flash Thompson), a Kilmerův Madmartigan, který byl ve filmu na hlášky, má navíc výborného nástupce, Thraxuse v podání Amera Chadha-Patela. O úchvatně zlé Bavmordě to říct nemůžu - ta svou podobně cool následovnici nemá.   

Kdyby byl Willow o dva díly kratší (a do filmu by se to asi taky vešlo), tak by výsledek rozhodně působil lépe, ale osm hodin tenhle způsob vyprávění prostě neutáhne. Davis i ostatní herci si to celé sice náramně užívají, velmi dobře funguje i prohlubování mytologie (ta ovšem za jeden film nebyla propracována nijak zásadně), ale s postavami už se pracuje o něco hůř, respektive s těmi důležitějšími lépe, a ani pokusy o humor tvůrcům příliš nevycházejí. Více či méně zdařilé tvůrčí snažení zachraňuje i skvělý soundtrack Jamese Newtona Howarda, který opět nezklamal a mně osobně vždy sedly i závěrečné titulky obsahující nějakou tu rockovější záležitost. Seriál tak stojí na půli cesty - naštěstí to není takový průser jako Prsteny moci, ale daleko má i k Rodu draka. Možná potěší, snad neurazí, ale rozhodně nenadchne. Prostě fajn oddechovka bez výraznějších autorských nápadů. Plný potenciál tohoto Lucasova světa zůstává i nadále nevytěžen, ale závěr napovídá, že tvůrci s další sérií počítají, takže když dostane další šanci, rád se jí zúčastním. První řada ale není tak dobrá na to, abych se k ní vracel opakovaně - jednou stačí. 

---