Začal nám televizní podzim, což je i na domácí scéně znamením pro start nových seriálů. A jak už to tak v poslední době bývá, jediné zajímavé projekty, po kterých nám možná nebudou rekordní rychlostí umírat mozkové buňky, nabízí opět jen Česká televize. I když pravda u takových vodnických Neviditelných je možné všechno. Již toto pondělí nám však Jednička připravila hodně nadějný kousek Život a doba soudce A. K., jenž se nebojí jít proti všem těm kriminálním a romantickým seriálovým vlnám a přinést nám do obýváků trochu té deprese. Dramatickou novinku ze soudního prostředí si navíc vzala do svých rukou trojice renomovaných českých režisérů a za kamerou se tak vystřídá tvůrce Českého století Robert Sedláček, tvůrce oceňovaných Pout Radim Špaček či výtečnými dramaty prověřený Bohdan Sláma. Zaručuje ovšem tento zvučný trojlístek a v tuzemsku netradiční téma kvalitní podívanou?

Adam Klos je mladý soudce, jenž vlastně ani nemohl moc přemýšlet o jiném povolání. Když totiž pocházíte z ryze právnické rodiny, tak si ten talár zkrátka každý den navléknout musíte. Každodenně tak řeší závažné civilní kauzy a jeho práce zanechává čím dál více šrámů na jeho duši i osobním životě. Přítelkyně ho po pětileté známosti opustila, vztah s jeho rodiči má evidentně také spoustu trhlin a titulní hrdina se propadá do čím dál větší osobní krize. Vyhledá proto pomoc soukromé psycholožky, aby se jí svěřil se svými vnitřními pocity. Netuší ale, že ty největší soudní dilemata a osobní krize má ještě před sebou.

Tvůrci nám tedy již od prvních sekund dávají najevo, že tady nás žádná veselá a přeslazená šaškárna opravdu nečeká. Místo toho můžeme očekávat realisticky se tvářící sondu do života titulního soudce a napínavých kauz, jež mají být dle tvůrců charakteristické pro naší současnou společnost. A v pilotu jim tato snaha zatím docela vychází. Obzvláště v soudních sporech se má pak divák na co těšit. Seriál se totiž nesnaží o lacině vypjaté scény, při nichž byste hned vytahovali kapesníčky. Sází ovšem spíše na chladnější a poněkud odtažitější přístup. O to více však scény ze soudní síně paradoxně emociálně fungují a divák navíc dostává pocit, že takhle nějak to ve skutečnosti opravdu funguje. I když si umím živě představit, že mnozí právníci budou asi z některých nesrovnalostí lézt vzteky po zdech. Běžnému divákovi to na výsledném efektu nijak neubírá a postupem času si začne vychutnávat každý konflikt i přesně mířený dialog.

Civilní spor o dítě zde však zabírá jen polovinu stopáže. V té druhé se podíváme právě do Adamova soukromí. A zde už to scenáristické stránce bohužel tak strhující není. Scénář totiž před námi rozehrává vlastně klasické televizní vztahové peripetie, jež vidíte v každém druhém seriálu, a v úvodu nemají moc čím zaujmout. Je sice jasné, že všechny Adamovy vztahy se v následujících dílech asi rázně zkomplikují a jde tak jen o pomalejší úvod a sžití se s hlavní postavou. Jenže té se zatím dostáváme pod kůži velmi pozvolna. Krize titulního charakteru nás i přes výtečného Davida Švehlíka, jenž se zde naplno chopil své doposud největší herecké příležitosti, tak vlastně zasáhne až v závěrečné třetině. Menší problém mám dosud také s voice-overem hlavní postavy. Ten nejenže v určitých pasážích až příliš šustí papírem, ale navíc se ke zvolenému režijnímu stylu dle mého příliš nehodí. Některým vypjatým scénám by asi více přidalo na atmosféře, kdyby je mladý soudce jen mlčky sledoval svým vnímavým pohledem.

I přes tyto výtky ovšem považuji Život a dobu soudce A. K. za jeden z nejzajímavěji rozehraných domácích kousků posledních let. Žádný divácký velehit se z této právnické sondy nejspíše neurodí. Tvůrci mají ale díky svému odtažitému přístupu, který v mnohém připomíná úspěšnou Terapii od HBO, opravdu co nabídnout. Pokud budou navíc doposud přesní režiséři pokračovat ve výtečném psychologickém rozboru titulní postavy a herecky přesných právnických sporech, mohla by z novinky vzniknout na české poměry dosti nevšední záležitost. Uvidíme, zda bude Česká televize za třináct týdnů slavit další trefu do černého.